Kolikrát jste za ten rok obul brusle?
Ani jednou, ale letos určitě jo.
Je to rok, co jste se rozloučil s hokejem. Co všechno se změnilo?
Těžko se hodnotí po roce... Nedělám profesionální sport, ale v uvozovkách normální práci, která mě uspokojuje, baví, a doufám, že to tak bude i nadále.
Takže konec s hokejem se ukázal být dobrým rozhodnutím?
Jsem takovej, že se moc neotáčím dozadu, jestli jsem udělal správně, nebo ne, to nehodnotím, prostě jsem se rozhodl skončit, jestli jsem mohl hrát ještě rok nebo dva, to nevím.
Neprohlížíte si doma fotografie či videa z hokejové kariéry?
To možná začne dýl, až budu v důchodu. Ale samozřejmě když se jdu podívat na hokej, tak si vzpomenu na ty chvíle, když jsme hráli baráž a ty důležité zápasy.
Nenapadlo vás za rok ani jednou, že byste se vrátil na brusle?
K profesionálnímu hokeji určitě ne. Když jsem se rozhodl skončit, tak to tak je. Ale za nějakou nižší soutěž, o tom uvažuju a je možné, že nastoupím. Ale určitě ne profi soutěž, spíš nějaký krajský přebor nebo za nějakou vesnici, spíš si chci zahrát jen tak, pro radost.
Moravské Budějovice s někdejšími hráči Dukly, nyní mají našlápnuto na postup. Tam byste nechtěl hrát?
Když budu hrát, tak za HAS Jihlava. O Moravských Budějovicích jsem neuvažoval, je to daleko na dojíždění. Čekáme rodinu, takže určitě ne. Ale před sezonou mi volali z Moravských Budějovic, to je pravda.
Takže vás lanařili...
(mlčky přitaká s úsměvem)
Když jste skončil kariéru, fanoušci Dukly měli strach, že nebude hráč, který by za vás střílel góly...
Každej je nahraditelnej a hokej je kolektivní sport, jednotlivec určitě nedělá mančaft. A tady v Dukle v poslední době jsou dobří hráči, je tady vyrovnaný mužstvo. Dřív to třeba fakt stálo na pár jednotlivcích, na čtyřech pěti lidech, teď jsou tady tři čtyři vyrovnané pětky, zapracovali se mladí hráči, takže když z tohoto mančaftu odejde jeden jakejkoliv hráč, ti ostatní ho nahradí. Takže jsem ani nečekal, že by po mém odchodu Jihlava hrála desáté místo, to určitě ne. Do čtvrtého místa ten mančaft je.
Loni, když jste se loučil s kariérou, tak fanoušci chtěli, aby byl váš dres vyvěšen nad ledem mezi legendy Dukly. To se nakonec nestalo... nemrzí vás to?
Takhle to vůbec neberu, je fakt jedno, jestli dres bude viset nebo ne, nepřemýšlím o tom. Je jiná doba. Dřív ta jména, která nad ledem jsou, hrála v reprezentaci. My jsme hráli druhou nejvyšší soutěž. Vůbec bych o tom ani nepřemejšlel.
Duklu sledujete pořád. Neměl jste nutkání si z ochozů zajít pro brusle, třeba když se v semifinále proti Ústí mělo rozhodnout až na nájezdy, kdy Aleš Padělek...
... dal tyčku. Ta tyčka byla škoda, že to nedal. Vrchol sezony je play-off, chodí lidi, atmosféra je výborná a kvůli tomu se hraje hokej. Na to samozřejmě vzpomínám, v play-off tady bývaly vždycky parádní zápasy, teď se na to zase navazuje, to je určitě dobře a vzpomínám na to rád. Ale že bych přemejšlel, že bych pomohl, když tam jsou teď jiní hráči, kteří hrajou dobře...
Neprožíváte to drama v hledišti jinak než běžný divák?
Ale jo, to si říkám, kam to třeba má dát a tak. A když gól nedal, tak si říkám, že to měl zkusit jinak... ale nejsem takovej ten divák, kterej by kritizoval, že všechno dělají špatně, to určitě ne. Klukům fandím.
V závěru sezony přišel Dukle pomoct čtyřicetiletý Martin Filip. Ten vás před časem sekerou vyřadil ze hry. Jak jste to nesl?
Bylo to vlastně jediné větší zranění, které jsem kdy měl, takže to příjemná vzpomínka není. Ale je to sport a tam se takové věci stávají. Tohle se ale nemůže brát zpětně, je třeba hledět na to, jestli mužstvu může pomoci a něco mu dát. Zranil mě určitě nechtěně.
