Žďárský sbor Svatopluk dnes tvoří kolem čtyřiceti členů od patnácti do dvaaosmdesáti let. Vede ho sbormistr Jan Lán (v popředí). Pěvecký soubor funguje už 165 let a patří k nejstarším v republice. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Jeden z nejstarších českých sborů slaví. Zpíval svahilsky i ilegálně

  • 0
Smíšený pěvecký sbor Svatopluk ze Žďáru nad Sázavou oslavil 165. výročí založení. Patří k nejstarším v Česku. Hraje převzaté, ale i vlastní skladby a nikdy nebyl poplatný době.

Sbor vznikl na svatého Štěpána revolučního roku 1848, kdy se v hostinci U Sísů na žďárském náměstí sešli místní vlastenecky smýšlející občané. Ti založili původně čtenářský spolek, který od roku 1863 nese jméno výrazné postavy bájného velkomoravského knížete Svatopluka.

Sbor Svatopluk dnes

Má 40 členů ve věku 15 až 82 let. Zkouší jednou týdně ve žďárské "zušce". Poslední vystoupení bylo v neděli, Moravská mše vánoční. Další koncerty sbor čekají na jaře.

"Tehdy bylo slovanství v módě. České knížky byly poměrně vzácné a mělo se číst a vzdělávat a k tomu patřila i podpora vlasteneckého zpěvu českých autorů. Podle stanov měl spolek podporovat četbu českých knížek, národovectví," nahlíží do historie současný sbormistr Jan Lán.

První veřejné vystoupení sboru v únoru 1849 vzbudilo velký ohlas a počet členů se začal rychle zvětšovat. Jenže rozmach v letech 1850 až 1862 zastavil Bachův absolutismus.

"Svatopluk byl úředně zakázán a násilně rozehnán četnictvem. Zabavený majetek včetně knihovny a množství notových záznamů ve dražbě naštěstí získal zpět jeden z jeho členů. Po pádu Bachova režimu se činnost podařilo obnovit," podotkl Lán.

Kroniky se záhadně ztratily

Celou historii nejen sboru, ale i tehdejších historických událostí podrobně zachycují čtyři kroniky, které jsou uloženy v okresním archivu.

Pěvecký sbor Svatopluk na pěveckých slavnostech v Mikulově v roce 1974.

"Kroniky se někdy po válce za podivných okolností ztratily. Pak se naštěstí znovu objevily v Doubravníku u Bystřice nad Pernštejnem u někoho doma, aniž by se přesně vědělo, jak se tam dostaly," zmínil sbormistr. Sbor nedávno načal už pátou kroniku.

K milníkům Svatopluka patřily světové války. "Sbor se několikrát téměř rozsypal. Například za první světové války, kdy většina členů byla ve válce a zpívalo se v podstatě už jen na hřbitovech padlým. Záleželo také na tom, jakého měl sbor dirigenta. Velký rozkvět zažil sbor například za působení vlastence, sbormistra Václava Šnora, který v něm působil asi 30 let," podotkl Lán.

S africkou mší pomohl Tanzánec

Složité období zažíval sbor za komunistické totality, kdy v polovině 60. let také podruhé na několik let přerušil činnost. "Ve stanovách sbor má, že zůstane apolitický, o což se vždy snažil. Za jakéhokoliv režimu si nechával odstup."

Důkazem budiž historka z přelomu 70. a 80. let minulého století. "V době normalizace se zpívat mše v kostelech nesmělo. Tehdejší členové se ale rozhodli, že zazpívají Rybovu mši ilegálně. Bylo to samozřejmě bez oficiálních plakátů, pozvali pouze své známé, donesli pohoštění a sešli se ve žďárské hudební škole," vzpomněl Lán.

Sbor měl široký žánrový rozptyl od duchovních písní z období baroka až po současnou tvorbu. Kromě češtiny zpívají členové také latinsky, italsky, francouzsky, ale například i svahilsky. To když Svatopluk žďárskému obecenstvu před několika lety přednesl africkou mši.

"S jejím nácvikem nám pomohl jazykový poradce, rodilý Tanzánec - Mireček, který působil ve Žďáře jako učitel a jeho rodným jazykem je svahilština. Navštívil pár našich zkoušek a naučil nás správnou výslovnost," vzpomněla zpěvačka Marta Koloušková.

Je to církevní provokace

Sbor disponuje jako jeden z mála i původním vlastním repertoárem. Současný uznávaný český skladatel Jiří Teml pro něj zkomponoval hudební pásmo nazvané Písničky ze Žďára.

Slavnostní koncert sboru ve žďárském divadle v únoru roku 1976.

"Traduje se, že západní Morava byla na vlastní tvorbu chudá. Proto jsem se vydal pátrat do archivu muzea, kde jsem našel plno nezpracovaných krabic se zápisy místních lidových písní. Vybral jsem texty, které pro nás pan Teml zhudebnil," zmínil Lán.

Sborem za dobu jeho trvání prošly stovky lidí a zpíval v různých koutech republiky, ale i na festivalech v Itálii, Rakousku, Německu nebo na Slovensku.

Právě k jednomu z posledních loňských vystoupení v Bratislavě se váže úsměvná historka.

"Po koncertě jsme si povídali a naši hostitelé zmínili, že zpívali na slavnostech Cyrila a Metoděje, kam jsme se snažili také dostat. Na to se začal celý slovenský sbor smát. Když jsme se ptali proč, odpověděli: Veď je to provokácia. Kníže Svatopluk přece vyhnal žáky Cyrila a Metoděje z Velké Moravy. Došlo nám, že s takovým názvem na takové akci prostě hrát nemůžeme," dodal sbormistr, který vede Svatopluk posledních deset let.