Nový provozovatel jihlavského kina Dukla Jiří Šamonil. Kino před časem vybavil moderními technologiemi, nyní se stal i jeho nájemcem. Promítat chce jak premiérové mainstreamové filmy, tak i umělecké snímky. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Spousta lidí ani neví, že jsme kino,“ říká nový šéf Dukly Jiří Šamonil

  • 1
Novým provozovatelem jihlavského kina Dukla je společnost D-cinema Jiřího Šamonila. Stejná firma zajistila i jeho digitalizaci. Nyní chce zapracovat hlavně na propagaci. Divákům chce nabídnout jak mainstreamové tituly, tak umělecké filmy v menším sále. A přemýšlí i o programu pro maminky na mateřské nebo o věrnostním programu.

Příchod do jihlavského kina Dukla na sjednanou schůzku ilustroval překotné poslední dny, kdy městské kino mění za chodu provozovatele. Tím se od 1. dubna stala společnost D-cinema Jiřího Šamonila.

Ve foyer jsme se zeptali, kde bychom Jiřího Šamonila zastihli. "A to je kdo?" reagoval mladík za barem kavárny městského biografu.

Dobře to symbolizovalo, že Jiří Šamonil provoz kina převzal teprve nedávno. "Kavárna, to je separátní provoz," vysvětlil omluvně Šamonil. S firmou zvítězil ve výběrovém řízení na provozovatele kina Dukla vypsaném magistrátem.

Jiří Šamonil

* Narodil se 11. ledna 1966 v Rájci-Jestřebí na Moravě.

* Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, Univerzitu Palackého v Olomouci a britskou Nottingham Trent University.

* Je ženatý, má dvě děti.

* Podniká, hraje golf, má rád kino a filmy.

Máte za sebou tři týdny provozu. Nastala nepříjemná překvapení?
Zatím řešíme spoustu administrativy spojené s převodem kina a přitom děláme maximum pro to, aby si návštěvníci nevšimli, že se provozovatel kina změnil, a provoz byl standardní tak, jak byli vždy zvyklí.

Jak jste spokojen s návštěvností za první dva týdny provozu?
Ta se nebude razantně měnit po příchodu nového provozovatele, naopak statisticky klesne.

Proč?
V prvním kvartálu kino-průmyslu dominoval film Babovřesky s neskutečnými návštěvnostmi. Když člověk navštíví své kino, tak si dá měsíc nebo dva pauzu. Také začít provozovat kino s krásným počasím je trochu komplikované.

Do provozování kina se D-cinema pouští úplně poprvé. Proč?
Už několik let se zabýváme digitalizací kin podle nejvyšších standardů. V Česku jsme digitalizovali už přes dvacet kin. Navíc fungujeme i jako filmový distributor, nakupujeme práva na některé filmy a uvádíme je do kin. Provoz kina je tedy takový třetí pilíř fungování firmy.

Jde o ziskový segment?
Provozování kina nemůže být byznys ziskový, musí to být vždy o úzké spolupráci s magistrátem, který definuje, jestli má být kino komerční záležitost, nebo jestli chce podporovat kulturu. A naše smlouva je podepsána tak, abychom podporovali i nezávislé filmy.

Nový provozovatel jihlavského kina Dukla Jiří Šamonil

Jste z Prahy, proč jste se rozhodl provozovat kino v Jihlavě?
Jedním z důležitých důvodů bylo to, že jsme provedli digitalizaci kina Dukla a zjistili, že magistrát má zájem dát kino do pronájmu (v roce 2012 kino zmodernizovala digitalizace za 4,9 milionu korun, tu pro město prováděla právě firma D-cinema - pozn. redakce). Soukromá společnost může být v provozování více flexibilní než magistrát.

Od roku 2009 město provozovalo kino samo. Dlouholetý provozovatel kino opustil kvůli zvýšeným nákladům po rekonstrukci. To vás neodradilo?
Provoz budovy je velmi energeticky, a tedy i finančně náročný. Byl proveden energetický audit, který nedopadl nejlépe. Jsme na to kapitálově vybaveni tak, abychom měli dostatek času si vyhodnotit, jestli je náš podnikatelský záměr správný a zda se podaří navázat tu správný dialog s magistrátem.