Mluvil jste s ním o tom, když teď nastoupil za Duklu?
Nebavili jsme se. Ale to jen proto, že jsme se neviděli.
Nakoukněme chvíli do extraligy. Tam se rozjela brněnská Kometa, myslíte, že má letos na titul?
Je to vyrovnané a z těch čtyřech mančaftů, které ve hře o titul zůstaly, může titul vyhrát každej. Kometa překvapila, že vyřadila Spartu, v tomhle je to ale krásné, že v play-off se vše maže a počítá se momentální forma. Má to náboj, je to atraktivní pro diváky.
Máte svůj oblíbený tým v extralize, když v ní není Dukla?
Protože jsem hrál za Spartu, tak jsem trošičku fandil Spartě, to musím říct. I když Brno a jeho fanoušci, ti taky nejsou špatní. Sympatické mi jsou i Vítkovice, které už mi teda taky vypadly.
Takže nyní budete fandit Brnu?
Z těch čtyřech mančaftů, které tam zbydou, bych to nejvíce přál Brnu, už jen kvůli tomu, že tam hraje Roman Erat a Leoš Čermák, se kterými jsem hrál v Třebíči.
Brno má ale jen o titul méně než Dukla s dvanácti tituly. Ta by přišla o prvenství...
Takhle jsem nad tím přímo nepřemýšlel. To by mi asi tak nevadilo, stejně to jednou někdo překoná...
Třeba ne?
Jasně, třeba přijde do Dukly sponzor, Dukla vyhraje ligu a půjde dál. Ale to se takhle asi brát nedá...
MF DNES nedávno informovala o dvou zájemcích o Duklu, jejichž identitu primátor Jihlavy tají. Jejich zájem je prý podmíněn důstojnou hokejovou halou. Co by v ní nemělo chybět?
Četl jsem to u vás v novinách, ale vypadá to, že to je asi fakt běh na delší trať. Každopádně by bylo super, kdyby někdo chtěl dát do hokeje v Jihlavě peníze. Chápu, že silný partner s ambicemi na extraligu by chtěl důstojnější stadion, je navíc možné, že do budoucna by s tím současným v extralize mohly být problémy kvůli standardům. Ale stadion by se měl opravit stejně, bez ohledu na sponzora.
A pro kolik diváků by měl být?
Jihlava je hokejové město, je vidět, že na hokej tu lidi chodí, a na finále by zase přišlo pět šest tisíc lidí.
Je podle vás dobré rozhodnutí opravovat vedlejší starou halu?
Byl bych radši, kdyby se postavila nová multifunkční hala, podobně jako v Karlových Varech. V Ústí zase postupně opravili starou halu. Mělo by se ale už něco dělat.
Přestavba zimáku vyjde až na půl miliardy. Nebylo by lepší investovat do nové haly?
Na to už je pozdě, ale byl jsem toho zastáncem. Hala je v centru města, jsou tam problémy s parkováním a většinou tak zásadní oprava budovy vyjde dráž než nová. Když už město mělo vytipované pozemky, kde nová hala mohla stát, vyšlo by to levněji. Ale pokud už dřív zastupitelstvo o koupi stadionu rozhodlo, tak teď už se ten stadion opravit musí, co by s ním jinak město dělalo. Ale přestavba za půl miliardy, to by už myslím měl být pěknej stadion...
To možná uvidíme časem. Co říkáte na vedlejší "zimáček"?
To, že se staví tréninková hala, je určitě dobře. Mládež bude moct více trénovat, bude více prostoru i pro veřejnost a různé amatérské ligy, které tak nebudou muset na led až po desáté večer, a i pro samotný klub to bude daleko lepší.
Nelákalo by vás dělat v managementu Dukly? Nebo trénovat?
Tu nabídku jsem dostal. Dělat trenéra by nebylo jednoduché. Končil jsem i z toho důvodu, že jsem chtěl být víc doma, čekáme druhé dítě, kvůli hokeji jsem byl pryč i o víkendech a bylo to dost náročné. Už jsem chtěl mít svůj čas, vzít si dovolenou, kdy chci. A to ten trenér taky nemůže mít, takže by se moc oproti tomu, když jsem hrál, nezměnilo. Nikdy ale neříkám nikdy, třeba časem k tomu dojde.
A co politika? Už jste kandidoval na radnici za TOP 09.
