Žlutá vila Milana Kubeše na rohu Nádražní a Litoltovy ulice, stejně jako vila Hanse Budischowského, jíž se říká borovinský zámeček, patří k obdivuhodným. Však je taky architekti zařadili na prestižní celostátní seznam slavných vil. Oba domy jsou nyní na prodej. Získat kupce pro tak velké objekty v chudším regionu ovšem není nic jednoduchého.
Zámeček hledá nového majitele už šestý rok, cena u něj klesla z původních skoro třiceti na dnešních necelých dvacet milionů korun. Borovinská vila Hanse Budischowského byla postavena pro rodinu místního majitele továrny na boty počátkem první světové války ve svažitém pozemku nad fabrikou. Má neobarokní styl, nechybí rozsáhlá zahrada s tenisovým kurtem. Pozemek má přes 47,5 tisíce metrů čtverečních.
Robustnost stavby měla odrážet dobré finanční zázemí majitele, který dobře vydělával i za války. Vznikla podle návrhu architekta židovského původu Maxe Spielmanna. Zdi domu nakonec zažily nejen podnikatelský úspěch rodiny Budischowských, ale i jejich pád za první republiky. Do Třebíče pak přišel Baťa.
Rodinné stříbro přežilo válku ukryté v jímce
V roce 1931 vilu koupila a částečně dostavěla rodina Waldstein-Wartenbergů z třebíčské větve tohoto šlechtického rodu. Nové sídlo si ale užila jen čtrnáct let. V druhé polovině května 1945 se musela v rámci Benešových dekretů vystěhovat, nejprve na statek do Stříteže, posléze do Rakouska.
„Vedle tenisového kurtu nad vilou byla kulatá jímka, nabízející se jako výborná skrýš. V čase mobilizace v roce 1938 nechala maminka vyrobit dvě plechové bedny, odpovídající rozměrům té jímky. Pečlivě zabalené stříbro tam vydrželo skryté až do 20. května 1945. V ten den mě strýc Emanuel vybídl, abych si sbalila nejnutnější věci, protože brzy opustíme zemi,“ vzpomíná ve své knížce Když byla Třebíč ještě valdštejnská Anna Marie Waldstein-Wartenberg.
Na jiném místě zmiňuje, že 25. května 1945 nadobro opustila milovaný dům. „Během návštěvy v Třebíči v roce 2001 mi vilu nabídli za osm milionů korun. Tatínek ji ve své době koupil za deset milionů tehdejších korun,“ píše paní Anna. Dům nakonec nekoupila.
Kubeš si vilu sám navrhl, dva byty pronajímal
Reprezentativní secesní vila na rohu Nádražní a Litoltovy ulice byla domovem třebíčského architekta a vrchního technického rady Milana Kubeše. Ve svahu vyrostla podle jeho projektu počátkem 20. let minulého století.
Původně byl na každém ze tří pater jeden velký byt, přičemž Kubešova rodina žila v prostředním a zbylé dva pronajímala.
„Kubeš v Třebíči působil plných třicet let jako městský inženýr. Byl jedním ze zakladatelů plánovitého koncepčního rozvoje, v dnešní řeči územního plánování,“ uvedl v jednom ze svých textů bývalý městský architekt Lubor Herzán.
„Žlutou Kubešovu vilu jsem převzal do své agendy loni, nevím, jak dlouho se prodávala předtím. Aktuálně ji nabízíme za 11,8 milionu korun. Zatím jsem měl tři prohlídky a asi deset e-mailů s dotazy. Zajímaly se hlavně investiční společnosti,“ řekl realitní makléř Vít Majkut.
