Zatím se kolem pomníku s hvězdou, pěstí a samopalem ze sedmdesátých let hlavně...

Zatím se kolem pomníku s hvězdou, pěstí a samopalem ze sedmdesátých let hlavně jezdí. V budoucnu se tam má i více chodit. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Hvězdu a samopal doplní kavárna. ŘSD u D1 postaví občerstvení s výhledem

  • 3
U mostu nad Velkým Meziříčím plánuje Ředitelství silnic a dálnic novou stavbu pro turisty i řidiče. Měla by nabídnout impozantní výhled na město i na nejvyšší most na D1. Kdo se v něm zastaví, bude moci obdivovat také několik exponátů zapůjčených z meziříčského dálničního muzea.

Na tom vysokém pomníku ze 70. let je hvězda a samopal. Dílo stojí na velmi rušném místě, ale málokdo se k němu jde podívat. Auta kolem něj sviští velkou rychlostí.

Kdo ale překoná hluk řítících se kamionů, může se od pomníku pokochat krásným výhledem na Velké Meziříčí se zámkem i na nejvyšší most dálnice D1.

A právě v těchto místech v blízkosti hvězdy a samopalu chce Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) postavit novou kavárnu, z níž by hosté měli impozantní výhled.

„Celá věc je ve fázi studie. Cílem je místo zatraktivnit pro cestující veřejnost. A to umožněním výhledu jak na město, tak na samotný most Vysočina, který je technickým unikátem,“ popsal za silničáře jejich mluvčí Jan Studecký.

Město spojí s budoucí kavárnou nová stezka pro pěší a cyklisty

Možnou podobu nové stavby v těchto dnech vytváří architekt Daniel Makovský. Projekt má podporu vedení radnice ve Velkém Meziříčí, chce na něm spolupracovat. Třeba tím, že vytvoří stezku pro pěší a cyklisty. Tím spojí město s dálničním odpočívadlem, na kterém nyní nedaleko pomníku je čerpací stanice MOL.

„Celý záměr se mi líbí, zviditelní město, nejvyšší dálniční most a samotnou dálnici D1 jako dopravní dílo,“ míní Radovan Necid, starosta Velkého Meziříčí.

A místní dálniční muzeum, které sídlí na zámku, by podle něj mohlo budoucí kavárně zapůjčit modely mostů či některé další exponáty. Starosta už o tom předběžně jednal s architektem Makovským. „Tam by to vidělo více lidí než v muzeu,“ předpokládá Necid. O zápůjčce již hovořil s vedením muzea.

Vyhlídka by podle Necida mohla být přístupná i lidem, kteří nebudou chtít posedět v kavárně. A po nové stezce by měli možnost sejít dolů do města také cestující z dálnice.

Starosta ale spíš předpokládá, že to nebudou moc využívat. Spíše věří v zájem lidí, jít se podívat opačným směrem - nahoru na vyhlídku.

ŘSD změnilo názor. Původně nic takového nechtělo

Současný pomník by podle Necida zůstal na svém místě. Jsou v něm sochařem zaznamenaná i jména lidí, kteří most stavěli. A že je vysoký 76 metrů. Nechybí informace, že ocelovou konstrukci dodaly Vítkovické železárny a strojírny Klementa Gottwalda.

Vyhlídku navrhoval Necid už před několika lety. Tehdy ale dostal odpověď z ŘSD, že to není v jejich zájmu. Naopak chtěli prostor oplotit.

Současné vedení Ředitelství silnic a dálnic ale došlo k názoru, že je to smysluplný plán. „Ale zatím je to vize ve fázi zrodu,“ dodal Necid.

Pokud by na nové kavárenské vyhlídce opravdu byly k vidění exponáty z dálničního muzea, vymykalo by se toto odpočívadlo těm ostatním. Počátkem 80. let bylo totiž v Meziříčí jediné dálniční muzeum ve střední Evropě. Zabíralo téměř celé jedno patro zámku. Muzeum je již dnes unikátní v tom, jak je propojeno s realitou. Zámek totiž leží na dohled z dálničního mostu.

Z muzea lze dalekohledem sledovat provoz na mostě

A v zámeckém muzeu, kde mají model tohoto mostu, stojí před oknem i dalekohled. S ním mohou návštěvníci detailně pozorovat provoz na obří betonové stavbě a zároveň ji porovnávat s vystaveným modelem. Také si mohou připomenout dopravní vývoj od středověkých zemských stezek přes tereziánské císařské silnice až po současné dálnice a rychlostní komunikace.

Stavba mostu trvala většinu 70. let a stala se i důvodem pro vznik muzea. Dálniční most vlastně přepůlil zámecký park, vede nad ním.

Stavební ruch v sousedství zámku trval od jara roku 1972. Původně měl být most dokončen na Silvestra 1976, ale dodávka ocelové konstrukce byla o rok zpožděna, proto se dokončení posunulo.

Železobetonový kolos následně zprovoznili u příležitosti výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Zcela dokončen byl až v roce 1979.