Pana Tau vyřezal v roce 2011 z více než sto let starého jasanového dřeva jihlavský umělec Daniel Stejskal a radnice tehdy naplánovala slavnostní odhalení jeho dřevostavby přesně na 11. 11. na 11. hodinu a 11. minutu. Zvolené magické datum mělo poukazovat na jedinečnost a výjimečnost filmové postavy.
Jenže po čase se na soše začaly objevovat praskliny. A ty se stále rozšiřují. Aktuálně se jedna výrazně hluboká táhne přes celou přední část saka.
„Už při samotném vyřezávání je třeba sochu zezadu naříznout, čímž se vyruší pnutí, které by následně mohlo mít za následek například spáry na obličeji,“ vysvětluje Smejkal.
Podle něj není jasan úplně vhodným typem dřeva k řezbařině, ovšem v době vzniku zakázky byl tento kmen jediný, který rozměrově vyhovoval požadavkům zadavatele.
Výroba sochy trvala čtyři měsíce
„Socha je neustále vystavena povětrnostním vlivům. Nemyslím si, že za rozsáhlé popraskání může sucho. Dřevo stále pracuje a praskliny byly tedy nevyhnutelné. Abychom se jim vyhnuli, museli bychom volit vysušené, rozřezané a následně slepené kusy dřeva,“ nechal se slyšet Pavel Brychta, předseda Spolku přátel betlémů v Třešti. Právě tento spolek stál za zrodem třešťského památníku.
„V prvé řadě musíme zjistit jak vážně poškozená socha vlastně je. A samozřejmě co nejdříve začneme jednat s tvůrcem díla o jejím možném ošetření,“ vzkázal starosta města Vladislav Hynk.
Autor díla tvrdí, že je nutností sochu před každou zimou potřít ochranným nátěrem a napustit speciální směsí. A co říká její aktuální podobě?
„Dokud se praskliny neobjeví na obličeji, není poškození vážné. Už od počátečního návrhu jsme věděli, že socha nebude věčná a že se na ni zub času chtě nechtě podepíše,“ krčil rameny Stejskal.
Pan Tau měří i s podstavcem čtyři metry a na jeho výrobu potřeboval autor čtyři měsíce. V původních plánech se počítalo také s tím, že v budoucnu by měla sochu doplnit ještě lavička ve tvaru buřinky, jenže k tomu zatím nedošlo.
