Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ideální by bylo přijmout euro hned, tvrdí šéf úspěšného ACO Industries

  9:23aktualizováno  9:23
Jednadvacet let působí v Přibyslavi společnost ACO. Za tu dobu se vypracovala na respektovaného výrobce odvodňovacích systémů s miliardovým obratem. Podnik posledních osm let řídí Jan Císek. Pochvaluje si devalvaci koruny Českou národní bankou, touží po euru a vidí ohromný potenciál v Rusku.

Šéf přibyslavské společnosti ACO Industries Jan Císek. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Skvělé roky zažívá přibyslavský podnik ACO Industries. Člen německé rodinné firmy se rozrůstá každým rokem. Letos plánuje nabrat 30 nových zaměstnanců a dál rozšiřovat výrobu. Firmě pomohla devalvace koruny ze strany České národní banky a přála by si nejlépe ihned přijmout euro. V rozhovoru o tom mluví generální ředitel ACO Industries Jan Císek.

Jan Císek

* Letos oslavil 50. narozeniny. Narodil se v Hlučíně na severní Moravě.

* Vystudoval VUT, obor strojní automatizace a robotizace, později i Open University v Anglii.

* Kariéru začal v rodném Hlučíně, několik let pracoval v Maďarsku. Věnoval se obchodu, marketingu a produktovému managementu, řídil několik firem.

* Na Vysočinu přišel v roce 1997. Do společnosti ACO nastoupil v roce 2005 jako ředitel ACO Stavební prvky. Po dvou letech přešel do ACO Industries - do výrobního závodu. Podařilo se mu ho přeměnit v takzvané kompetenční centrum, které se stará o vývoj nových produktů, jejich výrobu, marketing i hledání zákazníka.

* Je ženatý, má tři děti v téměř dospělém věku. Volný čas tráví rád s rodinou a sportuje. Oblíbil si poslech starých vinylových desek na klasickém gramofonu. Má rád jazz, rock 80. let a nyní hlavně vážnou hudbu. Rád vaří a vychutnává si dobré víno.

Co přesně se ve firmě ACO v Přibyslavi vyrábí?
Vznikli jsme tu před 21 lety a během té doby jsme vyráběli mnoho věcí, ale postupně se více specializujeme. Soustředíme se na výrobu odvodňovacích prvků z nerezu, vyrábíme věci z černé oceli, rošty, historicky držíme výrobu polymerbetonových žlabů. Ta byla na začátku vzniku podniku, byl to světově zaběhnutý výrobek a výrazně financoval rozjezd dnešní výroby.

Jak si vaše firma momentálně stojí?
Firma je na tom velmi dobře. Roste. Krizi jsme v roce 2008 zaznamenali, v tom jediném roce došlo k poklesu obratu, ale nikoliv výroby. Bylo to proto, že výrazně klesly ceny nerezu a my jsme tomu logicky přizpůsobili ceny výrobků. Opticky klesl obrat, ale stále jsme drželi ziskovost. Od roku 2009 rosteme každoročně pěti až deseti procenty.

V čem vidíte hlavní důvod, že se podniku tak daří?
Vidím hned dva důvody. Jeden je růst tržního podílu celé skupiny ACO v Evropě. Druhý je to, že vyvážíme do celého světa. Když byla krize a v Evropě byl skutečný pokles nákupu a spotřeby, posílili jsme vývoz do Číny a na Arabský poloostrov.

Kolik tu v současné době pracuje zaměstnanců?
V současné chvíli je to přesně 575. Ale do konce roku se to změní, máme v plánu rozšířit jejich počet na 605.

Jaké profese budete nabírat?
Zatímco v minulosti jsme hledali techniky a inženýry do vývoje a počet dělníků se díky automatizaci přirozeně snižoval, nyní zaplníme zhruba 20 nových dělnických pozic. Deset lidí budeme hledat do podpory prodeje, IT a podobně.

