Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odstavit jaderné elektrárny je nesmysl, tvrdí nový ředitel Dukovan

  10:38aktualizováno  10:38
V roce 1985 byl v Dukovanech u zahajování provozu. Nyní se Miloš Štěpanovský do elektrárny vrátil, od ledna je jejím ředitelem. Zařízení, které kritizují Rakušané a Němci považuje za bezpečné a usiluje o prodloužení provozu. Naopak si neumí představit budoucnost Německa bez jaderné energie.

Ředitel dukovanské jaderné elektrárny Miloš Štěpanovský. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Od ledna Miloš Štěpanovský opět působí jako ředitel dukovanské jaderné elektrárny (EDU), kam přešel z postu šéfa Temelína. Kývl na nabídku firmy ČEZ vrátit se tam, kde roku 1985 začínal.

Vzpomenete si ještě na první směnu, kterou jste na Dukovanech odsloužil?
Úplně přesně první směnu si nevybavím. Ale můj začátek byl zajímavý. Tehdy došlo ke zpoždění spouštění elektrárny do provozu skoro o dva roky. Byl jsem v přípravě personálu pro třetí blok. Ale kvůli tomu zpoždění z nás udělali „spouštěcí“ skupinu pro první a druhý blok, což byla nesmírně zajímavá škola. Psal se rok 1985 a já byl mezi techniky, kteří měli za úkol testy, přípravu dokumentace a naladění všeho, aby se mohla rozjet štěpná řetězová reakce a začít vyrábět elektřina. A když se blížilo uvádění do provozu třetího bloku, už jsem přešel do skupiny provozu. Dělal jsem operátora reaktoru. Ono spuštění jaderného bloku je komplikovaný rozsáhlý program. Bavíme se o týdnech až měsících, kdy se všechno ladí a zkouší.

Miloš Štěpanovský

* Narodil se v roce 1957 v Ústí nad Labem. Vystudoval ČVUT, obor jaderná energetika.

* Ředitelem dukovanské elektrárny je od ledna. Ředitelem temelínské byl v letech 2007 až 2014.

* Je ženatý, má čtyři dcery. Jeho dcera Zuzana byla 1. českou vicemiss v roce 2005.

* Jako koníčky uvádí lyžování, cyklistiku, hory, dobré knížky a setkávání se s přáteli.

Kolik má teď EDU kmenových zaměstnanců? A kolik lidí sem pravidelně dojíždí za prací celkově?
Aktuálně je na elektrárně 1 134 kmenových zaměstnanců Skupiny ČEZ. A celkově tady má práci - včetně různých externích firem - přes čtyři tisíce lidí.

Shání ČEZ nové zaměstnance pro Dukovany?
Ano, personál stárne. Ti zkušení, kteří tu začínali v osmdesátých letech, míří do důchodu. Ale mít dobrého technika, to vyžaduje, aby nováčka asi rok zaučoval starší zkušený kolega. Přijímáme lidi na pozice uvolňované odchodem do důchodu, jako pracovníky elektro nebo zámečnické profese.

Na konci roku se EDU potýkala s velkými problémy kvůli dvěma neplánovaných odstávkám. Už ČEZ zjistil, kdo způsobil chybu, když při plánování stavby ventilátorových věží vytyčil trasu, kudy budou jezdit těžké náklaďáky? Připomeňme, že poničily důležité potrubí v zemi, které prasklo a polovina elektrárny byla v listopadu dva týdny mimo provoz. Další porucha na pět dnů odstavila jeden z bloků zrovna na Štědrý den…
To nebyly vážné technické problémy, z technologického hlediska byly jednoduché. Bohužel se to kvůli limitům na bezpečný provoz neobešlo bez odstávek. Obzvlášť případ, kdy prasklo potrubí v hloubce tří metrů, byl pro nás velkou zkušeností. Nepředpokládalo se, že při tak velké hloubce by k něčemu mohlo dojít. Je to drahá zkušenost, přijali jsme opatření. Není ale nic výjimečného, že v areálu vede potrubí hluboko pod silnicí, jezdí tudy těžká vozidla a nepůsobí to potíže. Teď si analyzujeme, kde jsou jaká vedení, jaká technika nad nimi jezdí, přijímáme opatření, aby už k další nepříjemnosti toho typu nedošlo.

