Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zkraťme pracovní týden o den, volá bývalý ředitel nábytkářské firmy

  9:23aktualizováno  9:23
Roky byl Zdeněk Svoboda výrobním ředitelem nábytkářské firmy Intea v Třešti. Byl známá netradičními vizemi. A jednu nabízí i teď před parlamentními volbami. Radí razantně zvýšit minimální mzdu a zkrátit pracovní týden na čtyři dny. To by podle něj nastartovalo českou ekonomiku.

Firma Intea Třešť byla velkým výrobcem nábytku. V roce 1994 však zanikla. Zdeněk Svoboda býval jedním z jejích šéfů. Na snímku pózuje v sutinách fabriky. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V roce 1990 předvídal rozdělení republiky a všichni ho považovali za blázna. Za tři roky se ovšem jeho slova stala skutečností. Dnes přichází inženýr Zdeněk Svoboda, jenž v minulosti pracoval jako výrobní ředitel nábytkářské firmy Intea, s osobitým receptem na nezaměstnanost.

Třešťsko jste celá léta zásoboval nábytkem a z pozice výrobního ředitele také viděl do podnikové ekonomiky. Proč vás teď zajímá nezaměstnanost?
Rád bych nabídl svůj názor. Potýkáme se s nedostatkem pracovních míst a přitom produktivita práce roste. Díky mechanizaci, robotizaci a počítačům dnes uděláme víc. A tak, jak se dřív přešlo z šesti pracovních dní na pět, dnes můžeme mít jen čtyři. Podniky s nepřetržitým provozem by musely zaměstnat více lidí a zkrácení pracovního týdne by určitě uvítala řada malých firem, které zrovna nemají odbyt. Nemusely by platit zaměstnance a vyrábět na sklad. Jakmile by se objevily zakázky, nabraly by brigádníky nebo stálé pracovníky.

A co ostatní obory?
Školy, vědecká pracoviště a další instituce dřív přechod taky zvládly a věřím, že na mnoha úřadech by mohli pracovat rychleji.

Delší víkendy a méně práce by určitě provázel velký jásot. Ale asi by se to projevilo na výplatní pásce...
S tím souvisí druhé opatření, které by bylo potřeba: zvýšení minimální mzdy.

Jak byste si to představoval?
Když dneska někdo uživí rodinu za 8 500 korun měsíčně, je to zázrak. Ale asi těžko půjde ke kadeřníkovi nebo do divadla. A sektor služeb zůstává nevyužitý. Bohužel. Tam by našla práci spousta lidí. Pak je tu další problém...

Jaký?
Mnoho živnostníků platí zaměstnancům oficiálně minimální mzdu, ale dalších třeba 5 000 korun jim dává na ruku, aby byli vůbec ochotní pracovat. Nebo se vyrábí bez faktur. Jenže k čemu to vede? Stát přichází o daně a chudne. Minimální mzda v současné výši škodí ekonomice. Měla by být aspoň 12 tisíc korun měsíčně.

Už vidím zaměstnavatele, jak lomí rukama a ptají se, kde na to vzít.
To vám vysvětlím. Když pokladní v supermarketu dostane víc, promítne se to do cen zboží. Ano, mléko bude třeba o dvě nebo tři procenta dražší, ale koupěschopnost pokladních a vůbec lidí s minimální mzdou se zvýší a to je dobře. Společnost totiž chudne, když velké množství pracujících pobírá nízkou mzdu. Neumožní si pak navzájem vydělat. Vysoké příjmy zlomku lidí služby nenastartují. Ani milionář nepůjde třikrát za den na oběd nebo k holiči.

To je pravda. Ale některé státy věří na opačný model vyjádřený rovnicí "uskrovňující se občané = rostoucí ekonomika = budoucí prosperita".
Takhle to ale nefunguje. Představa, že obyvatelé živoří a stát bohatne, je scestná. Lidé se totiž živí navzájem. Podle Kalouskovy teorie by Německo muselo být na krach a nekonkurenceschopné, protože tam mají vysoké mzdy. Jenže ve skutečnosti se tam lidé v sobotu seberou a jdou na oběd do restaurace. Peníze kolují mezi lidmi, a ti je utrácí. Zajistí si navzájem práci a ještě stabilní ekonomiku a prosperitu. Asi něco děláme špatně.

Ale stejně se neubráním dojmu, že reforma dělat méně za více je nereálná. I u nás.
Vysvětlím vám to ještě jinak. Když podnikatel prodá za týden deset stěn do předsíně, věřím, že ani po reformě zájem o ně neopadne. Jen budou dražší. Nepředstavujte si ale žádné horentní zvýšení, není to deset a už vůbec ne dvacet procent. Důležité je, že lidé budou mít za co si ten nábytek koupit. Protože když na to přijde, můžou si kabát klidně pověsit na hřebík. Když si ale pořídí stěnu do předsíně, zaměstnají truhláře. A když si víc lidí koupí stěny do předsíně, zaměstnají více truhlářů. A ti si zase můžou koupit něco jiného, třeba abonentku do divadla a k tomu oblek. Nebo kolo - co já vím. Každopádně takhle se roztáčí ekonomika.

A máte to spočítáno? Neskončíme v červených číslech?
Zkusím vyčíslit, co se dá. V nepřetržitých provozech by se zkrácením pracovní doby skokově zvýšila zaměstnanost o 20 procent. S růstem minimální mzdy by se zvedla koupěschopnost a tím i zaměstnanost ve výrobě a službách. A pokud máte na mysli předpověď ohledně výše mezd, tak podle mých zkušeností by se zkrácení pracovního týdne dotklo jen zaměstnanců s vyššími příjmy. Třeba v automobilkách, kde lidé vydělávají i 30 tisíc korun měsíčně. Ale určitě by přežili, kdyby dostávali jen 27 tisíc.

Co lidé s průměrnými či podprůměrnými příjmy? Nevydělali by na tom jen ti nejchudší s minimální mzdou?
Pro většinu pracujících pobírajících dnes podprůměrnou mzdu by byl dopad minimální nebo žádný. Zvýšila by se spíš cena jejich výrobků. A nejchudší pracující za minimální mzdu si polepší o 3 a půl tisíce korun, což je víc než třetina jejich současné výplaty. Mezi lidi se tak dostane mnohem více peněz a nastartuje se systém vzájemného zaměstnávání. Kromě toho budeme mít více času a třídenní víkend je dobrá příležitost vyrazit na výlet, dát si oběd a zajít do kina. Nejlepší na tom je, že to není utopie. Ale nutnost.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Klokana tuláka Kukiho se podařilo odchytit nedaleko Jihlavy.
Klokaního tuláka odchytili po čtvrt roce, ze Šumperska doskákal k Jihlavě

Před třemi měsíci utekl majiteli na Šumpersku a postupně doskákal až na Vysočinu. Teď klokana Kukiho odchytila jihlavská městská policie ve spolupráci s hasiči...  celý článek

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi...
Zůstala jen víla Amálka. Dětští pacienti z nemocničního pavilonu zmizeli

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi připomínají, komu sloužil aktuálně nejstarší pavilon v nemocnici v Novém Městě na...  celý článek

„Z Vysočiny je 99 procent našich pacientů,“ říká šéf jihlavského kardiocentra...
Největší počet infarktů bývá v pondělí ráno, dočetl se jihlavský lékař

Jednadvacet let už usíná s mobilem u lůžka. Každou chvíli totiž může telefon zazvonit a známý hlas službu konajícího lékaře kardiologické jednotky intenzivní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.