Firmě se skutečně tolik daří?
Opravdu ano. Na jaře už vyrostla výroba natolik, že nám začali chybět i dělnické profese, střední manažeři a znovu už i technici. Čeho se děsím, je, že v poslední době ubývá na trhu práce techniků a inženýrů. Potkat mladého inženýra, který ovládá aspoň jeden světový jazyk a měl by zájem v tomto regionu pracovat, začíná být hodně vzácné.

Děti se na technické obory příliš nehlásí, to je pravda. Co by podle vás tuto situaci mohlo zlepšit?
Nechci se pouštět na tenký led. Ale toto je něco, co bychom očekávali od našeho státu. My udržujeme kontakty se středními i vysokými školami. Děláme tady exkurze už pro osmé třídy základních škol. Dětem vykládáme, jak je důležité studovat technickou střední školu a technickou vysokou školu. Technicky vzdělané lidi opravdu potřebujeme. Jenže v tomto je velký prostor pro kraj a pro stát, aby s tím firmám pomohly.

Jenže mladí a vzdělaní lidé půjdou i za penězi. Co jim může ACO v Přibyslavi nabídnout?
V hlavě to nemám. Ale naší strategií je, že standardní profese platíme přibližně pět procent nad průměrem lokálního trhu. Odborné profese a manažery platíme ještě lépe. Je to tím, že jsme firma s globálním záběrem. A že tu chceme lidi, kteří opravdu ovládají alespoň jeden světový jazyk a jsou odborně na špičkové úrovni.

Jste spokojen s politikou české vlády?
To je otázka, kterou občas dostávám. Létám od Číny po Spojené státy, různě po Evropě. Pohlížím na ty věci velmi kondenzovaně. Když přijedu domů a vidím ty žabomyší války, které tady vedou naše politické špičky, je to velmi úsměvné.

Je něco, co vláda dělá správně a s čím jste spokojen?
Velmi vítám podporu státu v legislativě, v tom, že se dodržují zákony. Cením si toho, že stát hlídá ekologicky nezávadnou výrobu, že máme jasné předpisy a vyžaduje se jejich dodržování, stejně jako zákoníku práce. A pak, není to sice přímo vláda, ale cením si odvahy České národní banky pomoci ekonomice devalvací koruny. Nám to umožnilo rychlejší růst a přineslo více peněz. To byla zásadní pomoc.

Skupina ACO

Skupina ACO je přední evropský výrobce prvků pro stavebnictví. Působí ve více než 40 zemích světa a její roční obrat dosáhl v roce 2014 celkem 670 milionů euro. Disponuje 30 výrobními místy v 15 zemích a 60 distribučními společnostmi. Celkově zaměstnává 4 000 lidí.

ACO je rodinnou firmou se sídlem v Rendsburgu v severním Německu, založena byla v roce 1946 Josefem-Severinem Ahlmannem. ACO se zaměřuje na zpracování polymerického betonu při výrobě systémů odvodnění zpevněných ploch, odvodnění budov a odlučovací techniky.

ACO Industries v Přibyslavi patří mezi největší závody skupiny ACO. Vyvíjí a vyrábí odvodňovací systémy pro vnitřní odvodnění v potravinářském průmyslu a v komerčních kuchyních a systémy pro odvodnění venkovních zpevněných ploch. ACO výrobky jsou dodávány do mnoha zemí všech kontinentů. Závod zpracovává především nerezovou ocel, černou ocel a polymerbeton. Roční obrat přibyslavského závodu by měl v letošním roce činit 46 milionů euro.

A co konkrétního se vám naopak příliš nezamlouvá?
Velmi výrazně je třeba přidat ve školství. Skupina našich dnešních padesátníků, což jsou fachmani, kteří jsou schopní jeden den pracovat na soustruhu, druhý jdou na frézu a třetí den něco svaří, ti docházejí. Budeme je potřebovat, jinak ztratíme svou konkurenční výhodu. Bylo by potřeba, aby se stát na tuto oblast soustředil. Naopak by se měl vyvarovat zásahů v oblasti ekonomiky a hospodaření. Naše podniky mají zdravý základ, export roste. Uvítal bych i stabilizaci daňového systému, abychom nemuseli stále dokola studovat změny.

