Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi umí dělat tvrdě, ale ne chytře, říká šéf výrobce autosoučástek

  9:41aktualizováno  9:41
Sedmým rokem je Jan Barák ředitelem žďárského závodu Cooper-Standard. Během té doby citelně zahýbal se mzdovou politikou v regionu, což prý ostatní firmy nesou nelibě. Teď podnik čeká razantní rozšíření a stěhování částí výroby do Bystřice nad Pernštejnem. „Žďár na náš růst není připraven,“ tvrdí Barák.

Jan Barák si na formální oblečení nepotrpí, prý kvůli boření bariér mezi zaměstnanci. Oblek a kravatu si bere obvykle jen kvůli zákazníkům. Pravidla však dodržuje. „Vyfotit se ve výrobě bez ochranných brýlí? To nepůjde, zaměstnanci by hned tu fotku pověsili na nástěnku,“ říká s úsměvem ředitel Cooper-Standard. Jako motorkář si nechal narůst vousy, navíc je takto podle své manželky víc atraktivní. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Bývala to nenápadná firma na autodíly ve žďárské průmyslové zóně. Po letech je ze závodu Cooper-Standard Automotive hlavní hybatel dění ve Žďáře nad Sázavou.

Tamní průmyslová zóna už je nadnárodní firmě malá, ale město není na její růst připravené. Vhodné pozemky na další rozvoj našla v Bystřici nad Pernštejnem, kde příští rok otevře nový závod a postupně zaměstná až pět set lidí.

Žďárský Cooper už zaměstnává tisíc lidí a obratem 3,5 miliardy přeskočil dlouholetého tahouna regionu, strojírny Žďas.

„Vyrábíme brzdové a palivové systémy pro automobilový průmysl. U tohohle typu výrobku každý očekává, že budou v nejvyšší kvalitě, aby se mu v autě nic nestalo,“ říká ředitel Cooper-Standard Automotive Česká republika Jan Barák.

Cooper-Standard Automotive a Jan Barák

  • Jan Barák (37) je sedmým rokem ředitelem Cooper-Standard Česká republika, nyní je také finančním ředitelem korporátní divize Fluid (kapalinové systémy) pro Evropu, pod sebou má 1 700 zaměstnanců.
  • Předtím pracoval pro americkou korporaci MeadWestvaco (továrna ve Svitavách) a Owens Corning (Litomyšl).
  • Pochází z východočeské Jaroměře, kde žije s rodinou. Jezdí na motocyklu Harley-Davidson.
  • Nadnárodní firma má ústředí v americkém státě Michigan, evropská centrála je v Německu, sídlo v Nizozemí. Působí už ve dvaceti zemích.
  • Cooper-Standard Automotive ve Žďáře nad Sázavou začínal před 16 lety pod názvem Siebe Controls. Rozšíření o novou výrobní halu v roce 2007 umožnilo výrazný nárůst z někdejších 350 zaměstnanců až na 1 000. „Ztrojnásobili jsme výrobní plochu i počet zaměstnanců.“ Vyrábí brzdové a kapalinové systémy do automobilů.
  • Obrat závodu v roce 2015 byl 3,5 mld. korun. Hrubý zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace činil 530 mil. korun.

Můžete ještě ve Žďáře nad Sázavou dál růst?
S obratem 3,5 miliardy jsme narazili na hranice, které vyplývají z velikosti továrny a počtu lidí. V plné vytíženosti už se nám sem moc lidí a strojů navíc nevejde. Rosteme s našimi zákazníky, například britská automobilka Jaguar Land Rover staví na Slovensku v Nitře. A my musíme růst, aby nám stačily kapacity, protože chtějí vyrábět 300 tisíc vozů ročně. A my na to musíme být připraveni.

Mrzí vás, že nemůžete rozšířit výrobu na pozemcích na dohled žďárské průmyslové zóny?
Má to dva rozměry. Ten emocionální, který mi jednoznačně říká, že když se podívám z okna kanceláře, vidím spoustu volných pozemků. Líbilo by se mi, kdyby naše nová továrna stála tady a já mohl přebíhat z jedné do druhé. Nejde to, a to bolí. Stavíme v Bystřici asi 25 kilometrů daleko. Už to má tu nevýhodu, že musím vzít auto a zajet tam. Praktická věc je, že ve Žďáře nejsou zaprvé pozemky připravené legislativně, tedy „vyčištěné“ územním plánem, a za druhé město pozemky ještě nevykoupilo. Možná byli na radnici sami překvapení, že chce do Žďáru přijít další velký investor. My potřebujeme růst rychle a Žďár na to není připraven.

