Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na koncertech je vyšetřovatel požárů ve střehu, chybí únikové východy

  10:56aktualizováno  10:56
Na Vysočině je pětadvacet vyšetřovatelů požárů. Většina jich pracuje ve svých okresech. Ti krajští, mezi něž patří Jiří Zelenka, jezdí k větším zásahům. Momentálně řeší například velký požár pražírny ořechů. V rozhovoru vypráví o žhářích, koupelnových větrácích i o lhaní.

Jednou z prvních otázek krajského vyšetřovatele hasičů Jiřího Zelenky bývá, zda jsou lidé, kteří vyhořeli, pojištění. Pokud ne, většinou pak vypovídají po pravdě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Uvízl vám v paměti nějaký požár z doby, kdy jste začínal s prací vyšetřovatele?
Jednalo se o požár, kde uhořela starší paní. Bylo to poprvé v životě, kdy jsem se setkal s mrtvým člověkem. Dlouho se mi pak vracela ve snech. Navíc úplně nelogicky v podobě mladé dívky. Nebylo to nic příjemného.

Jiří Zelenka

  • Krajský vyšetřovatel požárů Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina.
  • Narodil se před 48 lety.
  • Vystudoval vysokou školu zemědělskou.
  • V minulosti byl velitelem stanice ve Světlé nad Sázavou, kterou pomáhal vybudovat.
  • Má dvě děti, ve volném čase se věnuje různým druhům sportu. „Ke sportu jsem vedl i děti, protože je to velmi důležitá součást života,“ říká.

Proč tam začalo hořet?
Ta paní byla kuřačka a típala si nedopalky za hlavou. Pak usnula. Vlastně to sama zapálila. Dodnes si to vybavuji do posledního detailu. Na takové případy, kdy zemře člověk, se nezapomíná. Hlavně když vidíte, že stačilo jen málo a nemuselo se to stát. Často jde o starší lidi. Z toho mně trochu běhá mráz po zádech, že se někteří z nás nedovedou postarat o své rodiče. Ale někdy se i starají a starší člověk pak v noci stejně vezme popel z kamen a jde ho vysypat. A při tom se to stane. Starší lidé, kteří mají vážnější zdravotní problémy, by neměli žít sami a navíc si topit kamny na tuhá paliva. Mrtví zpravidla nebývají u požárů s mnohamilionovou škodou. Spíš u těch malých, domácích.

Vy jste byl u toho, když loni na podzim hořela pražírna ořechů v Horní Cerekvi. Už víte, proč se to stalo?
Příčina ještě není objasněna. Verzí je zatím více, ale už se zužují. Ani úmyslné založení zatím ještě nemůžeme vyloučit (více o požáru čtěte zde).

V jaké fázi jedete na místo, když vypukne tak velký požár?
Hned na začátku. Okresní vyšetřovatelé vyjíždějí nejpozději do deseti minut. Sledujeme na místě chování lidí, potřebujeme mluvit s dobrovolnými hasiči a velitelem zásahu. Děláme zevrubnou obhlídku, no a samozřejmě začneme zjišťovat, proč začalo hořet. Stane se i, že vyšetřování jde na začátku stranou a pomáháme hasičům zachraňovat, když je třeba. Ale stává se to méně a méně, protože početní stavy hasičů na stanicích se konečně naplňují.

Co vám lidé hned na místě říkají?
Mnozí hned po pravdě řeknou, co a jak se stalo. U někoho poznáte, že lže, kamufluje. To se ve většině případů brzy prověří. Jsou případy, že to lhaní dokazujete dlouho. Je to prostě o penězích, o ničem jiném. Třeba kolegovi ze Žďáru se nedávno podařilo něco takového dokázat. Hořelo v jedné dílně a majitel nás zavolal až tři dny po požáru. Přitom je povinnost ze zákona nám to okamžitě hlásit. Tvrdil, že začalo hořet kvůli závadě na elektroinstalaci. Kolega zjistil, že všechno bylo jinak. Vzniklo to nedbalostí při sváření. To už pak pojišťovna samozřejmě hodnotí jinak.

