Sochu Karla Havlíčka Borovského v havlíčkobrodském parku Budoucnost už pro...

Sochu Karla Havlíčka Borovského v havlíčkobrodském parku Budoucnost už pro neznalého není snadné nalézt. Ze všech stran je obrostlá hustým houštím a vysokými stromy. | foto: Archiv MAFRA

Slaví se rok Havlíčka, jeho socha i tabule ale zarůstají houštím

  • 2
Jeho jméno od konce druhé světové války nosí Brod hrdě v názvu. Na letošní rok navíc připadají hned dvě jeho kulatá výročí. Přesto má město ve vztahu ke svému nejslavnějšímu obyvateli - Karlu Havlíčku Borovskému - velké resty. A podobně je na tom také Batelov, kde spisovatel složil první báseň.

Najít v Havlíčkově Brodě sochu slavného spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského, to není pro turisty nic jednoduchého. Z centra města k památníku nevedou žádné šipky. V parku Budoucnost jsou sice mapy, podle nich se ale příliš zorientovat nedá.

„Došel jsem nejprve k Josefě (busta Havlíčkovy matky Josefíny před ZŠ V Sadech - pozn. red.) a pak jsem bloudil po druhém břehu rybníka, než jsem vylezl po nějakém chodníčku k altánu a tápal, kde by tak socha Havlíčka mohla být,“ popsal pro MF DNES jeden z turistů, který do města právě kvůli Havlíčkovi zavítal.

V letošním roce je to obvzláště smutné. Na konci července uplyne 160 let od Havlíčkova úmrtí, v říjnu si zas lidé připomenou 195 let od jeho narození. V Havlíčkově Brodě se při té příležitosti uskuteční řada přednášek, besed i slavností.

Že najít sochu v nadživotní velikosti, která bývala poznávacím znamením brodského parku Budoucnost, může být pro neznalého turistu problém, místostarostka města Ivana Mojžyšková připouští. „Víme o tom. Proto připravujeme revitalizaci parku,“ pravila.

Muzeum limituje nedostatek prostoru. Město chce víc

Socha se ztrácí za mohutnými stromy a téměř není vidět. Jedním z prvních kroků, jen co to vegetační období dovolí, bude kácení dřevin na březích rybníka Hastrman. „Povolení už máme. Pak bude socha Havlíčka opět vidět až od kostela,“ říká místostarostka.

Se smíšenými pocity lidé přijali kovové sloupky umístěné kolem morového sloupu na Havlíčkově náměstí. Na třech takzvaných stélách jsou chemicky vyleptané citáty Karla Havlíčka Borovského. Jenže jejich záměrně zrezlá podoba vyvolává spíš úsměv. Zprvu byly zrezlé málo a písmo se nedalo dobře přečíst. A přečíst se nedají ani po pěti letech. To už jsou zase zrezlé až moc.

Dokument o Havlíčkovi

V Brodě je jinak expozice o slavné osobnosti 19. století v Havlíčkově domě. Turisté tam mohou využít i audioprůvodce nebo dotykovou obrazovku. Muzeum na elektronickou prezentaci vsadilo. Velice silně ho totiž limituje nedostatek prostoru.

„I v tomto ohledu bychom chtěli víc,“ uvedla Mojžyšková. „Tajně jsem doufala, že by ve Staré radnici po odchodu knihovny, jestli k němu někdy dojde, mohly vzniknout studovny, expozice, prostory pro výstavy. Chtěli bychom v nich spojit osobnost Havlíčka a dalšího slavného spisovatele regionu Jaroslava Haška,“ nastínila.

„Uvažujeme také o vytvoření speciální aplikace nebo větším zapojení města do geocachingu na téma Karla Havlíčka Borovského. Víme, že se k němu chováme macešsky, a chceme to napravit,“ dodává. Pomoci by k tomu měly dotační programy.

Spojit reklamu s Havlíčkem? Těžko, není mezinárodní postavou

Na Havlíčka však příliš nemyslí ani brodští podnikatelé. Že by jeho jméno spojili se svou sebeprezentací, se vůbec neděje. „Podle mě je to kvůli tomu, že Havlíček nemá velký mezinárodní přesah. Je to osobnost významná v Čechách, ale třeba Slováci ho už neznají. Z tohoto marketingového hlediska má mnohem větší význam třeba Jaroslav Hašek,“ vysvětluje majitel nakladatelství a brodského knihkupectví Petr Novotný.

