Rozsáhlé práce začnou pozvolna už v letošním roce, trvat ale budou několik let. Církvi se na zahájení prací podařilo získat příspěvek ve výši 400 tisíc korun z programu ministerstva kultury na regeneraci městských památkových zón.
Na první etapu přispěje i město a nejspíš církvi věnuje peníze také na další práce.
Ze všech zdí kostela bude třeba pečlivě dostat vlhkost. To se podle místostarosty Michaela Omese podaří unikátní chemickou metodou. „Do zdí se vpraví speciální látka, která zdivo zbaví soli. Ta pak nebude nasávat vlhkost. Je to velice účinná metoda, kterou teprve nyní povolili památkáři,“ popsal.
Investice bude rozdělená na několik etap. Podle přibyslavského starosty Martina Kamaráda bude trvat několik let. Bude záležet, jak se církvi podaří peníze na spoluúčast našetřit. „Předpokládám, že by se sanace mohla stihnout za čtyři až pět let,“ odhaduje starosta.
Po jejím dokončení by měl kostel dostat i novou fasádu. A v té souvislosti se bude řešit otázka, zda fasádou zároveň opatřit i městskou věž, jež ke kostelu přiléhá. Ta kdysi omítku měla, po požárech však zůstala bez ní. I když ji památkáři požadovali, po nedávné rekonstrukci ji věž zatím nemá.
„To je otázka. Naráží na sebe totiž zákony o památkové ochraně a o ochraně přírody,“ konstatoval Kamarád. Ve spárách mezi kameny totiž hnízdí chránění rorýsi, vyskytují se zde i netopýři. Nanesení fasády by jejich úkryty zničilo.
Je tak možné, že pokud oba úřady budou trvat na svém, bude muset spor opět rozetnout havlíčkobrodský starosta. To se stalo už jednou při opravě historického mostu v Ronově nad Sázavou v případě sporu o výšku parapetu (o sporu více čtěte zde). Památkáři požadovali jinou výšku než stavební odbor. Brodský starosta Jan Tecl tehdy rozhodl o zvýšení zábran o 30 centimetrů (o rozhodnutí starosty jsme psali zde).