Jaká vznikla škoda, když se půlka elektrárny zastavila?
Škodu jsme si interně v rámci společnosti vyčíslili, ale zveřejňovat ji nebudeme.

Odhad nezávislého analytika, který hovořil o několika stovkách milionů korun, se té vámi vyčíslené ztrátě blížil, nebo ne?
Opravdu to nebudu blíž komentovat, jsou to naše interní data.

Teď se často skloňuje pojem bezpečnostní prověrka. Viz třeba hradní kancléř Vratislav Mynář. I jeden z vašich předchůdců, Tomáš Žák, nakonec z místa šéfa EDU odešel, protože si nepohlídal termíny a včas si ji nenechal obnovit. Vy ji máte v pořádku? Na jaký stupeň utajení?
Mám všechno pořádku, to bych tady jinak ani neseděl. Mám ji na stupeň tajné, což je druhý stupeň.

Věříte, že získáte povolení k provozu bloků na dalších deset let? Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová nedávno řekla, že Dukovany dostaly od SÚJB varování, protože uvnitř elektrárny sice je technologicky všechno v naprostém pořádku, ale papírově žádost o prodloužení provozu vázne a povolení může dostat jen na krátkou dobu. Že i dokumentace musí být dokonalá, což podle ní Dukovanští nezvládají.
Tohle varování jsme si vzali hodně k srdci. Dokumentace, kterou zpracováváme a kterou musíme doložit, že elektrárna je skutečně v bezvadném stavu a může být prodlouženo její provozování za projektovanou dobu, tak té dokumentace, dat a analýz, je obrovský počet. Je to, jako bychom elektrárnu znovu uváděli do provozu. Musím říct, že jsme připravili změny v organizaci činnosti projektového týmu. Shodou okolností jsme tento týden měli schůzku s SÚJB a odprezentovali jsme jim, že jsme přijali opatření, abychom to stihli. Musíme předvídat a analyzovat a dokladovat, že těch dalších 10 let si provoz můžeme dovolit. Pokud to nestihneme, může se stát, že SÚJB vydá povolení pouze na dva roky a řekne: za dva roky to zopakujeme, protože neumíte doložit provozuschopnost při zachování bezpečnostních standardů po celou desetiletou periodu.

V Rakousku mají petici, která se týká dukovanské elektrárny, podepsaly ji desítky tisíc lidí. Podobnou petici teď podepisují i v Německu. Rakušané se bojí stáří EDU, 30 let starých technologií. Říkají například, že sovětské reaktory jsou už zastaralé a patří do šrotu. Lze jejich obavy vyvrátit?
Petici jsem zatím na stůl nedostal. Přišel jsem z Temelína a tam jsem se s tím setkával často. My jsme vždycky reagovali - přijeďte se podívat, my vám všechno ukážeme, vysvětlíme. My jsme ti, kteří o elektrárně vědí úplně všechno. Kdybychom věděli o reálném riziku, tak bychom tu nebyli, neprovozovali to, nežily by tu naše rodiny. K reaktorům - to si mohou myslet, neberu jim jejich názor. Já si taky o některých rakouských zařízeních mohu myslet své. Že jsou reaktory bezpečné, o tom jsem přesvědčený.

Ekologové se vyjádřili k přítomnosti tritia ve vodě mohelenské nádrže. V jednom článku organizace Global vyzývá, aby kvůli tomu byly u nádrže zakázány volnočasové aktivity, stejně tak je podle ní nutné zakázat využití vody pro zemědělství. Co vy na to? Jak často se sleduje voda u Mohelna, a je tam kvůli tritiu nebezpečí pro lidi nebo přírodu?
Elektrárna vypouští tritium, je to kontrolované, dané, jsou na to nastavené mechanismy kontroly nejen samotné vody, ale je také celý systém kontroly podzemních vod i zemědělských produktů. Nejen voda v mohelenské nádrži, ale i to okolo splňuje všechny tyto věci. Je podstatné zdůraznit, že je to celé o ředění tritia. Je to také o tom, že je zachován přiměřený průtok vody. Voda v dolní mohelenské nádrži splňuje hygienické normy, a to dokonce s rezervami. Takže to nemusí budit nějaké obavy. Žádné nebezpečí nehrozí.

