Manželé Lenka a Stanislav Novotní řídí Plastii společně. Ona se stará o design...

Manželé Lenka a Stanislav Novotní řídí Plastii společně. Ona se stará o design a vývoj, on o obchod a finance. Jejich firmu proslavily hlavně samozavlažovací květináče. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Designový kompostér se žížalami bude firma vyvážet přes půlku světa

  • 1
Na spolupráci s renomovanými, ale i začínajícími designéry vsadili Lenka a Stanislav Novotní se svou firmou Plastia. Jejich plastové zahradní i bytové potřeby zná spousta lidí. Majitelé firmy se ale nebojí ani nových produktů. Třeba vermikompostér vyvážejí do Ameriky i Japonska. Výrobek nyní získal prestižní ocenění.

Novoveselská společnost Plastia, kterou proslavily hlavně samozavlažovací květináče, nedávno získala už podruhé prestižní ocenění Red Dot Design Award v oblasti produktového designu. Tentokrát je obdržela za vermikompostér Urbalive.

„Ocenění nám udělalo velkou radost. Byl to unikátní projekt, na kterém se podílela komerční firma, nezisková organizace a designér. To je v mnoha ohledech výjimečné, protože ne vždy je tento model funkční,“ říká designová manažerka a jednatelka společnosti Plastia Lenka Novotná. Na otázky odpovídala společně se svým manželem Stanislavem.

Lenka a Stanislav Novotní

  • Lenka Novotná je původně textilní návrhářka, její manžel Stanislav vystudoval lesnickou fakultu. Společnost Plastia řídí coby jednatelé oba dva.
  • Zatímco Stanislav Novotný řídí v Plastii finance, obchod a techniku, Lenka Novotná se zaměřuje na vývoj a design. Vydává také občasník o designu a inovativním podnikání MadeIN CZ.
  • V minulosti působila Lenka Novotná v organizaci Nedoklubko sdružující rodiče předčasně narozených dětí.
  • V Česku patří i k propagátorům takzvaného „design thinkingu“.
  • Bydlí ve Žďáře nad Sázavou, mají tři děti.

Ve finále jiné soutěže, Czech Grand Design, vás porazila společnost Bomma ze Světlé nad Sázavou. I na jejich příkladu je asi vidět, že se firmám vyplácí vsadit i na dražší výrobky, které mají nějakou přidanou hodnotu a nesnaží se konkurovat jen masovou produkcí. Souhlasíte?
Stanislav Novotný: Ano, to máte pravdu. Spojuje nás vize přidané hodnoty, unikátního produktu, precizního zpracování a péče o zákazníka. Tím se lišíme a to je směr, kterým chceme jít. V případě našeho vermikompostéru jsme šli do rizika. Jen investice v technické části dosáhla několika milionů korun. Počítáme s tím, že návratnost přijde v řádu 100 tisíc kusů. Vyvážíme do Ameriky i Japonska. Lidé z něj mají bytový doplněk a zároveň ho využili pro biologický odpad z domácnosti.
Lenka Novotná: Ano, to je správná otázka, zda se firmám vyplatí pracovat s funkčním designem. Vývoj produktu je náročný, musíte zaplatit designéra i lidi, kteří s ním pracují. Spousta firem tuto otázku řeší - zda ustoupit od nevýrazného designu a masově prodávat v řetězcích. Hodně firem to kombinuje podobně jako my a mají díky výjimečným věcem jakousi vlaječku na korábu na moři.

Když to hodně zjednoduším, učíte lidi používat v domácnosti žížaly k rozkládání rostlinného odpadu na hnojivo. Dodáváte i ty žížaly?
Lenka Novotná: V této chvíli ne, ale máme vybrané chovatele. Jestli si vzpomínáte, tak po sametové revoluci byl boom podnikání, který se projevil i v chovu kalifornských žížal.
Stanislav Novotný: Pomocí žížal vznikne z odpadu vynikající organické hnojivo, které když přidáte k substrátu, ve kterém budete pěstovat zeleninu, tak bude mimořádně zdravá a chutná.
Lenka Novotná: Aktuálně vzniká Žížalí mapa, kterou připravuje s naší podporou společenský podnik Kokoza. Žížaly pak nemusíte kupovat, zajdete si pro ně k sousedovi. To je trend ve velkých městech, kdy si mladí lidé všechno nekupují, ale mezi sebou vyměňují a sdílí. Místní kamarádi nám říkali, že vermikompostér nedává smysl, když tady na Vysočině má každý kompostér na zahradě. Pro venkovského člověka je to nepochopitelné. Ale je to zajímavý produkt z řady stránek.