Povězte, do čeho vaše společnost ve svém přibyslavském areálu za poslední roky nejvíce investovala?
Je toho mnoho, ale uvedu jen jeden příklad. Působíme mimo jiné i v potravinářském průmyslu. Potravinářské podniky musí být hygienicky naprosto čisté, nemohou se tam vyskytovat bakterie. Důsledně se v nich dbá na čistotu a často se například vodou umývají podlahy nebo stroje. Voda se pak splachuje do trubek, odpadů, žlabů. Právě v nich se bakteriím daří a mohou se dostat zpět do výroby. My jsme se proto rozhodli vyvinout portfolio výrobků, které nebudou mít tolik záhybů, škvír a mezírek a budou snadno čistitelné. V oblasti této ekologie a zlepšování prostředí zrovna vypsala Evropská unie grant. K našemu překvapení jsme z něj dostali 700 tisíc eur. Přidali jsme k tomu dva miliony eur našich peněz a za poslední dva roky jsme pořídili mnoho nových strojů. Zlepšují kvalitu svařování, automatizace výroby, lisování. Do modernizace závodu v Přibyslavi mimo to investujeme každý rok kolem 50 až 60 milionů korun.

Největší obchodní partnery máte mimo Českou republiku, že?
Z 95 procent jsou naše odbytiště v zahraničí. Největší partner je Německo a potom Skandinávie, kterou bereme jako jednu zemi. Exportujeme vlastně do celé Evropské unie a objevují se velcí zákazníci i v Rusku a Číně.

Politická ani hospodářská situace v Rusku není zrovna nejlepší, navíc byly na Rusko uvaleny sankce...
Obchod s Ruskem se v posledních měsících hodně změnil. Ruské hospodářství neroste, obecně zahraniční investice v Rusku klesají. I my tam dnes máme jistý pokles. Zřídili jsme v Rusku pobočku, máme kontakty, sledujeme ruský trh a doufáme, že se situace zklidní a že se tam lidé opět začnou chovat rozumně.

V Rusku tedy stále vidíte nějaký potenciál?
Nějaký? Tam je obrovský potenciál! V Rusku se staví potravinářské závody, farmaceutické závody, nové obchodní domy, nemocnice, parkoviště, cesty. Tam všude my dodáváme naše systémy. V tomto ohledu je Rusko země budoucnosti. Kdyby tam byla jasná a přehledná politická situace a všechno fungovalo, jak má, je to obrovské odbytiště.

Prospěl by vaší firmě vstup České republiky do eurozóny?
Naprosto. Kdybychom euro přijali teď, kdy je koruna slabší, byl by to ideální čas. Přineslo by nám to stabilitu a jistotu. Strategie, plánování i naše myšlení je v eurech. A změna kurzu o pár procent se obrovsky promítne do všech plánů. Bál bych se, kdyby koruna posílila na nějakých 23 korun za euro a my měli v tu dobu evropskou měnu přijmout. To by na nás mělo velmi negativní dopad. Museli bychom se velmi výrazně dívat na produktivitu práce a zrušit produktové řady s nízkou marží. Soustředili bychom se jen na nejvíce profitabilní výrobky.

Jak vlastně přibyslavské ACO ovlivňuje politika Evropské unie?
Pomáhá nám sjednocování výrobkových norem a standardů. To je třeba ta zakřivenost banánů, o které se hodně mluvilo. Víte, pamatuji situaci, když jsme ještě nebyli v EU, naložili auto zbožím a chtěli ho odvézt do ciziny. Museli jsme vyřizovat neskutečné množství papírů, absolvovat celní prohlídku v každé zemi, kterou jsme projeli. Bylo to strašně složité a nákladné. Dnes vyvézt zboží do Francie nebo jinam je neuvěřitelně jednoduché. My, co pamatujeme dobu před dvaceti lety, si toho nesmírně ceníme. A pokrok je i ve sjednocování norem.

