Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do voleb chce jít starosta Třebíče znovu. Jen ještě neví s kým

  6:43aktualizováno  6:43
Starosta druhého největšího města na Vysočině Pavel Heřman se na důchod necítí. Pětašedesátiletý politik půjde do dalších komunálních voleb, ovšem pod jinou značkou.

Starosta Třebíče Pavel Heřman | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Při rozhovoru s ním je patrné, že jeho srdci nejblíž je vše, co se týká židovské čtvrti v UNESCO. Koneckonců – má ji i na největším obraze v kanceláři. A dobře připravený je odpovídat na otázky, které míří k obchvatu města, DDM či bazénu Laguna. Ví, že tyto oblasti v Třebíči vyvolávají až vášnivé diskuse.

Půjdete do podzimních komunálních voleb zase?
Půjdu. Už začínáme jednat. Myslím, že ještě nejsem natolik opotřebovaný, abych musel sedět doma a koukat na televizní seriály a jenom vzpomínat.

Jste také v krajském zastupitelstvu, strávíte tam ještě skoro tři roky...
To ano, ale chci to ještě zkusit v komunále. Je taky potřeba dát prostor mladším, jsem si toho vědom. Bude nutné udělat kandidátku s mladšími jmény. Doufám, že příští volební období bude vyjasněnější.

Značka Heřman zpátky na radnici! bude fungovat dál?
Svůj účel už naplnila, Heřman se zpátky na radnici ocitnul. Dnes by to byla směšná parafráze. Zatím nevím, jak se přesně bude nazývat uskupení, za které budu kandidovat.

Lze očekávat například spojení s Marií Černou (Třebíč – Můj domov) na jedné kandidátce?
To je těžké teď říkat. Nějaké rozhovory se vedou.

A co spojení ještě i s Pavlem Pacalem (Pro Třebíč)? To nepřichází v úvahu? Sestavit jednu kandidátku z výrazných osobností...
Hypoteticky je možné cokoli. Jsme na úrovni teoretických hypotéz. Může fungovat všechno, když se lidé dokážou dohodnout. V tom, co říkáte, nevidím bizarnost ani nemožnost. Z druhé strany musíte brát v úvahu fakt, že jsou ve hře lidská ega a ta někdy dokážou zamotat se situací velmi nevypočitatelně. Všichni mají zkušenosti, že u nestranických uskupení nebývají velké volební zisky. Většina sází na to, že když bude mít vlastní volební subjekt, jedno dvě místa z toho budou a čelo kandidátky se tak do zastupitelstva dostane. Potom vznikají ty spletité koaliční vztahy.

Co spolupráce s ODS? Opustili ji Uher, Kafoňková, Mastný...
Nemám s "ódéeskou" žádný problém. Do třebíčské politiky se promítaly osobní problémy. Vámi zmíněná kontroverzní jména už tam nejsou. Nemám lidi ocejchované – jste v ODS, jste špatný. ODS je pravicová strana, dokonce jsem ji v posledních sněmovních volbách podporoval, paní Fischerová je slušná, pracovitá ženská. Naši Martinu Bártovou jsem též podpořil.

Pavel Heřman

  • Narozen v roce 1949 v Praze.
  • Původním povoláním veterinář.
  • 1990–1997 starostou Třebíče.
  • Senátorem za Demokratickou unii v letech 1996–2000.
  • Od roku 2006 zastupitel Třebíče, v roce 2010 opět zvolen starostou města.
  • Je ženatý, má dvě děti, dvě vnoučata. Jeho velkým koníčkem je umělecká fotografie.

Dokážete si představit kooperaci se sociálními demokraty?
Dokážu si ji představit s kýmkoli kromě komunistů.

Šel byste znovu do šestikoalice?
Těžko se říká, do čeho bych šel nebo nešel. Vždycky je to složité, důležité je umět se domluvit. Bohužel nejsme britská demokracie, kde vítěz bere všechno.

Ve městě se uskutečnila anketa, ve které si lidé sami měli říct, co je nejvíc pálí. Jak dopadla?
Je to složitější. Hlavně z pohledu statistiky. V první části ankety přišlo osobně asi šedesát občanů ke kulatému stolu v rámci Zdravého města a pojmenovalo deset oblastí, kterými by se vedení města mělo zabývat. Tato málo početná iniciační skupina vyprodukovala seznam toho, co podle ní trápí spoluobčany. Seznam se nechal ověřit písemnou anketou, zda to další občané vnímají stejně. Lidé se vlastně učí zapojit se do řešení veřejných věcí. Nelze to považovat za statisticky významný výsledek, který by určoval, který problém je nejpalčivější.