Rozhodli jste se využít bystřickou průmyslovou zónu, kde je naopak místa dost. Máte v plánu zastavět osm hektarů. Navíc je na Bystřicku vyšší míra nezaměstnanosti, někde až na úrovni sedmi procent. K tomu se počítá s propouštěním v uranových dolech, které za rok definitivně skončí. Pro vás asi není rozhodující, zda budou v Cooperu pracovat zámečníci nebo elektrikáři zaměstnaní dosud na Dolní Rožínce?
My chceme nejlepší lidi. To, že se bude zavírat důl, se jevilo jako výhoda, když jsme se rozhodovali. Bystřický starosta Karel Pačiska věděl, že tady vedeme jednání o pozemcích, přijel na vlastní pěst a začal jednat, protože měl pozemky a zájem o naši investici. Zorganizoval setkání se zástupci naší firmy a ministerstvy, aby se vše připravilo. Vyvolal jednání s CzechInvestem, ministerstvem průmyslu i panem hejtmanem. Vše běželo flexibilně. Pochopili jsme, že není možné čekat na to, až bude Žďár připravený, protože naši zákazníci už staví.

Budou se vám tedy hodit zaměstnanci Geamu?
V první fázi s lidmi z Dolní Rožínky nepočítáme. Myslím, že musí nejdřív prožít šok, že se důl opravdu zavře. Jakmile na to budou mentálně připravení, máme obrovský zdroj vysoce kvalifikované pracovní síly. Pro naši druhou a třetí etapu s nimi počítáme. Hornictví je trošku specifický obor, ale my jsme na ně připravení a chceme je.

Všechny velké žďárské firmy marně shánějí v době růstu zaměstnance. Bylo by vůbec ve Žďáře kde brát, když je zde nezaměstnanost na úrovni asi tří procent a zdá se, že všichni, kdo chtějí pracovat, zaměstnání mají?
Věřím, že ano. Platíme nejlépe, i když nechceme akcelerovat cenu práce. I my máme nějakou nákladovou strukturu, marže, ceny... Ale jsou tu velké podniky, jejichž budoucnost může být v různých otázkách skloňována. Pokud začnou fungovat tržní mechanismy, jako by měly všude fungovat, tedy že zaměstnavatelé budou mít tolik lidí, kolik skutečně potřebují, tak se ve Žďáře uvolní až tisíc pracovních míst. To tvrdím já.

Základní kámen nové výrobní haly v Bystřici jste položili v červenci. Jaký je další plán prací?
V listopadu bude hala stát, začneme připravovat technologie, kolaudovat bychom měli v únoru či březnu příštího roku. Instalace technologií poběží až do konce roku 2017 s tím, že se začnou rozjíždět a postupně testovat. Ale naši lidé se už teď zaškolují buď u výrobců strojů na úplně nových technologiích, nebo ve žďárském závodu na podobných technologiích.

Mluvil jste o nabírání lidí ve vlnách. Kolik už máte nových lidí pro Bystřici?
Prvních padesát. Vzali jsme ty nejlepší ze Žďáru a třicet lidí z Bystřice. Začali jsme je připravovat v zahraničí u výrobců strojů nebo firem s podobným zařízením. Lidi z Bystřice zaměstnáme, těšíme se na ně, ale nebudou tam pracovat zničehonic lusknutím prstu. Čeká je půlroční intenzivní školení. Až budou připraveni vyrábět brzdové a palivové potrubí, pošleme je zpátky do Bystřice.

Silnice ze Žďáru do Bystřice je obklopená billboardy a nelze přehlédnout inzeráty. Osvědčuje se vám náborová kampaň?
Osvědčuje, už evidujeme dvě stě žádostí o práci. Řekli jsme si, že to budeme dělat trošku jinak, možná agresivněji. Ale máme co nabídnout - máme stabilitu a růst. Nikdy jsme meziročně neklesli s počtem zaměstnanců. Když se u nás někdo chytne, vydrží tady roky. Umíme lidi zaplatit, máme vysoce čistou výrobu.

