Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Starostka skončila na úřadu práce. Nový začátek prožívá mezi nemocnými

  7:50aktualizováno  7:50
K dějinám města Počátky patří zdejší nemocnice. Před deseti lety prodělala úspěšnou resuscitaci, kterou zde nyní oslavili. Důvod k oslavě má i Marie Hrnčířová. Ze dne na den skončila bývalá starostka na úřadu práce. A už čtyři roky prožívá nový restart jako ředitelka nemocnice.

Marie Hrnčířová, ředitelka nemocnice a léčebny dlouhodobě nemocných v Počátkách na Pelhřimovsku. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

V roce 2002 byly nad nemocnicí v Počátkách zatažené těžké mraky. Zdejší špitál měl sice historii od roku 1873, zastupitelstvo města však rozhodlo o jeho uzavření. Nedávno ale mohli oslavit v parku u počátecké nemocnice malou zahradní slavností příjemné výročí: deset let od obnoveného úspěšného provozu. A špitál je dnes zřejmě největším zaměstnavatelem v Počátkách.

„Říká se, že naše nemocnice byla kdysi postavena na poloviční cestě mezi Prahou a Vídní,“ řekla ředitelka Nemocnice Počátky Marie Hrnčířová.

Marie Hrnčířová

* Narodila v roce 1961 v Počátkách

* Vystudovala národohospodářskou fakultu Vysoké ekonomické školy Praha

* Praxi začínala v Knoflíkářském průmyslu Žirovnice

* V letech 1991 až 2002 pracovala na Finančním úřadu v Počátkách

* Od roku 2002 byla uvolněnou místostarostkou, v dalším volebním období pak uvolněnou starostkou města

* Ve volbách v roce 2010 se nedostala ani do městského zastupitelstva, ocitla se v evidenci nezaměstnaných na úřadu práce

* Ředitelkou nemocnice je od roku 2011

Městské zastupitelstvo v roce 2002 ukončilo provoz nemocnice, co pak následovalo?
Bylo osloveno několik firem, které nemocnice provozují. Mezi těmi, kteří se přijeli podívat, byli zástupci valtické nemocnice, kteří ve Valticích provozují už od roku 1991 stejné zařízení, jako nyní zde - tedy léčebnu dlouhodobě nemocných. Když si toto zařízení prošli, byl to zde v té době smutný pohled. Jak zaměstnanci odcházeli, tak na chodbě tu ležel svetr, tady zůstal hrnek, jinde se válela matrace… Zaměstnanci nemocnici opouštěli s nevelkou slávou. Město tehdy pracovníkům své městské nemocnice dlužilo na výplatách. Rozhodnutí o uzavření tehdy bylo dáno tím, že zde bylo nedostatečné personální vybavení. Vedení města nemělo moc na výběr, protože jinak by totéž udělala zdravotní pojišťovna.

Vy jste už tehdy byla u jednání o budoucnosti nemocnice.
Ano, já se tehdy - asi to osud tak chtěl - souhrou náhod dostala do nově zvoleného zastupitelstva a v té době jsem dělala uvolněnou místostarostku. Byla jsem u prvního jednání, zda město nemocnici prodá, nebo nikoli. I první jednání zastupitelstva bylo složité, protože o prodeji objektu nemocnice nebylo lehké rozhodnout. Prvním hlasováním to neprošlo. Pak tam byla přidána podmínka, že zařízení bude deset let sloužit zdravotnickým účelům, jinak by na něj město mělo předkupní právo. Pak to bylo schváleno.

