V rámci už realizovaného projektu si studenti několika technicky zaměřených středních škol na Vysočině postavili své auto. Kraj Vysočiny jim zakoupil několik vozů Kaipan.

V rámci už realizovaného projektu si studenti několika technicky zaměřených středních škol na Vysočině postavili své auto. Kraj Vysočiny jim zakoupil několik vozů Kaipan. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Školy vidí svou budoucnost v nových učebnách a ve spolupráci s firmami

  • 0
Lepší vybavení učeben a laboratoří, víc hodin praxe ve firmách, popularizace učebních oborů, péče o nadané žáky či zlepšení kariérového poradenství, podpora podnikavosti i vzdělávání učitelů. Tak by mělo v budoucnu vypadat školství v Kraji Vysočina. Uvádí to nový Krajský akční plán rozvoje vzdělávání.

Materiál se věnuje devíti hlavním prioritám v oblasti krajského učňovského, středního a vyššího odborného školství. Zároveň navrhuje jejich řešení v určitém časovém horizontu.

„Vesměs to jsou problémy, o kterých víme a které nás dlouhodobě tíží. Zde si je identifikovali a jejich řešení navrhli sami pedagogové a další odborníci z oblasti vzdělávání,“ říká radní kraje pro oblast školství Jana Fialová.

Díky Krajskému akčnímu plánu rozvoje vzdělávání (KAP) budou mít školy možnost upravit svůj vlastní vzdělávací program. A podle Fialové by měly mít i snazší přístup k získávání dotací a grantů na tyto problémové oblasti.

„Tímto plánem dáváme ministerstvu školství jasný signál, co je třeba na úrovni kraje řešit,“ vysvětluje Jana Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání krajského úřadu.

Školy jako nejdůležitější vidí podporu odborného vzdělávání

Na vypracování řešení problémových bodů se podílely týmy složené ze zástupců mateřských, základních a středních škol. Přítomni byli i zástupci zaměstnavatelů nebo úřadu práce.

Předcházela mu podrobná analýza potřeb a záměrů mezi školami na Vysočině, kterou připravil Národní ústav pro vzdělávání.

„Jako nejdůležitější prioritu uvedlo 44 procent škol na Vysočině podporu odborného vzdělávání - včetně spolupráce se zaměstnavateli. A 18 procent ji uvádí hned na druhém místě. Za další prioritu považují ředitelé škol rozvoj školské infrastruktury včetně rekonstrukce a modernizace učeben,“ uvádí v dokumentu Martin Úlovec, hlavní analytik projektu Podpora krajského akčního plánování.

Jednou z hlavních priorit KAP je tak podpora polytechnického vzdělávání.

„Řadu aktivit v tomto směru už dlouhodobě realizujeme a financujeme z rozpočtu kraje, například projekt Postav si své auto a traktor nebo Stavebnice do škol. Nicméně ministerstvo nyní připravuje výzvu na implementace KAPu, díky níž bychom byli schopni jednotlivé cíle, které si dáváme, naplnit. Nyní na kraji chystáme velký projekt v řádu 84 milionů korun, v němž chceme řešit některá z témat, která jsou uvedena v návrhové části Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání,“ upozorňuje Hadravová.

Více dílen a laboratoří i vlastních žákovských projektů

A co konkrétně odborné týmy navrhují? Pedagogové by chtěli třeba zajistit větší spolupráci mezi základními a středními školami, kdy by žáci základních škol navštěvovali středoškolské dílny a laboratoře.

Jednou z variant řešení je to, že by odborní pedagogové ze středních či vysokých škol by mohli být garanty závěrečné ročníkové práce studenta 9. ročníku základní školy. Odborníci navrhují také posílení a obnovu školních zahrad, dílen a laboratoří a zvýšení podílu praktické výuky.

Vzniknout by mohla i síť škol podporujících výchovu k podnikavosti, jako jsou vlastní žákovské projekty nebo zakládání studentských fiktivních firem. Krajský akční plán vzdělávání hovoří i o větším zapojení odborníků z praxe, navázání spolupráce s hospodářskou komorou, profesními svazy a cechy.

Kariéroví poradci, nebo jenom náboráři?

Dalším zjištěním analýzy byla například nízká úroveň kariérového poradenství na školách.

„Často dochází namísto skutečného kariérového poradenství pouze k ‚náborování‘. Dostatečná není ani podpora ze strany státu, chybí integrovaný systém kariérového poradenství. Proto chceme navrhnout posílení kapacity školního kariérového poradenství, spočívající například v lepším vnímání jeho důležitosti ze strany zřizovatelů, ředitelů, učitelů, žáků a zejména rodičů, a posílit kapacitu kariérového poradenství poskytovaného školami,“ říká radní Fialová. Materiál se věnuje například i podpoře inkluze a nadaných žáků.

„Zjistili jsme také, že v Kraji Vysočina neexistuje systematická podpora talentovaných žáků a studentů, kteří jsou často identifikováni pozdě a mají méně příležitostí k rozvoji. Proto chceme například navrhnout systém podpory nadání v Kraji Vysočina a cíleně podporovat rodiče, pedagogy i školská zařízení při včasném odhalení talentů a následné péči o tyto žáky a studenty,“ konstatuje Fialová.

Projekt se zabývá také dalším vzděláváním pedagogů. Kromě stáží ve firmách nebo v zahraničí pro učitele cizích jazyků navrhují odborníci například vznik krajských center na úrovni okresů, která by sdružovala pedagogy stejných aprobací.