Návštěva zubaře není pro řadu lidí moc příjemná událost. O to víc, když ošetření potřebují malé děti. Nervózní tak bývají často nejenom sami malí pacienti, ale mnohdy i rodiče.
Přesto je v Jihlavě stomatoložka, z jejíž ordinace odcházejí děti s úsměvem, nechají si vyvrtat zub bez jediné slzičky, a na příští návštěvu se dokonce těší. „Nikdy dětem nelžu,“ prozrazuje stomatoložka Jana Zedníčková jeden z fungujících fíglů na dětské pacienty.
Jana Zedníčková
|
Specializujete se na péči o zuby dětských pacientů. Proč právě tuto skupinu jste si vybrala? Mnoho zubařů se dětských pacientů spíše obává, často je označují na neošetřitelné, odkazují na ošetření v celkové anestezii.
Vždycky mě bavila práce s dětmi, vedla jsem různé kroužky pro děti, cvičení, jezdila jsem jako vedoucí na tábory. Zásadní okamžik byl ale asi ten, že jsem převzala pacienty po kolegyni, která mimo jiné dělala i školní prohlídky. Tehdy jsem zjistila, že dětská péče je to, co mě ve stomatologii opravdu baví a kupodivu mi to asi i jde.
Víte, kolik je na Vysočině stomatologů, kteří se specializují na dětského pacienta?
Stomatologů, kteří mají osvědčení pro dětskou stomatologii, je v České republice pouze dvacet čtyři. Z toho šest jich je na Vysočině. Ale pokud vím, na neošetřitelné a handicapované děti se specializuje pravděpodobně pouze naše pracoviště.
Na internetu jsou na vás jen ty nejlepší reference a pochvaly od spokojených rodičů. Jak to děláte, že děti od vás chodí s úsměvem a vracejí se rády? Máte na to nějaký tip či fígl?
Nikdy dětem nelžu, vždycky jim vysvětlím a ukážu, co se bude dít, jestli to bude, nebo nebude bolet. Během let z toho vznikl příběh o nepořádném červíkovi, po kterém teď musíme ten nepořádek uklidit. Co považuji za jednu z nejdůležitějších věcí, je to, aby u dětí převažovaly pozitivní návštěvy nad těmi negativními. Tedy návštěvy, kdy se nedělá žádný bolestivý výkon, ale dítě se povozí v křesle, dostane odměnu a zjistí, že ne vždycky musí v zubní ordinaci něco bolet.
Zaujalo mě, že děti jsou ve vaší ordinaci bez přítomnosti rodičů. Má to nějaký důvod?
Zjistila jsem, že děti daleko lépe spolupracují, pokud jsou v ordinaci samy. Snažím se, aby mi dítě maximálně věřilo, a potřebuji, aby mi věřili i rodiče. Maminka nebo tatínek jsou pro dítě vždycky na prvním místě. Jenže v ordinaci potřebuji, abych byla na prvním místě já. Snažím se rozvíjet vztah lékař a malý pacient, rozvíjet komunikaci a důvěru dítěte v lékaře.
Jak by měli rodiče připravit dítě na návštěvu zubaře? Tajit to do poslední chvíle, nebo o tom hovořit dlouho dopředu?
Na to není úplně jednoznačná odpověď. Pokud se jedná o první plánovanou návštěvu, kdy se předpokládá pouze prohlídka, tak je určitě vhodné, aby si o tom rodiče s dítětem popovídali, aby trénovali ukazování zoubků. Pokud se ale jedná o neošetřitelné dítě, které má už za sebou nějaký nepříjemný zážitek, doporučuji nestresovat ho dlouho dopředu. I tady ale určitě dítěti nelhat, třebaže mu nebudeme nic dělat. Spíš doporučuji rodičům, aby dítěti řekli, že neví úplně přesně, co se bude dělat, ať se samo zeptá paní doktorky.
Říká se, že kvalita chrupu u dětí se zhoršuje a přibývá kazů. Můžete to potvrdit?
Jde hlavně o to, jaký přístup k orálnímu zdraví je v rodině. Jestli se na ústní hygienu dbá, nebo ne. Děti, které s rodiči navštěvují zubního lékaře pravidelně a jsou rodiči vedeny k čištění zubů, kazů většinou tolik nemívají. Na pohotovostech ale pak vidíte bohužel i děti s velice špatným chrupem, děti, které například v deseti letech nikdy nebyly u stomatologa.
Do jaké míry se na kazivosti chrupu podílí genetika?
Kromě zubního plaku se na vzniku kazu podílí také i jiné faktory, jako je například tvar a postavení zubů, kvalita tvrdých zubních tkání, množství a kvalita sliny, civilizační faktory a podobně. Nejdůležitějším rizikovým faktorem ale stále zůstává nesprávná a nepravidelná ústní hygiena. Je nutné si uvědomit, že genetika se na vzniku kazu podílí pouze okrajově.
