Zhruba půl roku zbývá na zámku ve Žďáře nad Sázavou k dokončení expozice Muzea nové generace. Kromě toho tam nově vznikne například i kavárna s letní zahrádkou i prostorem pro dělání pikniků a pobyty pro umělce.
Zámecká paní Marie Kinsky připravuje také oblíbený festival KoresponDance, jehož je uměleckou ředitelkou. I o této akci byla řeč v rozhovoru s manželkou šlechtice Constantina Kinského.
Marie Kinsky* Je vdaná za šlechtice Constantina Kinského. Mají spolu dva syny. * Působí jako umělecká ředitelka festivalu současného tance KoresponDance, který tradičně pořádá na žďárském zámku. * Pochází z Francie. |
Muzeum nové generace, které stavíte na zámku, bude pomalu hotové. Definitivně jej otevřete zřejmě v srpnu. Na co ještě byste návštěvníky rádi pozvali?
Například na kavárnu, která začne fungovat v červnu.
Kavárna na zámku v minulosti byla, v čem bude ta nová jiná?
Bude modernější, přístupnější a s terasou. Spojíme ji s prostorem, kde si lidé v létě budou moci dělat pikniky, bude tu i koutek pro děti. Půjde o jiný koncept. Lidé spojí příjemnou procházku, návštěvu muzea a kavárny. V zimě plánujeme, že se kavárna spojí s butikem a muzeem.
Taneční a hudební akce zde neplánujete?
Ty zatím neplánujeme. Lidé si ale budou moci užít bohatý program v létě v celém areálu zámku - v rámci festivalu KoresponDance.
Koho na tomto festivalu představíte letos?
Co se týče českých hvězd, tak přijede Obludárium bratří Formanových z Prahy. Po loňském úspěchu vystoupí znovu Dominique Boivin, který ukáže neuvěřitelnou akrobacii s vysokozdvižnou plošinou. Je to představení, které se hraje jenom v noci. Diváci uvidí také tři tanečníky ze Španělska na lešení, to bude naopak vyloženě denní představení. (úsměv)
A koho ještě pozvete?
Představí se také Halka Třešňáková a Jan Bárta s divadlem o životě v páru. K vidění bude také spojení barokního a současného umění, výstup vytvořený přímo pro náš festival. Patnáct lidí ukáže, jak se tancovalo tehdy a dnes. Uskuteční se to venku na zámeckém dvoře. Jinak festival bude pořád koncipovaný tak, že se na zámek sjíždějí umělci ze zahraničí, ale vystupují tu i jejich čeští kolegové a obyvatelé Žďáru.
Vy jste bývalá tanečnice, sama jste se na jeviště v rámci festivalu vrátit nechtěla?
Já prozatím zůstanu u role umělecké ředitelky festivalu. Kromě něj spolupracuji také na otevření muzea, mám projekty v Praze a další práci, to mi zatím stačí. Doufám však, že se jednou k umění vrátím. Buď k tančení, nebo zpěvu, ale to se ještě uvidí.
Ve Žďáře nad Sázavou plánujete jako další novinku také trasu po stopách Santiniho. Koho to napadlo a o čem to bude?
Byla to týmová práce. Přemýšleli jsme, co udělat pro návštěvníky, aby to dávalo smysl. Půjde o nový prohlídkový okruh se speciálně vyškolenými průvodci. Chystáme jej od dubna. Povede například okolo kaple ve stylu barokní gotiky, sochy Panny Marie a Sádek. Celá trasa je zaměřená na Jana Blažeje Santiniho Eichela a skončí pod Zelenou horou. Lidé se po stezce dostanou na tradiční místa, jako je například právě kaple, která je hodně důležitým bodem cesty. Ale přijdou i tam, kam se dříve nepodívali. Tady jde třeba o zmiňované Sádky.
Kolik toto všechno stálo?
Čerpali jsme dotace z evropských fondů (ROP Jihovýchod – pozn. red.). Díky nim a naší investici se vše mohlo uskutečnit. A stálo to zhruba 150 milionů korun. Sice to není málo, ale věříme, že to naláká lidi nejen z regionu, ale i ze zahraničí.
Marie Kinsky
Kdy otevřete muzeum?
- Definitivně to bude po festivalu, který plánujeme na 3. až 5. července. Muzeum zpřístupníme veřejnosti v létě, asi v průběhu srpna. Měsíc bude fungovat provizorně. Kavárnu chceme otevřít v červnu. A okruh s nově vyškolenými průvodci bude hotový jako první - v dubnu.
Myslím, že je dobře, že tu bude něco nového, co přinese návštěvníkům nové zážitky zajímavou formou.
Na jaké exponáty v novém muzeu se těšíte vy sama?
Líbí se mi exponát vývěsního štítu znázorňující, jak lidé v baroku vnímali jiné kultury. Myslím, že návštěvníky zaujme také projekce videí. Atraktivní jsou i virtuální knihy. Lidé budou fyzicky provádět pohyb, jako by měli knihu v ruce, i když nemají. To jde díky nové technologii. To je, myslím, expozice, která má smysl. Není to jen o matematice, geografii, hudbě... Je zde pořád konfrontace, kdy to člověka tlačí přemýšlet a pochopit něco nového.
Vy jste rodilá Francouzka, je velký rozdíl mezi českým a francouzským uměním?
Francouzi jsou zaměření spíše na koncept. Kdežto Češi tvoří hodně na základě emocí, to je jeden z hlavních rozdílů, především v oblasti současného tance. A pak jako Francouzi máme více na mysli tradice, které spoustu umělců ovlivňují při jejich tvorbě. V České republice je vyjadřování se uměním něco nového kvůli vaší minulosti. Tvořivosti tu chybí historický tlak a umožňuje to proto tvořit nové směry.