Inzeráty firem bývají často nekonkrétní a mzdové podmínky se shrnují pod formulku „odpovídající platové ohodnocení“. Vy jste otevřeně ukázali, kdo si kolik vydělá. Proč?
Hrajeme otevřenou hru. Budou se muset hodně učit, máme nároky, ale otevíráme karty, kolik peněz lidem dáme. Manuální profese u nás mají průměrný plat přes 25 tisíc hrubého. Pokud započítáme i další profese - bez managementu - jsme na částce přes třicet pět tisíc hrubého.

Cooper měl pověst firmy, kde se zaměstnanci hodně mění. Jak je to u vás s fluktuací?
Jádro týmu se tvořilo deset patnáct let. Lidé si s námi prošli i problémy, ale pochopili filozofii bezpodmínečné kvality a chápou, co jsou inovace. Měli jsme potíže se zaměstnanci někdy do roku 2011 či 2012. Vyplývalo to ze situace po těžké krizi, kterou si automobilový průmysl prošel. Před krizí byl trh práce takový, že jsme museli přijmout pomalu každého. I takového, který nebyl ochotný pracovat. Kdo nepochopí naše principy, neobstojí. Fluktuace byla, ale v poslední době si lidé začali práce vážit. Změnili jsme mzdovou politiku a strategii. Věříme, že s nejlepšími lidmi, jaké můžeme mít, jsme schopní dosáhnout jakýchkoli výsledků. A ty nejlepší neseženete za průměrné peníze. Nese to svoje ovoce, máme stabilní kádr lidí, kteří jsou motivovaní a chtějí si vydělat.

Potkáváte se s manažery dalších velkých žďárských firem? Zajímalo by mě, co říkají na to, jak jste zahýbali se mzdovou politikou.
Ve Žďáře jsou různá setkání manažerů mezi sebou. Jakkoliv nechci být impertinentní, my na ně od určité doby nejsme zváni. Víc k tomu říkat nebudu.

Je zřejmé, že žďárský závod vyrostl ve velkého hráče. Jak to vracíte místní komunitě?
Tady jsme vyrostli, na místních lidech jsme postavili svůj úspěch a je potřeba jim to vrátit, abychom na nich dál mohli stavět. Děláme Den Cooperu, podpořili jsme Den Žďáru. Pokud věci fungují na neformální úrovni, o to lépe pak fungují formálně na pracovišti. Jednoduše: pokud jsou lidé schopní se bavit od operátorů až po manažera o čemkoliv, nebudou mít problém ani v práci. Ve většině podniků je mezi vrstvou operátorů a úředníků značná komunikační bariéra, to jsme chtěli změnit. Neformálně se setkáváme, ať už při sportu, nebo při kultuře. A sport také učí děti a mládež návykům - vstát ráno na trénink je podobné jako jít do práce. Je to o odpovědnosti, přípravě, strategii, spolupráci. Takže podporou sportu se snažíme vychovat i další generaci zaměstnanců a daňových poplatníků. V tom vidíme smysl, je to investice do místní komunity.

Cooper vedete sedmý rok, žijete v Jaroměři. Zajímal by mě váš názor na Žďár. Co podle vás městu chybí?
Srdce. Když se podívám do Bystřice, tak tam lidé bojují, nejde jim o nic jiného než o město a region. To ve Žďáře nevidím a necítím, že by tady lidé měli jednoznačný vztah a usilovali o místní komunitu. Přitom jsem tady potkal spoustu vynikajících lidí, kteří mají nasazení a zájem bojovat o lepší Žďár. Ale chybí to, aby se dokázali propojit a fungovali na komunitní úrovni a tlačili Žďár dopředu spolu. Dochází k žabomyším válkám, vyřizují se tu staré účty. Žďár potřebuje vizi a strategii, jak toho dosáhnout.

