Sáblíková celkově první ve Světovém poháru na dlouhých tratích, Erbanová třetí v hodnocení závodů na jeden kilometr. To tu ještě nebylo. Takže nadšení?
Jsou věci, které se podaří, ale pak jsou i věci, které ne.
Co máte na mysli?
Nám se nepodařilo získat medaili na mistrovství Evropy, kde Martina skončila čtvrtá.
To jí zazlíváte?
Ne, vůbec. Ona vyhrála svoji pětku, a protože měla problémy se zády, což přetrvává až do dneška, tak jí nemohu nic vyčítat. To se stane i člověku, který nesportuje. Udělá rychlý pohyb, zablokují se mu záda a prakticky se neví, co s tím. A u sportovce je to na hraně pořád. Zkrátka se to stalo. Navíc já říkám: když je někdo čtvrtý na mistrovství Evropy, tak to není zas tak špatné. (usmívá se)
A teď tedy ještě k tomu, co se vyloženě povedlo...
Se Světovým pohárem jsem spokojený. Poprvé jsem viděl dvě svoje svěřenkyně na stupních vítězů. U Martiny to bylo posedmé v řadě za sebou, takže ta mění historické tabulky, a Kája, nejmladší účastnice Světového poháru, před ní byly jen Američanky... Tohle mě tedy samozřejmě hřálo. Nicméně pořád ještě máme před sebou mistrovství světa v Soči na jednotlivých tratích, odkud bych rád, kdybychom odjeli s jakoukoli medailí (ve čtvrtečním závodě na 3000 metrů už skončila Sáblíková druhá – pozn. red.).
Martina Sáblíková
Karolína Erbanová
Erbanová mile překvapila, že ano? Zajistila si účast na olympijských hrách v Soči 2014, skončila na třetím místě v kompletním seriálu Světového poháru na tratích dlouhých 1 000 metrů.
To je samozřejmě prima, ale já bych snad ještě víc vyzdvihl vítězství samotného závodu ve Světovém poháru. Protože statistiky zaznamenávají jen vítěze. A jako na to, že do seniorské kategorie vstoupila poprvé, to je fakt hezký. (usmívá se) To si myslím, že to byl dobrý vstup mezi dospělé.
Sáblíková od roku 2007 vyhrála na každém MS alespoň jednu zlatou medaili. Jak ji ještě motivujete, protože už dosáhla na vše, co mohla?
Já sám jako trenér těžko ovlivním, kdy děvčata stojí na stupních vítězů. Mně akorát ukápne slzička. (usmívá se) Ale rozhodně platí to, co říká Martina. Ten pocit, kdy se postavíte na stupně vítězů, to skoro nedokáže nic jiného nahradit. A právě ty stupně vítězů jsou pro ně nejlepší motivace.
Když už jsme u motivace, je pro Sáblíkovou cílem překonat v počtu celkových vítězství Světového poháru Němku Niemannovou, která v dobách, kdy závodila, vyhrála devětkrát? Vaše svěřenkyně k tomu má blízko, už nyní má na kontě titulů sedm.
Já jsem zas až tak na ty celkové výhry nikdy nepomýšlel, spíš na dílčí. Kdyby se to ale podařilo, a já věřím, že Martina má před sebou ještě rychlobruslařskou budoucnost, byl bych rád. Bude to právě ona, kvůli které pak jednou budou všichni jezdit, aby ji překonali. A to je právě to, o co bojujeme. Až přijdou ty příští generace, tak se budou bavit o tom: Chceme překonat Martinu Sáblíkovou. Nicméně Martina už se do historie ve Světovém poháru zapsala, jako první ho vyhrála posedmé za sebou.