To zkuste trochu popsat.
Ještě před nedávnem tak jednoduchá věc, jako je drenážní vpusť v budově, byla trošku jiná v Norsku, trošku jiná ve Švédsku, jiná v Anglii, další typ měli v Německu, jiný v Itálii. Pro výrobce a obchodníka to bylo nesmírně komplikované. Sjednocováním těch nejčastějších parametrů se to vše hodně zpřehlednilo. Nejvíce pozitivní dopad to má na zákazníka, protože se zjednodušuje konkurence a nerostou ceny. Tohle si při tom lidé moc neuvědomují a vidí jen ty úsměvné zakřivené banány.

Ocenění Red Dot

Za koncept odvodňovacích roštů nyní ACO získalo prestižní ocenění za funkční design Red Dot Award. Spolu s unikátním kovovým roštem v Přibyslavi vymysleli i lisovací technologie, které jsou chráněné evropskými patenty. „Na tento rošt nesáhne svářeč - svařování je nejdražší a nejtěžší operace,“ uvedl ředitel společnosti Jan Císek.

Rošt se hodí třeba do pěších zón a na parkoviště osobních aut. Jeho konstrukce umožňuje rychlejší vtékání dešťové vody, je bezpečnější proti uklouznutí a zabraňuje tomu, aby v něm uvízly dámské podpatky.

Umíte si představit přibyslavské ACO za pět let?
Umím. Budeme prohlubovat specializaci v odvodnění budov. Budeme rozšiřovat výrobu, budeme se více věnovat technickému stavu budov. A budeme stále hledat kvalifikované technické pracovníky a lidi do marketingu. Závod bude zaměstnávat mezi 600 až 650 lidmi, což je maximální kapacita tohoto regionu. Přestaneme produkovat jednoduché výrobky, které se dají dělat na Ukrajině nebo v Číně, a zaměříme se na výrobky s velkou přidanou hodnotou.

Koukám, že o směřování závodu máte zcela jasno a vidíte ho jen v růžových barvách.
Naprosto. Z pohledu ekonomického a vývoje cen jen v růžových barvách. Ještě by bylo potřeba, aby se ustálila situace mezi Ruskem a Ukrajinou a aby přicházely pozitivnější zprávy ze zemí, jako je Sýrie, a pak nám nebude chybět nic.

Jste takový optimista jen v podnikání nebo i v osobním životě?
Člověk si může vybrat, jestli pohlédne na věci černě, nebo růžově. Já se snažím být optimistou. Pokud totiž tu samou věc vidíte růžově, je to pro vás minimálně příjemnější.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Architekt Michal Zlatuška navázal na předchozí projekt humpoleckého kolegy...
Krajský úřad v Jihlavě touží po novém sídlu. V budově chce i tělocvičnu

Přetížená hlavní budova v Žižkově ulici, kde pracuje místo předpokládaných 116 úředníků již 165 lidí. A roztroušenost zaměstnanců některých odborů po Jihlavě....  celý článek

Natáčení pohádky Čertí brko na hradě v Ledči nad Sázavou.
Nesahej na mě, potvoro! aneb Jak se na ledečském hradě točilo s čerty

Hrad v Ledči nad Sázavou byl na čtyři dny uzavřen. Natáčely se zde scény do pohádky režiséra Marka Najbrta Čertí brko. Hlavní role v ní ztvární Jan Cina, Judit...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na ubytovně v Humpolci byl zavražděn cizinec, policie už má podezřelého

Na ubytovně v Humpolci se v noci na pondělí stala vražda. Na chodbě byl nalezen pětačtyřicetiletý cizinec bez známek života. Policisté ihned zadrželi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.