Na trhu jste už přes dvacet let. Kdy jste se rozhodli jít tímto směrem?
Stanislav Novotný: Aby byly výrobky pěkné, s tím pracujeme od začátku. Při krizi v roce 2008 jsme se zamýšleli nad novými výrobky a napadlo nás oslovit osobnosti českého designu. Například náš polský konkurent šel cestou stoprocentní kopie - kopíroval nejen nás, ale desítky dalších firem. Květináč bude vždycky květináč, stejně tak konvička, ale chtěli jsme je udělat jinak, zajímavěji, aby byly nezaměnitelné.
Lenka Novotná: Chtěli jsme se odlišit. Jsem původní profesí designérka, textilní návrhářka. Táhne mě to k originálním věcem, je to přirozená touha najít nové cesty či směry. Narazila jsem na svoje limity, bylo těžké si to uvědomit. Poslední věc jsem navrhla asi před deseti lety. Udělali jsme rozhodnutí, že budeme spolupracovat s designéry.

V čem je specifikum spolupráce designéra a firmy?
Lenka Novotná: Musí být schopný tvořit pro sériovou výrobu. To znamená, že musí mít technické myšlení a musí být ochotný přijmout změny, které se na výrobcích dějí. Vyrábět šperky nebo sklo je v principu odlišné od výrobku pro sériovou výrobu. Spolupracovali jsme tehdy s končícím Design centrem v Brně a narazili jsme na pana Čtvrtníka, tak se zrodila Calimera, naše srdeční záležitost.

Ještě se vrátím o krok zpátky. Jak se vůbec oděvní návrhářka a lesní inženýr dostali k plastům?
Stanislav Novotný: Když jsem školu v roce 1991 dokončil, už jsem věděl, že v oboru nebudu. Přišly nové možnosti a do lesa mě to nelákalo. V té době bylo pro lesnictví složité období kvůli restitucím. Noví lidé v oboru nebyli v té době potřeba. Měli jsme obchod, zjistili jsme, že na trhu chybí třeba plastové háčky do koupelny. Mě plasty zajímaly, okoukl jsem, jak se vyrábí. Prvně jsme si udělali svoje formy, pak jsme si pořídili stroje, od roku 1995 jsme rozjeli výrobu. Byla to doba, kdy jste se v podnikání trefil skoro ve všem, když jste to dělal pořádně. Mnoho věcí na trhu bylo nedostatkových, ale úspory Čechů měly kupní sílu. Nás nezasáhla po pádu východního bloku taková hyperinflace jako některé jiné země.

Od začátku jste ušli velký kus cesty. Teď už máte přes sto zaměstnanců a roční obrat 200 milionů.
Stanislav Novotný: Byl jsem nedávno v Bělorusku v jedné firmě, která po 20 letech zaměstnává tři tisíce lidí, má obrat čtvrt miliardy dolarů a staví novou fabriku na ploše 16 hektarů. Říkal jsem si, že se určitě dá ujít ještě větší kus cesty. (směje se)

Plastia Nové Veselí

  • Společnost Plastia byla založena v roce 1993, vyrábět začala o dva roky později. Zaměřuje se především na výrobu samozavlažovacích květináčů, truhlíků a dalších potřeb pro domov i zahradu.
  • V roce 2003 rozšířila zahrádkářský sortiment také výrobky pro zimní sezonu. O rok později se firma manželů Novotných zaměřila také na subdodávky pro automobilový průmysl.
  • Formy vyvíjí od roku 2004 ve vlastní nástrojárně. V roce 2016 došlo k vybudování nových skladových prostor.
  • Plastia zaměstnává v Novém Veselí 103 lidí, její obrat loni dosáhl 200 milionů korun, vyváží celkem do 42 zemí světa.
  • Mezinárodní ocenění Red Dot Design Award získala Plastia už v roce 2012 za variace květináčů Calimera od designéra Jana Čtvrtníka a stojanů Baobab a Torreta navržených Petrem Mikoškou ze studia Boa Design.
  • Letos uspěli s vermikompostérem navrženým Jiřím Pelclem. Téma kompostování dostali ze sklepů či zahrádek doslova do obýváků. „Když se toho chopí profesionál, je to téma k diskuzi. Nese to s sebou aspekt změny v nazírání na odpad,“ říká Lenka Novotná.

