"Pomáhej a bude ti pomoženo." Podobná hesla znějí lidem většinou spíš jenom jako uvědomělé klišé, jenže občas mají docela reálnou podobu.
Své o tom ví i Marie Bohutínská, staniční sestra dětského oddělení třebíčské nemocnice. Už jedenáct let pomáhá při charitativních činnostech, jejichž výtěžky každoročně zaplatí pořízení nového přístroje, který by si nemocnice jinak nemohla dovolit.
"Při akcích funguju spíš jako technická četa," vysvětluje s úsměvem Marie Bohutínská. "Jsem jenom malý mravenec ve velkém mraveništi," nepřeceňuje svoji pomoc.
Jedno ze zařízení, které se díky dobrosrdečnosti lidí podařilo nemocnici získat, před pár dny pomohlo jejímu vlastnímu vnoučeti.
"Nikdy, opravdu nikdy by mě nenapadlo, že by jednou naše rodina podobný přístroj mohla potřebovat," dušuje se babička malého Marka. "Smekám před všemi, kteří za organizováním podobných akcí stojí," říká.
Marek měl komplikovaný porod měsíc před termínem
Pravidelné květnové koncerty pořádá nezisková organizace Kids for kids, jejímž duchovním otcem je Holanďan Frank Spekhorst.
"Je to učitel hudby, jehož dítě jsme zachránili právě u nás v třebíčské nemocnici. A on pak z vděčnosti začal takto pomáhat," prozrazuje Alena Holubová, primářka dětského a novorozeneckého oddělení nemocnice.
"Za těch jedenáct let se díky jeho snažení podařilo pořídit tolik věcí, že nám naši aktuální přístrojovou vybavenost mohou závidět ve všech nemocnicích na Vysočině," je přesvědčená.
Marie Bohutínská se svým vnukem Markem.
Vybraná částka se prý pomalu blíží pěti milionům korun, přičemž jeden rok skončilo na kontě neuvěřitelných jeden a půl milionu, za který se následně koupil ultrazvuk pro kardiologické vyšetření dětí.
"Důležité jsou pro nás ale úplně všechny přístroje, které se podařilo díky koncertům pořídit. Všechny mají svoje využití," ujišťuje Holubová.
Jako například ten na podporu dýchání, který pomohl právě malému Markovi. Vnuk staniční sestry Bohutínské se narodil o měsíc dříve. Jeho příchod na svět byl o to komplikovanější, že se mu kolem krku omotala pupeční šňůra. Právě proto potřeboval přístroj na podporu dýchání.
"Pokud bychom ho na oddělení neměli, museli by vnuka i snachu převézt do jiné nemocnice. A každý transport je sám o sobě rizikový," přiznává Marie Bohutínská.
Díky charitě se už jako děti poznali i rodiče
Tenhle příběh má ještě jednu pointu. Charitativních akcí Děti dětem se kdysi aktivně jako tanečníci účastnili také potomci zmiňované staniční sestry. Její syn se při nich dokonce poznal se svojí budoucí ženou a matkou malého Marka.
"Je pravda, že když jsme byli malí, představoval pro nás tříhodinový koncert spíš strašáka, ale prostě jsme na něj vždycky šli. A teď jsem moc ráda," svěřila se snacha Štěpánka Bohutínská.
Maximálně vděčná je dnes také svojí tchyni. A jednou bude svému synkovi vyprávět, že nebýt babičky, která se pustila s takovou vehemencí do pomáhání druhým, mohl být jeho život o něco složitější.