Jedním z často zmiňovaných problémů je průtah. Chybí obchvat Třebíče.
Přesně tak, to je jedna z věcí, které se věnujeme. Jde o státní silnici I/23, kterou, pokud bude chtít, stát nově vybudovat může. V územním plánu je to podchycené. Jedna polovina je trasovaná mezi bývalým Unipletem a PBS včetně navržených nadzemních křížení. Aby se nemusely bourat baráky fabrik, ve kterých jsou provozy, jež zaměstnávají lidi. Druhá je vedená od polikliniky do Boroviny a ta už je schválená Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

To znamená, že radnice svou roli bezezbytku splnila a na zlatém podnosu státním úředníkům předala všechno pro to, aby mohli začít vyřizovat novou silnici, jakmile stát sežene peníze?
Ano. Bohužel se dnes nestavějí ani dálnice, nejsou na ně peníze. Natož na o "stupeň" nižší silnice 1. tříd. Říkají nám – za deset let možná... Je to státní majetek, my dvě miliardy na takovou investici nemáme.

Minulé vedení radnice podepsalo se sdružením firem prodloužení nájemní smlouvy na provoz plaveckých areálů Laguna a Polanka. Proč se Třebíč drží pronájmu těchto středisek soukromníkům, když například v Jihlavě nebo ve Žďáru nad Sázavou si akvaparky města provozují sama?
Smlouvy jsou stavěné na dlouhou dobu. Je to o rozdílných zkušenostech. My jsme už v 90. letech zvolili taktiku, že město nemá podnikat, není v tom dobré. Zpravidla takové provozy trpí. Bývají dražší než konkurence. Ten má kamaráda a podobně. Pak se to vymkne kontrole, bývá zbytečně moc zaměstnanců, nehledí se na ztráty. Ať komerční služby provozují komerční subjekty. V Třebíči se model za dvacet let vžil, nikdo neměl touhu zakládat dopravní podnik, komunální služby... Plavecké areály provozují dvě firmy – jedna reklamní, druhá vyrábí teplo. Obě se ve svém oboru prosadily. A není nic horšího, než když přijde nové vedení radnice a všecko se ruší a nastartovává znovu.

Město firmám na provoz ještě přispívá...
I kdyby bylo provozovatelem město, nějaká provozní ztráta vznikat bude. Jestliže je provozní ztráta pod kontrolou, ví se, kolik to dělá, město to hradí. Protože si na ni není možné vydělat navýšením vstupného nebo zlevněním provozu – pak by byla třeba v bazénech studená voda.

Nedávnou přestavbou Laguny na akvapark se zásadně změnil předmět pronájmu. Nové výběrové řízení na provozovatele se ale nevyhlašovalo.
Jsme na konci volebního období a dostali bychom se do stejné situace jako naši předchůdci. Než výběrové řízení rozjedete, připravíte, byly by volby. Stavba je jedna věc, provozování věc druhá. Že se rozšířil areál, nezměnilo nic na podstatě provozování. Nechápu, co podstatného by se novou soutěží změnilo. Jestli si někdo myslí, že by areál provozoval laciněji, obávám se, že ne. Provozní ztráta je daná budovou. Firmy tam mají zisk v jednotkách procent.

Proč tedy mají takový zájem Lagunu provozovat, když se to podle vašich slov téměř blíží altruismu?
Z reklamních důvodů. A neprodělávají, jak jsem říkal. Ty firmy byly úspěšné ve svém vlastním podnikání a tady prezentují, že něco umějí. Při přestavbě akvaparku se použilo i jejich know-how z provozování. Po čase určitě k nějakému výběrovému řízení dojde. Ale v nabíhacím období po rekonstrukci je nejhorší doba něco měnit.

Na konci roku začne fungovat nový Dům dětí a mládeže (DDM) ve zrekonstruované části bývalé kotelny ve staré borovinské fabrice. Trváte na svém dřívějším výroku, že park na Hrádku už je opotřebovaný a pro děti bude lepší přesunout je do areálu v bývalé továrně?
Zkusím to vysvětlit, výrok nezněl takto. Berte v úvahu, že máme tisíc dětí zapsaných v kroužcích DDM. Polovina jich chodila na Hrádek. Tento park není prostor, kde bychom se mohli rozmáchnout s výstavbou hřišť. Venkovní aktivity tam byly omezené, barák na Hrádku kapacitou nedostačoval, proto se používal ještě šílený "linkusák" v ulici Švabinského. V Borovině bude jeden celek pro všechny děti. Lesopark Hrádek je unikátní prostor v centru města a aktivity dětí jej zatěžují. Děcka se nemůžou rozběhnout. Jednou jsem tam viděl, jak po sobě střílejí z paintballových pistolí, do toho maminky s kočárky a lidé se psy. Hrůza.