Jak na provoz vydělat?
V první fázi chceme zajistit, aby kino fungovalo standardně, aby ho lidé měli rádi a aby sem chodili. Ale nemyslím, že by pouze projekce, zvlášť pokud budeme dělat i artovější program, vedla k uživená kina. Proto musíme řešit i formu pronájmů a dalšího provozu, jako je třeba kavárna. Ta je tu i teď za stejných podmínek jako dříve.

Právě v kavárně s venkovní terasou by mohl být zdroj příjmů...
Co jsem slyšel, tak v letních měsících zahrádka funguje dobře. Po zbytek roku je to dost problematické, když se podíváte na prostory foyer, aby se kavárna rozšiřovala.

Chystáte novinky pro diváky?
Díky tomu, že je Dukla kino dvousálové, můžeme dramaturgii rozdělit. Velký sál má vybavení pro 3D projekci a může nabídnout mainstreamové filmy. Jsme schopni nabídnout většinu premiér v termínu jako v multikině. Do malého sálu směrujeme věci artovější. Budeme i zkoumat statistiky, protože se ukazuje, že jihlavské publikum zatím není tolik na náročné filmy.

Takže se vydáte jak směrem mainstreamu, tak i dalších žánrů…
Myslím, že zvládneme oboje, to vyplývá i ze smlouvy s magistrátem. Dramaturgie se bude odvíjet i od reakcí diváků. Na programu máme zařazen i záznam australské opery Madam Butterfly.

Nový provozovatel jihlavského kina Dukla Jiří Šamonil.

Přenosy opery už v Jihlavě zkoušelo neúspěšně multikino...
Rozhodně to chceme zkusit, minimálně tu zkoušku jsme magistrátu slíbili.
A věřím, že toto dvousálové kino má poskytovat trochu jiný typ kultury než multikina zaměřená jen na zisk. I díky dotaci od města chceme nabídnout kulturu tak, jak by si magistrát představoval.

Chcete nabídnout i Ozvěny oscarových filmů a Českých lvů.
Zatím ale neumíme komunikovat s diváky, zkusili jsme to v první tři dubnové dny a návštěvnost byla film od filmu.

Také jste uvažovali o promítání pro maminky s malými dětmi?
To je jeden z uvažovaných projektů, kdy vyberete film, který se líbí maminkám, v sále zůstane tlumené osvětlení tak, aby na děti viděly. Maminky se tak dokážou dostat do kina a nemusí shánět hlídání. Můžeme to nastartovat v okamžiku, kdy zjistíme, že je o to zájem.

Kde jste se inspirovali?
Funguje to v Praze. Zkouší to i jiné regiony. Když je to nové, přijde jedna dvě maminky. Vychovat si zákazníky, to je na několik let.

Cena vstupného se změní?
Minimální vstupné stanovuje distributor. A pokud kino ve městě stojí proti multiplexu, drží se na minimálních cenách. Ceny jsou stanoveny od 70 korun. Když budeme uvádět filmy v premiérách, tak to bude za cenu 120 korun, kterou nám diktuje distributor.

A co výhody pro stálé zákazníky?
Přemýšlíme o nich, ale zatím si musíme vyhodnotit, jací zákazníci tady jsou a jak je oslovit. Máme náměty na rodinné vstupné a pro vracející se zákazníky. Ty nám softwarový systém kina umí rozpoznat.

Vaše firma vyrostla na digitalizaci a 3D technologiích. Jak vidíte do budoucna fenomén 3D?
Řekl bych, že v kinech 3D fenomén upadá. Myslím, že systém byl dobrý na počátku pro kina, která se digitalizovala jako první v roce 2009. Teď si myslím, že 3D filmy drží tak 10 až 20 procent počtu celkového nasazení filmu, protože má vyšší vstupné. I u nás jsme už v tomto měsíci nasadili Jurský park ve 3D. Nemělo to ale velký ohlas, bylo to ve chvíli, kdy byl náš první, dubnový program tvořen narychlo.