Získali jste pro záměr prodeje podporu u kolegů v zastupitelstvu?
Toto je specifický druh podnikání, protože od zdravotní pojišťovny máte určeno personální i technické vybavení, takže tam toho na volbu moc nemáte. Jste závislý na tom, zda si vás lidé jako klienti najdou, nebo nenajdou. Tehdy jsme s kolegou radním Lubošem Rudišarem v tom byli osamoceni, prakticky jen my dva jsme věřili, že to dopadne dobře. Je to totiž jednak velmi krásný a jednak velmi rozlehlý objekt. Kdyby tady nevzniklo toto, mohla tady třeba po pádu nemocnice vyrůst asijská tržnice, mělo by to neveselý osud jiných podobných opuštěných areálů. Nicméně prodej se v roce 2004 podařil a od 1. června 2005 zde byl zahájen provoz - tehdy zpočátku v novějších budovách areálu, což je bývalá interna, nynější oddělení s nadstandardními pokoji. O dva měsíce později byla zprovozněna i historická budova - kdysi chirurgie. Pak v roce 2007 byl otevřen poslední objekt, kde byla původně administrativní budova a šatny pro personál. Budova byla po přestavbě upravena na domov se zvláštním režimem, tedy třicet lůžek pro klienty například se stařeckou demencí. Nyní jsme asi největší zaměstnavatel v Počátkách, loni jsme zaměstnávali 118 lidí.

Co všechno se v nemocnici nyní nachází?
Zpočátku zde byla jenom zdravotní lůžka následné péče, kterým se lidově říká „eldéenková“ lůžka. Název je od toho, že je to péče odlišná od péče na akutním lůžku. Od roku 2007 tady také poskytujeme zdravotní sociální služby, takže nemocnice nabízí 120 zdravotních lůžek, z nich může být až dvacet sociálních. To jsou taková, kde pacient už nemůže ležet na zdravotním lůžku - nemá zdravotní indikaci - ale nemůže se ani vrátit domů, protože vyžaduje péči čtyřiadvacet hodin denně. Je to jakási mezietapa. Mnohdy se totiž lidé ze zdravotních lůžek bojí jít domů, tak si zkusí zde na sociálním lůžku, zda o sebe dokážou pečovat. Odtud pak odchází domů, nebo do pobytových zařízení - domů pro seniory, domovů důchodců. Bohužel ne všechny domovy berou pacienty s demencí, takže existují i domovy se zvláštním režimem, který je i tady u nás, kde má třicet lůžek.

Fotogalerie

Co dál poskytujete?
Máme geriatrickou ambulanci, kterou může klient navštívit. Vedou se diskuse, odkdy do ní klient může docházet, zda od pětašedesáti nebo sedmdesáti let. Nicméně tato ambulance poskytuje lékařská vyjádření k příspěvku na péči, píše pro pacienty různá doporučení dalším odborníkům. Přes tuto ambulanci lékař zjistí, že ten člověk potřebuje trvalou péči. Pak máme interní ambulanci, kde se převážně zatím objevují pacienti, kteří potřebují předoperační vyšetření.

Do loňska jste na vlastní náklady provozovali i lékařskou službu první pomoci, proč už ne?
Protože ji po tři roky využívalo 120 - 140 lidí ročně, náklady a s tím spojená rizika byla tak velká, že bylo rozhodnuto, že tu službu už nebudeme provozovat. Chtěla bych ještě říct, že se nazýváme geriatrickým centrem, protože nabízíme služby pro starší lidi, ale na zdravotních i sociálních lůžkách i v domově se zvláštním režimem není věk limitující. Všude byste se dočetl, že pro sociální lůžka je limit od 27 let. Na zdravotním lůžku jsme nikdy neměli takto mladé pacienty, ale jsou tu mezi klienty i lidi, kterým není ani padesát let. O to je to smutnější, když vidíte, jak je někdy život krutý.

Vy jste to také poznala, když jste v kariéře prodělala nečekaný pád.
Já jsem zde ředitelkou bez jednoho měsíce čtyři roky. Byla jsem od roku 2002 uvolněnou místostarostkou a potom další čtyři roky starostkou města. A pak jsem se nedostala ani do zastupitelstva. Takže jsem se vrátila do své předchozí práce, kde mi však oznámili, že mi místo drželi, jak jim ukládal zákon, ale práci už pro mě nemají, takže jsem dostala výpověď. Ze dne na den jsem se ocitla na úřadu práce. To je mimochodem zajímavá zkušenost, když jezdíte na úřad práce vybírat si místa na veřejně prospěšné práce a potom se tam objevíte za okénkem coby uchazeč o práci. Ale každá fáze života mi něco dala a nějak mě zocelila.