Jakými výmysly vás ještě lidé „krmí“?
Třeba někdo lže, že netopil a nevynášel popel. My tam pak chodíme a zjišťujeme, od čeho začalo hořet. Nechceme ho hned podezírat, ale pak to tak dopadne. Jedna z našich prvních otázek bývá: Máte pojištěno? Když nemají pojištěno, tak ve většině případů mluví pravdu. Když mají pojištěno, tak se tomu rychle přizpůsobí. Pro nás je důležité mluvit s těmi lidmi včas. Po druhém dni už si začínají konstruovat svoje dedukce. Jsou to někdy zajímavá setkání. Přijdeme k požáru pěkného domu a majitel nám řekne, že je škoda 200 tisíc. Přitom my to odhadujeme na milion a půl. Pak se dostavíme k mnohem horšímu domu a tam nám řeknou, že je škoda dva miliony. Je to i o lidské povaze.

V nových autech chybí popelníky, vajgly lítají ven

Takže jste zažil případy, kdy lidi zapálili jen kvůli pojišťovně?
Byly takové případy, ale ojedinělé. Pán třeba bydlel v chalupě a nebyl jejím majitelem. Pojistil si ji na čtyři miliony, přestože nebyla jeho. Neměl tam dokonce nahlášený trvalý ani přechodný pobyt. Pak chalupu zapálil. Dokonce to v jednom týdnu zapálil dvakrát, ale poprvé si toho všimla jeho přítelkyně a uhasila to.

Požáry na Vysočině

Často po požárech slyším, že není vyloučena závada na elektroinstalaci. Bývá to nejčastější příčina?
Ne. Hlavní příčinou je nedbalost lidí. Zarážející je, že se vůbec nedaří snížit počet požárů vzniklých od komínů. Současné předpisy tlačí na zodpovědné lidi, u kterých stejně požáry nebyly. A ti, co na to kašlali, na to kašlou dál.

Jak ještě riskujeme?
Kdo má doma rozvod horkého vzduchu od krbu, tak to je hodně často objednávka na požár. Většina řemeslníků není schopna splnit přísné podmínky, které tento druh vytápění obnáší. Dřív hořely chalupy, kde byly zazděné trámy v komíně. Dnes to hodně dělají ty horkovzduchy.

Další časté příčiny?
Například moderní auta nemají popelníky, protože jsou za příplatek. Takže si je skoro nikdo neobjednává. Vy jste kuřák?

Nejsem. Ale vidím v kolonách ty vajgly, jak létají ven z oken aut. A nejsem ani herec Ondřej Vetchý, abych jim šel říct, že tím škodí naší krásné zemi.
Takže je jen otázka, kdy nedopalek nasaje auto za ním a pak jsou z toho požáry vozidel. A když zbytek cigarety skončí vedle silnice v listí a foukne do toho pěkný teplý větřík, tak je hotovo. Kuřáci si to neuvědomují. A nepomůžou jim ani ty cigarety se sníženou náchylností ke vznícení, co jsou rozdělené na tři úseky a mají samovolně zhasnout. Do kuřáků já se klidně navážím, protože mají na svědomí spousty požárů. Dříve měli žluté prsty, protože to normálně típali. Dnes někteří mistři odhazují dvoucentimetrové vajgly. Dělají to i kamioňáci, kteří dříve mívali všichni popelníky. Dnes už je mnozí nemají.

Jak často se stane, že příčinu nezjistíte, nepřijdete tomu na kloub?
Minimálně. Loni to bylo jedenáctkrát z celkového počtu 712 požárů. Většinou to zjistíme. Třeba jednou začalo hořet ve firmě, škoda se počítala v milionech. Začalo to zdánlivou maličkostí. Zjistili jsme, že tam někdo z páskovačky na balení zboží ukradl baterku a vyměnil ji za jinou, která nepasovala. Od ní začalo hořet.

Balónek štěstí by nikdy nezapálil, doma má tři detektory

Co jste změnil u vás doma za dobu, co děláte tuto práci? Jaká potenciální nebezpečí jste utlumil?
Vyvložkoval jsem komín. Postavil nový krb. Mám doma tři detektory. Na kouř a oxid uhelnatý. Pravidelně kupuji nové prodlužovací kabely. Kontroluji je, a jakmile vidím, že je někde začerněný, že tam vzniká vodivý přechod, tak už ho nepoužívám na delší připojení. Všechny kabely mám v obývacím pokoji pořádné s přepěťovou ochranou. Děti nesmí nechat nic zapnuté v zásuvce, třeba fén. A moje děti už to šíří dál ve studentských bytech. Mají tam taky hlásiče na pokojích. Já bych ani nikdy nezapálil balonek štěstí. Svíčky máme doma jen v těch malých domečcích, popřípadě na nehořlavých podložkách.