Narážíte na situaci na radnici, kdy se po komunálních volbách kompletně vyměnilo vedení města?
Přesně tak. Politici přicházejí a odcházejí. Měli by ale mít jednoznačnou dohodu na tom, co je dobré pro město. Měli by mít jedinou povinnost, a to hájit zájmy voličů. Jak toho dosáhnou, je věc politické orientace. Měli by se však aspoň na některých strategických věcech dohodnout. A toho tady bohužel nejsou schopní. Mnohdy to působí tak, že to město řídí úředníci, a ne politici. Tím, že nejsou politici schopni se dohodnout, drží pevně kormidlo úředníci a to je tragédie, protože by neměli stanovovat priority, ale vykonávat práci. Pokud se nedohodnete se starostou, který to přes mašinérii protlačí, tak se s úředníkem nedohodnete na ničem. Nebo to druhý den neplatí, protože to třeba narazí na jiný odbor. Někteří úředníci mají dlouhodobé zájmy, které nepochopíte a mnohdy ani nejsou v souladu se zájmy občanů a města. S tím máme jako zaměstnavatel velký problém. Skutečně jediný, kdo dnes může hýbat věcmi ve městě a na radnici, je starosta a místostarosta, bez nich se nepohnete nikam.

Narážíte na práci některých klíčových odborů, se kterými jako investor přijdete do kontaktu? Třeba při snaze růst dál?
Nechci generalizovat. Potkali jsme ochotné pracovníky městského úřadu, kteří měli zájem nám pomoci, než to narazí na nějakou stěnu na jiném místě. Není to o jednom úředníkovi. Bystřice působí jako jeden celek, úředníci tam spolupracují a nevyřizují si navenek problémy. Tohle srovnání je pro Žďár tristní. Přál bych si, aby se vedení města podařilo úřad zcelit stejným způsobem, mají před sebou hodně práce.

Radnici jste kritizoval i na posezonní tiskovce žďárských hokejistů kvůli nedostatečné podpoře sportu. Co se vám nelíbí, město přece vypisuje granty na podporu sportu i kultury?
Žďáru chybí dlouhodobá vize, jak vychovávat mládež. Ať ve sportu, nebo kultuře. Mnohdy je to neprůhledná struktura a rozhodování sportovní komise. Myslím, že se to pan starosta snaží srovnat a napravit chyby. Peníze by měly zasáhnout co největší masu lidí a dětí. Přitom jsou třeba přiděleny sportu, kde mají strašně malý dopad, jako například šachy, které byly vyhodnoceny komisí jako populárnější sport než hokej. I tady musel starosta zasáhnout a napravit chyby komise. To by se obecně v komerční sféře stát nemohlo. Sportovní kluby potřebují výhled, dělat takovou činnost z roku na rok nejde, to jen přežíváte. Tří- až pětiletý plán dohodnutý napříč politickým spektrem by rozhodně pomohl.

Během minulé sezony jste se stali hlavním partnerem hokejového klubu. Osobně jste v play-off jezdil i na zápasy ven nebo točil fanouškům pivo. To vás žďárský hokej tak chytil?
Určitě. My jsme partneři hokeje a jsme za to rádi. Je to jeden ze spojujících bodů. Postavit srdce Žďáru můžete na mladých nezatížených lidech a na tom, co mají rádi a co je těší. A to je sport. Podpořit klub, zafandit si, to mi dává smysl.

Pojďme zpátky k byznysu. Často se poukazuje na to, že jsou platy v Česku mnohem nižší než na západě. Ekonomové však upozorňují, že u nás produktivita práce není zdaleka taková. Cooper působí ve dvaceti zemích, takže určitě máte srovnání, jak na tom Češi, potažmo žďárský závod ve světové konkurenci jsou.
V naší korporaci jsme získali cenu Diamantový závod jako ocenění pro závod s nejlepšími výsledky, kvalitou a technologickou úrovní. Když budu mluvit o průmyslovém odvětví obecně, řekl bych, že platy jsou u nás nižší, ale produktivita práce a její přidaná hodnota je také významně nižší. Je to dané i mírou inovace a technologického postupu. Proto německé firmy prodávají ziskově, i když mají vysoké náklady na práci. My v Česku používáme víc ruce než mozek. V Bystřici to posouváme dál investicemi do technologií. Obrovský potenciál pro Česko vidím v tom, čemu se říká Průmysl 4.0 - robotizace, automatizace, mechanizace a zapojování chytrých technologií do práce. Angličané říkají: Work smart, not hard. My umíme v Česku dělat tvrdě, ale ne chytře.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.