To byl dobrý sešup.
V té době byla nemocnice řízena tak, že byli čtyři spolumajitelé a každý z nich sem na jeden den v týdnu přijížděl a řídil to zde. Později zjistili, že to sem z Valtic není jen tak chvilka cesty, tak se začali zabývat myšlenkou dát sem ředitele. Byl sem přijat inženýr Mlčák, který předtím zase ze dne na den skončil v jindřichohradecké nemocnici. Ten tady byl od června do září 2010. Pak ale vyhrál výběrové řízení na ředitele okresní nemocnice v Pelhřimově, takže odešel tam, což je logické. Já se přihlásila do výběrového řízení a od 1. července 2011 jsem zde zaměstnána na pozici ředitelky.

Historie nemocnice a léčebny v Počátkách

1873 - Veřejná nemocnice v Počátkách vznikla z popudu počáteckého děkana Augustina Svobody, byla vybudována nákladem 22 tisíc zlatých.

2002 - Tlak na omezování počtu akutních lůžek ve prospěch lůžek následné péče vedl až k ukončení činnosti nemocnice verdiktem zastupitelstva.

2005 - Nemocnice je po tříleté pauze opět otevřena, je zde 120 ošetřovatelských lůžek. Znovuzrodila se jako léčebna dlouhodobě nemocných.

2008 - V tomto roce byl rekonstruován poslední objekt historicky nejmladší budovy. Byl též otevřen Domov se zvláštním režimem se třiceti lůžky.

2014 - Počátecká nemocnice je se svými 118 pracovníky největším zaměstnavatelem ve městě. Celkem je zde 150 lůžek včetně 20 sociálních.

Co se zde za těch 10 let podařilo?
Podařilo se nám udělat největší opravy a stavební úpravy. Před třemi roky byla zcela přestavěna stará kotelna na tuhá paliva, kde je nyní společenská místnost a kde se konají i školení a firemní akce. Nyní k 10. výročí byla vybudována asi poslední část, která tomuto zařízení chyběla a to je vlastní vývařovna, protože my jsme po celou dobu vařili v prostorách, které jsme měli pronajaté na deset let od města Počátky. Loni jsme stáli před rozhodnutím, zda budeme dál žádat o pronájem, nebo si postavíme vlastní vývařovnu. Protože už ale hygiena měla trochu k těm prostorám výhrady, padlo rozhodnutí postavit vlastní vývařovnu. Do nového se bude kuchyň stěhovat koncem června.

V parku také máte krásnou pergolu.
Ano, tu jsme vybudovali, aby si pacienti mohli posedět v chládku. Park u nemocnice je nicméně majetkem města. V parku děláme za dobrého počasí i různé venkovní akce, opékání špekáčků, koncerty. Chodí nám sem dělat vystoupení děti z mateřské školy, je tam krásné prostředí, určitě je to tam veselejší než v uzavřených prostorách. Snažíme se život klientů udělat co nejpříjemnější. Klienti z domova se zvláštním režimem si pečou buchty - tedy přesněji řečeno: připraví je, upeče jim je personál - často dělají také bramboráky, které mají rádi, vánoční cukroví, velikonoční zajíčky, dělají to, na co byli doma zvyklí. Chodí sem paní, která dělá canisterapii se psy, takže i ležící klienti jsou velice rádi, když si mohou pohladit psa, živou bytost. Na očích je jim vidět, že jim to vyvolá šťastné vzpomínky.

Jaké máte záměry?
Co se mi zatím nedaří a co bych chtěla napravit: ráda bych získala nějaké dobrovolníky, kteří by si s klienty zahráli třeba stolní hry, popovídali, nebo je v Počátkách dovezli na nějakou akci ve městě. I kdybychom na to povolali všechen personál, tohle udělat by nebylo v našich vlastních silách.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nehoda dodávky, která narazila do návěsu kamionu na 93,5. kilometru ve směru na...
Řidiči to neubrzdili. Dvě smrtelné nehody na D1 měly stejný scénář

Opět náraz do kamionu, který stál kvůli koloně nebo předchozí nehodě. Na dálnici D1 na Vysočině zemřel tento týden už druhý řidič, který cestou ve směru na...  celý článek

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi...
Zůstala jen víla Amálka. Dětští pacienti z nemocničního pavilonu zmizeli

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi připomínají, komu sloužil aktuálně nejstarší pavilon v nemocnici v Novém Městě na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.