Kolik z vaší produkce jde na export?
Stanislav Novotný: Přímo u našich výrobků víc než půlka. Při započítání technických kooperací, které jsou většinou pro Česko, to může být v průměru 40 procent.

Česká národní banka nedávno ukončila intervence. Je pro vás konec oslabování koruny vzhledem k exportu komplikace?
Stanislav Novotný: Nemyslím si, že je to komplikace, ty intervence už trvaly dlouho. Můj názor je blízký názoru ekonomky Markéty Šichtařové, že to v podstatě bylo zbytečné a ekonomice to spíše uškodilo. Pomohlo to zakonzervovat průmysl s nižší přidanou hodnotou a nebyl tlak na průmysl s vyšší přidanou hodnotou. My máme sice přibližně dvě třetiny tržeb v eurech, na druhou stranu máme přirozený hedging (zajištění - pozn. redakce), protože za ta eura nakupujeme materiál nebo stroje, v eurech také platíme dluhy. Bude to znamenat ztrátu v jednotkách procent. Větší problém bude, že budou konkurenční výrobky levnější a povede to k tlaku na cenu. Musíme najít rezervy v produktivitě a inovativních výrobcích.

Kolik toho vyrábíte pro automobilový průmysl?
Stanislav Novotný: Je to sériová výroba, ale narážíme zde na nízkou rentabilitu. Z celkového obratu jsme na patnácti procentech. Jsme vystaveni silnému tlaku na cenu. Některé projekty jsme odmítli, nedávalo to smysl. Za kvalitou našich výrobků si stojíme, ale víme, co je pro nás únosné.

Společnou firmu řídíte coby jednatelé oba dva. Dokážete vypnout a nebavit se doma o práci a trošku si vyčistit hlavu?
Lenka Novotná: Po těch 25 letech ano. Po čase se naučíte oddělit práci a soukromý život, navíc máme tři děti. Ty nás vrací na zem.
Stanislav Novotný: Někdy je to těžké, ale už to dokážeme.

Vypadá to, že vás pořád baví vymýšlet nové věci. Uvažovali jste někdy o prodeji firmy?
Stanislav Novotný: V téhle fázi ne, firma má stále velký potenciál, není to téma dne.
Lenka Novotná: „Děti“ se neprodávají.

Zaujalo mě, když jste dříve zmínila, že většinu vašeho managementu tvoří ženy. Platí to pořád?
Lenka Novotná: Ano. A našemu portfoliu to jednoznačně prospívá. Krása byla vždycky doménou žen, domácnosti většinou zařizují ženy, kytky si domů dáváme kvůli zútulnění atmosféry. Umíme lépe pochopit potřeby našich zákazníků.

Jste jedničkou na trhu v oboru plastových potřeb pro domov a zahradu. Co je vaše doména?
Stanislav Novotný: Samozavlažování, takže naše truhlíky a nádoby. Ne že by s tím další firmy nepracovaly, ale jsme v tom silní a neustále pracujeme na vývoji. Učíme zákazníky, že mohou odjet na dovolenou a květiny se o sebe postarají samy.
Lenka Novotná: Nyní bezesporu vermikompostér, v tom jsme zatím bez konkurence z pohledu evropských výrobců.

Nebojíte se, že vás někteří konkurenti začnou kopírovat?
Lenka Novotná: Kopie vermikompostéru už se objevila. Je designem blízká, estetiku a princip úplně okopírovali i barvy a použití materiálů. Pokud je to známka úspěšnosti, tak se nám to opravdu daří. Náš výrobek je chráněn pouze průmyslovým vzorem, nikoliv patentem.