V Rakousku se staví větrné elektrárny, využívají vodní elektrárny. Jakou cestou by podle vás do budoucna měla jít česká energetika? Sázet stále na kritizované jaderné elektrárny, nebo jít více směrem k větrné, solární energii a ještě k bioplynovým stanicím?
Nová energetická koncepce státu brzy stanoví přiměřený mix různých zdrojů energie. Pro mě osobně základ pro zásobení ekonomiky tvoří jaderné elektrárny. Pak k tomu potřebujeme regulační výkon, ten by měly zajistit modernizované uhelné elektrárny, možná nějaká plynová. K tomu patří také přečerpávací vodní elektrárny Dalešice a Dlouhé stráně. A pak by tam měl být podíl - odhadem 10 až 15 procent - zásobování malých spotřebitelů obnovitelnými zdroji. Mám na mysli domácnosti, sídliště, školky, nemocnice a podobně.

Proč ale nejít více rakouskou cestou? Proč víc nevyužívat přírodní zdroje?
Nejsme na tom jako Rakušané, kteří mají podmínky pro své vodní elektrárny. Potenciál pro velké vodní elektrárny je u nás už vyčerpaný. Mimochodem, když se Rakušanů zeptáte, jakou seismickou událost vydrží jejich vodní nádrže v Alpách, tak vám neodpoví. Moje stanovisko je, budovat malé lokální zdroje pro maloodběratele. To jsou místní bioplynky, kogenerační jednotky, panely na střechách domů, větrníky. Ovšem doprava a průmysl - a my jsme průmyslová země - potřebují velké zdroje elektřiny.

Fotogalerie

Ale Německo, průmyslová země, po Fukušimě odstavuje jaderné elektrárny.
Německo je teď prostě přesvědčeno, že odstaví jaderné elektrárny a uzásobuje svoji ekonomiku obnovitelnými zdroji. Myslím, že je to technicky nesmysl, jsem o tom dokonce přesvědčen. Je zajímavé, že Němci touto cestou jdou. A z dalších statistik najednou vyplývá, že otvírají staré uhelné elektrárny, doly. Zachytil jsem zprávu, že se dokonce výrazně rozšiřují hnědouhelné doly na druhé straně Krušných hor. A jestli u nás diskutujeme o Horním Jiřetíně, oni vystěhovávají pět vesnic, aby ten důl mohli rozšířit, protože uhlí potřebují. V Německu roste jeho spotřeba, roste množství emisí CO2, o tom se ale nemluví. Obnovitelné zdroje nejsou schopné ekonomiku průmyslové země technicky zásobovat. A navíc, obnovitelné zdroje jsou nesmírně drahé.

Jak je dukovanská elektrárna finančně pojištěná ohledně škodní odpovědnosti? Podle ekologů z Rakouska s odvoláním na Financial Times platí obecně pro tato zařízení maximální pojistka omezená na 357 milionů eur, ve Fukušimě vznikly po havárii náklady na úhradu škod přes 200 miliard eur. Ekologové říkají, že kdyby pojistky byly ze strany elektráren uzavírané na vyšší hodnoty, stály by víc peněz a prodražilo by to proud vyráběný z jaderných elektráren.
Jsme pojištění. V Evropě jsou dva přístupy - Pařížská a Vídeňská konvence. My jsme v rámci Vídeňské konvence pojištěni na sumu 357 milionů eur. Odpovídá to tedy mezinárodnímu standardu, o kterém teď probíhají jednání. Čistě hypoteticky, protože tady opravdu nehrozí havárie kalibru Fukušimy - pokud bychom způsobili škodu vyšší, než je kryto touto pojistkou, tak samozřejmě ručí provozovatel, společnost ČEZ. Musel by prodat nějaký majetek a podobně. Ale ve Fukušimě to nebylo jen o problému s jadernou elektrárnou. Tam přece především vlna tsunami zdevastovala celý region, kvůli tomu tam zemřely desítky tisíc lidí. Jak se proti tomu chcete pojistit?







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.