Kdy by měli rodiče poprvé přivést dítě ke stomatologovi na prohlídku?
Obecně se doporučuje první návštěva zubního lékaře, jakmile se prořeže první zoubek. Během těchto návštěv ale spíše hovořím s maminkami o tom, jak čistit zoubky, kdy začít používat zubní pastu, jak omezit rizika vzniku zubního kazu. Teprve kolem druhého roku je většina dětí schopna vědomě spolupracovat.
Jaké nejčastější zákroky či výkony u vás provádíte?
Nejčastěji je to samozřejmě preventivní prohlídka, ošetření zubního kazu jak dočasného, tak stálého chrupu a extrakce dočasných i stálých zubů z různých důvodů. Velký důraz ale u dětí klademe na takzvané psychologické nácviky, kdy rodiče dochází s dítětem na tréninkové návštěvy, kdy už předem víme, že se nebude provádět žádný nepříjemný zákrok.
Kolik bylo nejmladšímu pacientovi, kterému jste ošetřovala zubní kaz?
Tak to opravdu přesně nevím, ale byl to asi nějaký dvouleťáček. Dříve většinou kazy vzhledem k nespolupráci malého pacienta spravit nelze.
Co přináší současná medicína na poli stomatologie pro dětské pacienty? Jsou nějaké nové postupy v diagnostice, výplních?
Tady bych si dovolila citovat Romana Šmuclera, nastupujícího prezidenta České stomatologické komory, který stručně a přehledně shrnul současnou problematiku dětské stomatologie. „Za posledních dvacet let byly zavedeny zcela specifické léčebné postupy ve stomatologii dětí, které snížily negativní pocity dětských pacientů, zjednodušily ošetření, a návštěva stomatologa již dnes není pro děti zážitkem, který by je traumatizoval po zbytek života. Jinou kauzou je, že systém péče o děti se víceméně zhroutil. Tím vznikl velký kontrast mezi dětmi, které vyrůstají v rodinách, kde se péči o zuby věnují, a naopak těmi, které navštíví stomatologa jen v nejnutnějším případě. Omezila se také fluorizace vody, neprovádí se systémová fluoridová prevence u dětí. I zde ale existuje v poslední době určitá tendence k nápravě.“
Jako vyhlášená zubařka máte jistě plnou čekárnu pacientů. Jak těžké je se u vás zaregistrovat? Přijímáte ještě nové pacienty?
V současné době bohužel nové pacienty nepřibíráme. Výjimku děláme pouze u dětských handicapovaných a neošetřitelných pacientů, které stále registrujeme.
Stomatologů je na Vysočině velmi málo. Jak byste současnou situaci z pohledu předsedkyně oblastní stomatologické komory popsala a zhodnotila?
Situace na Vysočině opravdu začíná být zoufalá. K dnešnímu dni vím asi o pěti lékařích, kteří v letošním roce chtějí ukončit svou činnost. A toto číslo nejspíš nebude konečné. Už nyní není možné v okrese Jihlava najít stomatologa, který by registroval nové pacienty. A za odcházející lékaře také náhradu nemáme.
Jaký je věkový průměr stomatologů na Vysočině? Hrozí odchody do důchodu a ještě více se prohlubující personální krize?
V současné době je v kraji Vysočina zhruba 270 zubních lékařů, z toho je 50 procent nad 60 let. Během několika let opravdu hrozí v našem kraji zásadní nedostatek stomatologů.
Vidíte nějakou možnost, jak jejich počet navýšit? Čím to je, že na Vysočinu noví mladí lékaři přicházejí velmi sporadicky?
Již několik let se snažíme společně s krajským úřadem a zástupci pojišťoven vymyslet nějaké řešení. Bohužel se nám zatím nepodařilo najít cestu, jak absolventy do našeho kraje přilákat. Přitom je zcela jasné, že pacientů, kteří hledají zubního lékaře, je u nás mnoho a práce by tu byl dostatek. Tím, že není v našem kraji lékařská fakulta, kde by se stomatologie studovala, není z naší oblasti tolik studentů tohoto oboru.
Před časem jste vyhlásili stávku ohledně sloužení odpoledních pohotovostí ve všední dny (více čtěte zde). Co vás k tomu vedlo a jaké jsou vaše požadavky?
To je téma, které se nedá stručně popsat pár větami. Důvodů bylo více a nedá se říct, který z nich byl ten hlavní. Zejména bychom chtěli sjednocení podmínek pro všechny stomatology v Kraji Vysočina.
Je šance, že se sloužení pohotovostí vrátí zpět do původního režimu?
O tom budou stomatologové Oblastní stomatologické komory Jihlava jednat na svém sněmu 22. května. Zda přistoupíme na některý z návrhů krajského úřadu, nebo zvolíme jinou variantu, musí odhlasovat sněm oblastní stomatologické kormory.
