Tehdy ještě Božena Němcová netušila, jaká spisovatelka z ní bude. Ale ráda četla. Její manžel v Polné pracoval na finanční expozituře. Rodina byla v kontaktu s místními obrozenci, v jejichž čele stál hostinský a primátor města Antonín Pittner. Němcovi také navštěvovali ochotnické divadlo. A narodila se jim tu dcera Dora.
Tak o životě Němcových v Polné v letech 1840 až 1842 vypráví mimo jiné encyklopedie Wikipedie.
Dům, kde Němcovi žili, stojí na polenském náměstí. Na něm už je pamětní deska.V současnosti se diskutuje o tom, zda by spisovatelka měla mít v Polné sochu. A také o tom, kde by případně takové dílo mělo stát a jak velké by mělo být?
„Když si představím prostor před knihovnou, tak nevím, kde by tam socha mohla být umístěná. Nedovedu si ji tady představit. Ani do parku, který náleží ke knihovně, by se nehodila,“ uvedla vedoucí Husovy knihovny v Polné Marie Dočekalová.
Navrhuje, že by socha mohla stát třeba v parku v centru města. Líbila by se jí Němcová v životní velikosti a v mladých letech. „Pěkná. Ne starší sešlá. Protože, když zde žila, tak byla Božena Němcová mladá,“ vysvětlila Dočkalová.
O zhotovení sochy Polná usilovala už před 75 lety. Nevyšlo to
Podle starosty Polné Jindřicha Skočdopole se bude o projektu diskutovat na jednáních Rady města i zastupitelstva. Vzor, jak by socha mohla vypadat, je podle něj v depozitáři polenského muzea.
V Polné se objevily snahy o zhotovení sochy již před pětasedmdesáti lety. Tehdy však záměr nevyšel. „Celý projekt se posléze jevil jako nákladný a nakonec z něho sešlo,“ zmiňuje na svých webových stránkách Klub Za historickou Polnou.
„Umístění a podobu sochy nebo busty - ani to prozatím není dáno - v současné době diskutují i historické polenské spolky, například Klub Za historickou Polnou či Muzejní spolek. Návrhů na umístění je už teď několik,“ sdělila Martina Nováčková ze sekretariátu starosty.
V úvahu pro umístění sochy připadá například parkán polenského hradu nebo prostor před knihovnou na Sezimově náměstí.
„Jsem nakloněn tomu, aby se to dílo realizovalo. Myslím, že jakékoli vedení města by mělo vzpomínat na významné osobnosti města, které tudy prošly. V oblasti básníků a spisovatelů tady takových nebylo tolik,“ vzpomněl na Bohumila Hrabala a Boženu Němcovou polenský starosta. „Jsou tady i regionální osobnosti,“ dodal hned vzápětí.
Samotářka, která se ráda procházela a trhala polní kvítí
„Nejvhodnější by bylo, umístit sochu asi na první nádvoří zámku, ke vstupu do zámecké restaurace a kanceláře místního muzea. Hned při vstupu do zámeckého areálu mi to připadá jako nejvhodnější řešení a shodli jsme se na něm i v našem klubu,“ vyjádřil se jednatel Klubu Za historickou Polnou Jan Prchal.
„Je známo, že Božena Němcová to místo ráda navštěvovala. Hlavně parkán na zámku, i proto by to podle nás bylo vhodné,“ doplnil Prchal. Také zmínil, co napsal v biografii Božena Němcová a Polná Bohuslav Hladík - že byla samotářkou, která se ráda toulala po okolí a zacházela právě i na ten parkán.
„Podle mého názoru by měla vzniknout socha v životní velikosti. Pravděpodobně tomu tak ale nebude, je to totiž otázka financí,“ poznamenal Jan Prchal.
I on se přiklání k tomu, aby socha znázorňovala Němcovou zamlada. „A spíš než knihu, jak to někdo zvažoval, bych jí dal do ruky asi květiny. Protože ona ráda trhala polní kvítí a nosila ho domů,“ vysvětlil šéf Klubu Za historickou Polnou.
„Němcová v Polné ještě neměla tu tendenci ani úmysl něco sepisovat. Tady hodně četla a žila tak nějak samotářsky,“ doplnil Prchal.
Relikvií mohou být i dveře, kterými spisovatelka procházela
Další polenská patriotka Marie Fišerová řekla MF DNES, že by slavnou spisovatelku mohla připomínat plastika či reliéf. Nechce, aby to dílo byla jen nějaká ‚cedule‘.
Zároveň Fišerová upozornila také na to, že by se město mohlo věnovat i dveřím, kterými Němcová ve čtyřicátých letech 19. století, procházela.
„Jsou ve zdi domu, který se nachází při cestě, když se sjíždí od polenské mlékárny dolů do města, kousek od kapličky. Apelovala jsem, aby se toho město ujalo. Že by se ty dveře měly někam umístit třeba do podchodu děkanství. Že to je taková relikvie,“ upozornila Marie Fišerová. Od konce 19. století má Polná ulici Boženy Němcové. Dříve se té cestě říkalo Kocimberk.
Dcera Němcové Theodora přijela do města v létě 1899, uvádí na webu Klub Za historickou Polnou.