Areál bývalé továrny je lepší?
Už značně prokoukl, technologické věci jsou odstraněné. U "baráku" jako základny pro činnost DDM je v podstatě jedno, kde je. Důležité je, aby děti měly bezpečný okruh venkovních aktivit někde, kde nevletí pod auto, nemůžou někam spadnout. Libušino údolí, lesopark za fabrikou, až se zkultivuje, a údolí Stařeckého potoka vymezují zajímavou lokalitu. Budou tam sportoviště na velkých plochách, které na Hrádku nejsou. A daleko lépe lze dovést městské autobusy do Boroviny než na Hrádek. O osvětlení nemluvě.

Kdo zaručí, že na Hrádku nevzniknou exkluzivní stavební parcely?
V žádném případě tam nikdy nic takového nebude. Nikdo si ani netroufne o tom uvažovat. Územní plán to neumožňuje. Na rovinu říkám – to by bylo jen přes mou mrtvolu. Hrádek je natolik cenná lokalita, že zastavět ho by byl největší zločin.

Když tu byl vrchní zemský rabín Karol Sidon, chválil, jak židovské město, zapsané na seznamu UNESCO, prokouklo. Co se tam chystá nového?
Spousta věcí je v pohybu. Samozřejmě domy mají složité vlastnické vztahy. Ze 115 domů patří městu asi patnáct. Židovské město nikdy nebylo jako z cukru. Zajímavé je právě to, jak bylo poskládané, poslepované, většinou tam žili chudí lidé. A protloukali se, jak se dalo. Tomu odpovídaly jejich domy. Dnes je tam několik majitelů, kteří respektují starého ducha čtvrti. Do toho pár majitelů načančaných fasád, které časem oprší. Město udělalo fasádu na staré židovské škole, chystá se totéž na "pětadvacítce" v ulici Leopolda Pokorného. Změny nesmějí jít skokem, jinak docílíte efektu pražské Královské cesty. S každým domem je potřeba zacházet jako s unikátem.

Jedno ze zásadních témat vaší předvolební opoziční kampaně bylo Karlovo náměstí a jeho rekonstrukce. Zatím ale žádnou změnu nevidím.
Jde o typické téma kolegy Jaromíra Baráka, který kvůli tomu často vystupuje na zastupitelstvu. Problém je v tom, že deset let se na ničem nepracovalo. Před deseti lety vznikl návrh studie jednoho architekta. Není to stupeň plánovací dokumentace. V minulosti se promeškaly dotace, nové se zatím nerýsují, přitom přestavba si vyžádá určitě přes 100 milionů korun. Rozpočet města investici víc než těch 100 milionů neunese. Oříškem budou letité inženýrské sítě. Odborníci z řad "dopraváků" a památkářů se dohadují, jak řešit dopravu, zda přesouvat zastávky autobusů. Přestavba náměstí je komplexní záležitost. Ale není u ledu, už kvůli tomu bylo mnoho schůzek.

Jaromír Barák byl výrazným kritikem minulého vedení radnice. Do pro vás úspěšných voleb jste šli spolu v HZNR!, teď je z něj váš úhlavní nepřítel a kritik, z HZNR! vystoupil. Co se stalo?
To je těžké, zachází to do osobní roviny. Staly se věci, že jsme si neporozuměli v jedné zásadní otázce. Ve které, nebudu říkat, vtahoval bych do toho lidi, kteří už ani v politice nejsou. Prostě nelze vyhovět všem.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na ubytovně v Humpolci byl zavražděn cizinec, policie už má podezřelého

Na ubytovně v Humpolci se v noci na pondělí stala vražda. Na chodbě byl nalezen pětačtyřicetiletý cizinec bez známek života. Policisté ihned zadrželi...  celý článek

V kabině amerického bombardéru B-52 během cvičné mise nad Baltem
Americké bombardéry B-52 by při cvičení měly být jen tečkou na obloze

Od středy až do 12. září se bude konat mezinárodní vojenské cvičení Ample Strike 2017. Jsou do něj zahrnuty letecké základny u Náměště nad Oslavou, v Čáslavi a...  celý článek

Nové slámové hřiště ve Žďáře nad Sázavou.
Autor soch z betonu vytvořil atrakci pro děti. Stačilo 60 balíků slámy

Novou atrakci dostaly na konci prázdnin žďárské děti. Novinkou pro tradiční Slavnosti jeřabin je slámové hřiště v parku na Farských humnech. Prolézačky a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.