A když k někomu přijdete na návštěvu, komentujete jejich protipožární opatření?
No samozřejmě. Dívám se na kamna, sleduji stav v kotelně. Třeba kamarád teď staví. Díval jsem se na jeho krb. Řekl jsem, že mu to do deseti let chytne. Nepohodli jsme se. Tvrdil, že mu to dělá krbař se čtyřicetiletými zkušenostmi. Tak jsem mu odpověděl, že já to vyšetřuji dvacet let. Naštěstí s tím prý bude topit tak málo, že se třeba nic nestane. Taky je nutné číst návody. Třeba krbová kamna se nesmí naložit úplně celá. Výrobce se chrání a píše v návodu, že tam může být jen jedna vrstva polen.

Překvapila vás v poslední době nějaká příčina požáru?
V poslední době ventilátory v koupelnách. Kupují se co nejlevnější. Teď si vybavuji tři takové požáry. U toho posledního se zadřelo ložisko vrtulky, akumulovalo se teplo a už to jelo. Stále se objevují nové výrobky, bohužel dost často méně kvalitní. Každý požár je jiný.

Co vás ještě znepokojuje? Čím si zaděláváme na velký problém?
Já si třeba vůbec nedokážu užít velkých akcí. Stále jsem ve střehu. To je někdy hrůza, co nachystají pořadatelé. Mnoho jich chce jen co nejvíc vydělat. Nacpou co nejvíc lidí do co nejmenšího prostoru. A pokud možno všechny východy zavřou, aby jim tam ani jeden člověk nevlezl zadarmo. A to není jen u nás, vidím to i v zahraničí. Různé diskotéky, taneční zábavy. Stále se to nedomýšlí. Nedávno jsem byl na koncertě Elánu v Brně. Lidi nahnali na ledovou plochu a nechali tam jen dvě únikové cesty. Nebo koncert Michala Davida v Jihlavě. Copak ta hala je na to stavěná? Kde je řízená evakuace? Kde jsou hlásiče? Dovedu si představit, jaký chaos by nastal, kdyby se něco stalo. A to nemluvím o hrozbě terorismu.

Takže hlavně myslet na únikové východy?
Řeknu to takhle. Byl jsem rád, že předtím, než moje děti začaly chodit na plesy a zábavy do brodského kulturního domu, tam majitel zajistil pořadatelskou službu v dostatečném počtu. Ti lidé jsou spojení vysílačkami, stále vše kontrolují. A hlavně nepijí alkohol. Vědí, kde jsou únikové cesty. Já si totiž pamatuji, že když jsem do sálu chodíval dříve, tak tam bývali dva důchodci ve starých hasičských uniformách. Stojí to teď sice víc peněz, ale je to mnohem bezpečnější. Akce ve venkovských sálech však stále bývají hodně špatně zabezpečené.

Sériového žháře jste někdy našli?
Ano. Třeba jednou to byl strojník dobrovolných hasičů. Byl tam i alkohol. Bohužel, žhář se někdy objeví i mezi dobrovolnými hasiči. I když to působí trochu divně, protože jsou to kamarádi, kteří nám pomáhají u zásahů. Najednou se jich musíme vyptávat. Pak se zjistí, že je za tím nenaplněnost. Touha po větší akčnosti. Chce být hrdina.

Rozloučím se otázkou, jestli máte rád divadlo? Třeba Paličovu dceru či Naše furianty, kde hledají autora paličského listu?
Nedávno jsem zjistil, že jsem ještě nebyl v Národním divadle, tak jsem tam loni Naše furianty viděl. Já zamlada taky hrával divadlo. A musím upozornit, že v těch starých divadlech mají únikové cesty vychytané. Naši předkové vůbec nebyli hloupí, když tam stavěli několik schodišť. To jen my si v současnosti myslíme, že jsme všemocní a nic se nám nemůže stát. Není to žádná pravda. Dnes je smutné, že přijdete do nového divadla a v únikových cestách mají narovnané židle.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.