Přitom spojit osobnost básníka, novináře, ekonoma a politika, který bývá považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky, s knihami se nabízí více než cokoliv jiného.

Jenže ony ani publikace s Havlíčkovou tematikou nejsou v dnešní době kdovíjaké trháky. „Opravdu se jich moc neprodá, tak do deseti za měsíc. Ale zase to jsou stálice, o které je, podobně jako u Bible, konstantní zájem pořád a nepodléhají módním vlivům. Nové knihy vychází k výročí Havlíčkova narození na podzim,“ říká Novotný.

Turistické stezce chybí značení v podobě šipek

Ještě víc tápou turisté jdoucí po stopách Havlíčka v Batelově. Najít místo označené pamětní deskou, kde spisovatel složil svou první báseň (Dumku na batelovském vrchu), to je ještě těžší úkol než nalézt sochu Borovského v Brodě.

Batelov vytvořil turistickou stezku, té ale chybí značení v podobě šipek, které by zejména při cestě lesem Mukařka a na vršku přišlo vhod. „Na informační tabule jsme nalepili, jak se pokračuje k dalšímu zastavení. Bohužel nám to tam nevydrželo. O tom nedostatku vím. To je potřeba vychytat,“ řekl starosta Batelova Jiří Doležal.

Havlíček do obce jezdíval na prázdniny za svou tetou a za místním farářem. Také se tady zastavil při deportaci do Brixenu. Místní kolář tehdy Havlíčkovi a jeho doprovodu spravil kočár s polámaným kolem. Cestující se ubytovali na tehdejší poště. „Havlíček byl velký fešák, způsobilo to tu poprask. Posílali si i pro pivo, údajně se také opili. Pošta stála tam, kde my máme teď radnici,“ připomněl Doležal.

Nikoho jako byl Havlíček teď nemáme, říká režisérka

Z natáčení nového polohraného dokumentu o Karlu Havlíčku Borovském.

Pozor na ústa, mladíku. Vtipné řeči jsou spíše udávány než správně pochopeny.

Tak těmito slovy varuje v novém televizním dokumentu „otec národa“ František Palacký nadšeného začínajícího novináře Karla Havlíčka.

Film o Havlíčkovi Borovském natočila Česká televize, uvede jej až na podzim. Předpremiéru však nový snímek už má za sebou. Na promítání na brodské Havlíčkovo náměstí dorazila také režisérka Ljuba Václavová.

„Lidé se mě ptají, proč točím zrovna Havlíčka? Národ má znát své dobré a výjimečné lidi. Havlíček byl úžasně vzdělaný člověk, zářná osobnost té doby. Byl také důležitý pro vývoj češtiny,“ zmínila Václavová. Havlíčka Borovského srovnává s takovými velikány jako Tomáš Garrigue Masaryk, Jan Neruda nebo Václav Havel. „Momentálně nikoho takového nemáme,“ dodala.

V dokumentu vystupuje i Božena Němcová, se kterou se Havlíček přátelil. „Na jejich literatuře jsem vyrostla. Dopisy Boženy Němcové znám od mládí. A hodně veršů z Havlíčkových Tyrolských elegií nám rodiče říkali, když jsme byli malí. Jsem válečný ročník,“ uvedla Ljuba Václavová.

V roli Karla Havlíčka se představuje Marek Němec. Ten měl v plánu do Havlíčkova Brodu přijet, ale nemoc mu zkřížila plány. „Chtěl navléknout kostým Havlíčka a dorazit na motorce. Nemůže teď ale skoro vůbec mluvit,“ vzkázala režisérka. Do dokumentu nezařadila Havlíčkovo mládí. „Film má 52 minut, nevejde se tam všechno,“ vysvětlila.

Dialogy v dokumentu vycházejí například z dobových novinových článků či dopisů. Ve snímku se objevují i místa na Vysočině, například Havlíčkova Borová, rodiště spisovatele.

,