Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Horácko je plné záhad. Neví se, kde přesně leží, známý není ani kroj

  18:33aktualizováno  18:33
Členové malého tanečního souboru z Moravských Budějovic usilují o to, aby zdejší folklor nezanikl. A to i přes to, že je velice obtížné se o něm vůbec něco dozvědět. Přesně se neví, jak vůbec horácký kroj vypadal, ani kde přesně oblasti Horácko a Podhorácko ležely. Přesto se zdejší lidové tradice daří udržovat.

V těchto horáckých lidových krojích tancovali členové Škrpálu na loňském Lidovém plese. | foto: Archiv Anny Prokopové

Jak vypadal tradiční horácký kroj, to dnes téměř nikdo neví. Prakticky žádný se nedochoval. Zbylo jen pár starých fotografií.

Krojovaný horácký život však existuje. Například v malé moravskobudějovické taneční skupině Škrpál, kde se snaží už u svých dětských členů budovat vztah k tradicím. „Snažím se o zachování vztahu k folkloru, aby si děti uvědomily, že tady byli před námi lidé, kteří tvrdě rukama pracovali, a když se po práci chtěli veselit, tak mimo jiné tancovali na lidové písně v krojích,“ říká vedoucí skupiny Anna Prokopová.

Jedno z prozatím posledních vystoupení souboru bylo před několika dny na Lidovém plese v moravskobudějovické Besedě. Tanečníci předvedli dívčí pásmo Březnická kola i oblíbenou a každoročně očekávanou moravskou besedu.

V únoru česká „škrpálníky“ vystoupení ve zdejší orlovně. „Těší mě nejen samotné vystoupení, ale i přípravy, nácviky tanců, šití krojů,“ říká Prokopová, která se folkloru na Moravskobudějovicku věnovala i ve své magisterské diplomové práci na Masarykově univerzitě, kde studovala muzeologii.

Národní krojem v Moravských Budějovicích býval ten kyjovský

„Když jsem pátrala po podobě tradičního zdejšího kroje, tak jsem narazila na zmínku ze čtyřicátých let, kdy se prý moravskobudějovické ženy snažily o obnovu horáckého kroje. Ale nevíme s jistotou, jestli se nejednalo spíše o obdobu kyjovského kroje,“ popisuje sedmadvacetiletá Prokopová.

Folklor jí pomohl při studiu muzeologie. Ale fungovalo to i naopak. „Díky studiu jsem si uvědomila, že mě tradice vážně baví a že k nim mám silný vztah, který bych chtěla předávat dál,“ říká žena, která v čele Škrpálu stojí od roku 2009.

Nejmenší „škrpálníci“.

Nejmenší „škrpálníci“.

Škrpál se věnuje nácvikům tanců z oblasti Horácka a Podhorácka. To jsou oblasti, jejichž hranice určili folkloristé podle příbuznosti zdejších obyčejů včetně tradičního oblékání. Oba názvy jsou bohužel spíše jen teoretické.

Málokdo totiž dokáže říci, kde vlastně oblast Horácka a Podhorácka leží. Zatímco Horáckem folkloristé označují pruh od Telče přes Jihlavu až k Novému Městu na Moravě, Podhorácko je ve své moravské části určeno přibližným trojúhelníkem mezi Jemnicí a Velkým Meziříčím až po Letovice u Boskovic a Moravský Krumlov na jihovýchodě.

V oblasti se dochovalo minimum původních krojů a výšivek, u kterých mnohdy není jasné, zda se nejedná o vzory odvozené z jiných částí Moravy. K rekonstrukci vzorů slouží například ojedinělé, vzácně dochované historické fotografie. Za národní kroj byl považován i na Moravskobudějovicku zhruba před stoletím převážně kroj kyjovský.

Souboru chybí chlapci, tance se musí upravovat

„Na počátku 20. století se společně s národním krojem v Moravských Budějovicích objevuje i horácký oděv, jak můžeme vidět na dochovaných fotografiích ze slavností v letech 1913, 1918 a 1928. Fotografie z roku 1913 patří mezi nejstarší památky oblékání kroje v Moravských Budějovicích. Další takovou je snímek z roku 1901, na kterém má na sobě žena oděv připomínající horácký - sestávající i z typické sukně se dvěma ozdobnými pruhy ve spodní části,“ napsala Prokopová ve své práci o folkloru Moravskobudějovicka.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Práce ve Škrpálu je dobrovolná. Patří k ní i vyšívání či šití krojů. „Celou zimu jsem vyšívala kapesník a pánské košile. Nevím jak to dělali naši předkové, když nebylo elektrické světlo a měli svou těžkou manuální práci,“ uvažuje s úsměvem Prokopová.

Předchůdcem Škrpálu byl v novější době v Moravských Budějovicích soubor Podhoraček, formující se při Městské osvětové Besedě v sedmdesátých letech. Fungoval asi deset let. Po roce 1989 se vznikem zdejší rodinné školy začal fungovat soubor Borověnka, zanikl v roce 1997. Škrpál spatřil světlo světa v roce 2002.

Soubor však má dlouhodobě o několik tanečníků pod ideální stav. „Chybí nám chlapci ve všech věkových kategoriích, to je trvalé. Tance i proto někdy trochu upravujeme, aby se daly provádět s malými dětmi,“ říká Prokopová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Chrudimská školka nabízí speciální zázemí pro děti s poruchou autistického...
Úřady hledají do školky nezapsané předškoláky. Rodičům hrozí pokuty

Roli detektivů si během prázdnin museli vyzkoušet úředníci odboru školství městských úřadů na Vysočině. Snaží se totiž najít rodiče dětí, kteří své pětileté...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Řidička narazila do auta a ujela, pak nadýchala skoro pět promile

Bezmála pět promile alkoholu v dechu měla řidička, která v pátek večer bourala ve Žďáru nad Sázavou. Od drobné nehody ujela, o pár ulic dál však zastavila a z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.