K podnikání Jiřího Šamonila dohnala hospodářská krize

Jiřího Šamonila do podnikání v kino-průmyslu dohnala tak trochu paradoxně hospodářská krize. "Nikdy jsem neplánoval, že budu dělat soukromý byznys. Dostal jsem se k tomu díky tomu, že byla v IT branži krize, a stal jsem se tak nezaměstnaným," vysvětluje.

"V roce 2004 a 2006 se mi narodily děti, a protože jsem byl ze svých tehdejších manažerských pozic finančně zabezpečený, rozhodl jsem se pro atypickou otcovskou dovolenou. Rok jsem byl doma s tím, že není problém se do práce se svými zkušenostmi kdykoliv vrátit. Jenže přišla krize a najednou jsem zjistil, že o moje služby není zájem," vypráví.

V roce 2008 se proto stal jednatelem společnosti D-cinema, která se zabývá digitalizací kin a distribucí filmových kopií. I kdyby se nedal na provozování kina a dál se zabýval digitalizací, je nemožné hledět dál než za jeden rok.

"V okamžiku, kdy budou zdigitalizována poslední kina, tak bude pozdě přemýšlet, kam firmu směrovat. Každý měsíc je třeba se zamýšlet, kam to kormidlo zatáčet," říká Šamonil.

Řekl jste, že zatím neumíte komunikovat s diváky. Chystáte nějakou kampaň?
Začínám zjišťovat, že spousta lidí chodí kolem tohoto domu a neví, že to je kino, nejsou sem naučení chodit. Chceme se lidem více otevřít. Zjišťoval jsem, kdo chodí k naší konkurenci do multikina, jsou to většinou mladí lidé. Nechali jsme je oslovit od agentur s tím, proč tam chodí, když u nás dostanou to stejné za nižší cenu. Jejich odpověď byla: "Mně na to rodiče dají." Přitom je u nás příjemně. Marketingových nápadů máme spoustu. Na rozdíl od minulosti jsme začali zajišťovat výlepové plochy. Začali jsme se výrazněji starat o webové stránky. Rozjíždíme i stránku na Facebooku.

Bude kino využíváno i jako místo pro konference, školení?
To nám může pomoci pokrýt nákladovou stránku. Chceme navázat spolupráci s kýmkoliv, kdo bude mít zájem o využití sálu.

Jak to bude s tradičním dokumentárním festivalem? Změní se z tohoto pohledu něco?
Precizně napsaná smlouva ze strany magistrátu si vyhrazuje, abychom tuto akci zajistili. Počítáme s tím, že na festival bude kino vyhrazeno. Musíme s festivalem ale teprve navázat spolupráci.

Když se kino rekonstruovalo, mělo z něj vzniknout centrum dokumentu s filmovým archivem v podkroví. Co z myšlenky zbylo? A co bude s prostory v podkroví?
Úvahy nezanikly, už tu bylo několik zájemců, kteří by v podkroví chtěli pořádat výuky. Chceme do kina přivést co nejvíce lidí tak, aby tady nebyly místnosti zavřené.

Vedoucí odboru kultury na jihlavském magistrátu Tomáš Koukal veřejně řekl, že provozovatel kina Dukla by v budoucnu rád promítal i v letním kině.
Byla to jen poznámka, že když se nám ve městě podaří držet kino, tak i letní kino může být velmi zajímavé. To není o filmu, ale i o zážitku. Česká republika má takovou tradici chození do letního kina jako nikde jinde ve světě. Hodně letních kin v republice nyní přemýšlí, jak zdigitalizovat. Provedli jsme digitalizaci letního kina ve slovenském Pezinku, kde promítají od září do konce května v kulturním sále, kdy návštěvnost, jak říkají, je "kde nic tu nic", a od června do září si v letním kině vydělají na provoz zbytku roku. V Jihlavě jde ale zatím jen o myšlenku, o které nebude možné přemýšlet, dokud nebudeme mít stabilizované kino Dukla.