Byl jsem spíš sympatizant, program strany se mi líbil. Kdybych mandát dostal, určitě bych na radnici šel, chtěli jsme, aby se z naší kandidátky dostalo trochu víc lidí, ne jen čtyři. Netlačil jsem se nikam dopředu, chtěl jsem spíš pomoci a vyjádřit podporu.
Chcete zkusit znovu kandidovat do politiky?
Teď o tom neuvažuju.
Nyní pracujete ve firmě prodávající auta. Jak jste se dostal od hokeje k autům?
Dostal jsem nabídku, firmu vlastní tchán a měnilo se vedení. Je potřeba, aby firma měla výsledky a zisk, kvůli tomu jsem tady. Za necelý rok se určitě ještě učím, chvilku mi to ještě bude trvat.
Jak bylo náročné do oboru proniknout?
Do aut se snažím dostat, abych měl přehled, věděl, co kolik stojí, jakou má který vůz výbavu, výkon... ale nějakej velkej znalec nejsem, to přiznávám (úsměv).
Už se podle vás podařilo překonat tu automobilovou krizi?
Myslím, že tohle neví nikdo. Zatím musím říct, že ohledně prodeje aut se krize neprojevuje vůbec. Například plán prodeje Volkswagenu v celém Česku překročila automobilka asi o třicet procent. Ale je to výsledek za první dva měsíce. Jak to bude dál, těžko můžu předvídat. Objednávky máme, ale uvidí se na konci roku. Má se zase zvednout DPH a lidé budou mít vše dražší, tak se uvidí, jaký to bude mít vliv.
Vy osobně jste spíše v tomto optimista, nebo pesimista?
Snažím se být optimista, ale jak to bude, fakt nevím.
Věnoval jste se i podnikání v pekařině, jaká tam je situace? Pečivo se asi bude kupovat vždycky...
Máme dvě cukrárny, o které se stará manželka, ty už máme asi deset let. Krize se tam určitě projevila, navíc DPH se u potravin zvedlo nejvíc, takže ho lidé kupují méně. V cukrárnách a kavárnách to musel určitě každý pocítit.
Museli jste v tomto oboru nějak řešit i vajíčkovou krizi?
Nejsme výrobci, jen prodejci. Výrobci to asi řešili, i když kvůli hygieně se moc výrobků z vajíček nedělá. Řešil jsem to spíš z toho důvodu, že se blíží Velikonoce. Byli jsme koupit vajíčka, která malá potřebuje do školky, a že jedno stálo šest šedesát, to je docela dost.
A co manželka, je ráda, že už nelítáte po ledě, nebyla by občas radši, kdybyste dál jezdil po stadionech?
Zatím můžu říct, že ne, je to všechno v pohodě. Čekáme druhé dítě, o domácnost, nebo spíš o malou se teď starám spíš já. Na nervy si nelezeme (smích).
Nekoupil jste dceři už brusle a hokejku?
Brusle jsem jí koupil a párkrát jsem s ní byl bruslit. Ale je jí pět let, je ještě malá, ale příští rok ji bruslit chci naučit. Uvažujeme o bruslařské třídě. Chceme, aby chodila na Seifertovu školu, buďto do gymnastiky, nebo do krasobruslení. Uvidíme.
Už víte, jestli druhý potomek bude dcera, nebo syn?
Zatím nevíme.
Přál byste si syna?
Hlavně ať je to zdravý, ale tak ideální je mít holku a kluka. Když by to byl kluk, tak by to bylo dobrý.
Syna byste asi dal na hokej?
To bych zkusil. Od bratra teď za Duklu hraje malej synovec, takže by byli na ledě další dva Bakusové.
Prý rád ochutnáváte víno. Nezajdete s někým ze současného kádru A-týmu Dukly na skleničku?
Tak jednou za měsíc děláme ochutnávky vína. Rosťa Malena (obránce Dukly - pozn. red.) má vinotéku v Třebíči, tak to s ním třeba konzultuju. Jsme taková parta lidí z celé naší republiky a jednou za měsíc se sejdeme, buď v Telči, kde máme byt, nebo tady v Jihlavě. Pozveme si vždy nějakého vinaře a děláme ochutnávky, protože všichni máme doma vinný sklípek. Podle ochutnávek si pak do něj objednáváme.
Raději máte červené, nebo bílé?
Mám to takové zvláštní. Loni jsem pil raději červené, teď jsem začal zase radši bílé. Podle nálady, můžu oboje.
