Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nastává doba prodejů chátrajících sokoloven. Licituje se o ceně

  13:40aktualizováno  13:40
Sokolské tělocvičny bývaly výstavné svatyně sportu i kulturního života. Někdejší chlouby měst a obcí se stále častěji stávají břemenem. Sokolové nemají peníze na rekonstrukce tělocvičen, a ty chátrají. Mnohé už mají nefunkční topení a další instalace, tak fungují jen přes léto.

Marie Hobzová dodnes vzpomíná na svá sokolská léta, kdy na přelomu 30. a 40. let cvičila v Šebkovicích. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Sokolské jednoty nabízejí své areály nebo jejich části obcím k odkoupení, aby za utržené peníze mohly nemovitosti alespoň částečně zmodernizovat, nebo aspoň udržovat. Tam však vyvstává problém: Sokol často požaduje za vyžilé nemovitosti výrazně větší částku, než jsou obce schopny zaplatit. Následuje tedy licitování o ceně. A to je zdlouhavé, protože sokolovny a zisky z nich sice patří sokolským jednotám, poslední posvěcení přesunům majetku ale musí dát pražské vedení České obce sokolské.

To o nich však ve svých orgánech rozhoduje často celé dlouhé měsíce. Zatím sokolovny dál chátrají a jejich cena klesá. Jde o začarovaný kruh, i když existují i pozitivní příklady toho, kde se obě strany - obec i místní sokolové - dohodly ke vzájemnému prospěchu. A sokolovny tam dál slouží účelu, pro který se za první republiky rodily: jako tělocvičná a společenská zařízení.

K prozatím nevyřešeným táhnoucím se případům patří sokolovna v Jaroměřicích nad Rokytnou. Po finančních potížích a krachu zdejší jednoty sokolové nabídli svůj zdejší areál městu k odprodeji. Ačkoli se jednání táhnou už více než rok, stále nevedla k žádnému výsledku.

Patří občanům, kteří ji v minulosti vybudovali

„V zastupitelstvu města jsme rozhodli, že jsme ochotni kompletně sokolský areál koupit za čtyři miliony korun. Sokolové by chtěli podstatně jiné podmínky, ale my jsme přesvědčeni, že ty námi nabídnuté čtyři miliony korun jsou cenou velice nadhodnocenou. Podle našeho mínění sokolovna a vše, co k ní patří, patří jaroměřickým občanům, kteří ji v historii vybudovali,“ řekl jaroměřický místostarosta Josef Číž.

„Jednáme a dál budeme jednat, naše představy se s představami města zatím neprolnuly,“ uznal jednatel a tajemník jihlavské sokolské župy plukovníka Švece Martin Zuzaňák.

Pro sokolské jednoty na Vysočině fungují dvě nadřízené župy: přibližně severní část kraje spadá pod Havlíčkovu župu, jižní poloviny Vysočiny pod zmíněnou župu plukovníka Švece. Případů podobných jaroměřickému je na Vysočině celá řada.

„V rámci naší župy máme 48 sokolských jednot a zhruba na deseti místech řešíme možnost majetkových změn. Hledáme cestu, jak města, obce a jednoty propojit tak, aby mohly dál spolupracovat a činnost sokolských jednot mohla pokračovat,“ řekl Zuzaňák.

Problémem je, že Sokolové se potřebují zbavit většinou zchátralého majetku, který nelze často už nijak využívat bez velkých investic do rekonstrukcí a modernizací. „Jaroměřická sokolovna je v dezolátním stavu, že se stejně z 80 procent bude muset postavit znovu. Jenom její zbourání by nás mohlo přijít na 3,6 milionu korun, plus půl milionu za poplatky na skládkách za uložení materiálu z demolice,“ podotkl Číž.

Sokol v Šebkovicích zanikl po osobních neshodách

Prakticky nevyužívanou sokolovnu mají také v Šebkovicích u Moravských Budějovic. Sokol tady už před lety pro vleklé osobní neshody zanikl. Ani tady se však Sokolům nedaří dohodnout se s obcí na prodeji sokolovny.

„Nabídku jsme sokolům dali už před rokem. Sokol chce ale o polovinu větší částku, než nabízíme, na to my nechceme přistoupit. Aby bylo možno sokolovnu využívat, potřebuje kompletní rekonstrukci, mým odhadem za miliony korun,“ řekl šebkovický starosta Josef Holčapek.

„Jednáme dál, abychom to dotáhli do uskutečnění, věřím, že se to podaří,“ řekl sokol Zuzaňák. Podobně zatím nedošlo k dohodě mezi městem a sokoly v případě Černovic na severozápadě Vysočiny. Tamní architektonicky zajímavá sokolovna dál chátrá.

Dohoda v Okříškách

Naopak na dobré cestě je zatím budoucnost sokolského areálu v Okříškách. Sokolové tam prodávají část svého sportovního areálu městysi a za utržené peníze mohou sokolovnu zrekonstruovat. I tuto transakci musí však ještě schválit pražské sokolské ústředí. „Městys byl ochoten odkoupit náš majetek, který nepotřebujeme, což není běžné,“ řekl Zuzaňák.

Městys kupuje venkovní areál u sokolovny, kde by okříšští chtěli po ukončení transakce současnou antuku hřiště vyměnit za asfalt, aby hřiště mohlo sloužit v zimě na hokej a v létě na hokejbal. „Plánujeme tam také udělat nové mantinely a střídačky, kolem tartanovou dráhu a vzadu antukový kurt. Pokud nám vyjde žádost o dotaci u ministerstva školství, chtěli bychom začít v příštím roce,“ řekl okříšský starosta Zdeněk Ryšavý.

Příkladů, že mnohdy architektonicky hodnotné sokolovny nemusí automaticky směřovat k úpadku, je více. Daří se třeba sokolům v Telči, Jihlavě, či Moravských Budějovicích. „Jedním z nejlepších příkladů je Opatov, kde se během šesti let podařilo za spolupráce s radnicí sokolovnu krásně zrekonstruovat,“ řekl Zuzaňák.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Střet osobního auta a vlaku na Znojemsku má tragické následky. Na místě zemřeli...
Dva dospělí zemřeli po střetu auta s vlakem, dívka bojuje o život

Tragická nehoda zastavila odpoledne provoz na trati v obci Olbramkostel na Znojemsku. Dva dospělí pasažéři z osobního auta, které vjelo před vlak, zemřeli na...  celý článek

Slavnosti tří kápí se konají v Třebíči pravidelně ve druhé půlce srpna....
Ohňostroj i historický průvod během slavností Tří kápí rozzáří Třebíč

Slavnosti Tří kápí, hojně navštěvovaná třebíčská letní akce, od pátku do neděle oživí město. Program zpestří koně, rytíři či muzika. Organizátoři opět...  celý článek

Takto bylo nutné přepravit v letošní zimě stator na servisní prohlídku z...
Pátý blok Dukovan ovlivní i obchvaty měst. Obří komponenty musí projet

Stát sepisuje seznam silnic, které bude nutné vybudovat kvůli dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Figuruje na něm i obchvat Třebíče, pro místní zatím jen...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.