Jihlavský řetěz pro primátora je z litého a pozlaceného stříbra.

Jihlavský řetěz pro primátora je z litého a pozlaceného stříbra. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Řetěz pro primátora Jihlavy je z dílny tvůrců státních vyznamenání

  • 0
Na jihlavské radnici ho mají ve speciálním kufříku, který je opatřen kódem. Primátorský řetěz se znakem města, o který se od pátku „hraje“ v jihlavských volbách, má úctyhodnou minulost.

Vznikal v přelomové době poloviny devadesátých let. Tehdy v Praze pomalu zanikal podnik Umělecká řemesla a postupně se přeměňoval do dnešní soukromé firmy Triga - K.

Tato společnost již téměř dvacet let vyrábí státní vyznamenání, která uděluje či propůjčuje prezident republiky. Zhotovuje i rektorské řetězy a žezla pro vysoké školy ze zlaceného stříbra.

Jihlavská zakázka na vytvoření primátorského řetězu se nemohla dostat do lepších rukou. Na starosti ji měl medailér Václav Tošnar, jemuž dnes táhne na osmdesátku.

Vyučil se v roce 1956 a dosud se občas své životní profesi věnuje, už ale jen pro zábavu.

„Jihlavský řetěz z litého a pozlaceného stříbra jsme navrhli s kolegyní Evou Malou. Na realizaci jsme spolupracovali se zlatníkem Františkem Srbem,“ vzpomíná Tošnar.

Řetěz po každých volbách tradičně putuje z Jihlavy do této pražské firmy. Její majitel Petr Kazda tam vždy na jeden článek řetězu vyryje jméno nového jihlavského primátora i s přesným datem zvolení. Zatím jsou tam zvěčněna jména Daniely Brodské, Františka Dohnala, Vratislava Výborného, Vladimíra Hinka a Jaroslava Vymazala. Ti všichni zatím vedli město po roce 1989.

Dřív se řetěz nosil jako znak hodnosti

„Používání primátorského řetězu při slavnostních příležitostech se vyvinulo ze středověkého obyčeje,“ uvedl mluvčí radnice Radek Tulis. Tehdy měli nejen městští hodnostáři právo na vlastní úřední pečeť. A na krku nosili řetěz s pečetidlem jako znak své hodnosti.

Primátoři si dávají řetěz na krk třeba při významných návštěvách, svatbách, setkáních s dárci krve nebo při rozdávání maturitních vysvědčení.

A samozřejmě na ustavujících schůzích zastupitelstva, kdy se po volbách sejde nově zvolená reprezentace města.

Žádná náhradní kopie řetězu v Jihlavě není, používá se pouze originál. Jihlavský znak na řetězu prošel lisem z devatenáctého století.

O výrobě řetězu se rozhodlo v době, kdy byl starostou František Dohnal. Dostala to na starosti Renata Pisková, současná ředitelka Státního okresního archivu Jihlava.

„Já jsem nosila ještě stuhu, řetěz ne,“ uvedla Daniela Brodská, první jihlavská starostka po roce 1989. Dnes je farářkou Českobratrské církve evangelické v Kladně.

Autor jihlavského řetězu Václav Tošnar vedl dílnu podniku Umělecká řemesla od roku 1975 až do devadesátých let. Současný majitel firmy Petr Kazda v této dílně již dříve dlouho pracoval.

Medailérský provoz po celou dobu spolupracuje s předními výtvarníky a tvoří pro Pražský hrad. Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva z této dílny už brzy obdrží od prezidenta Miloše Zemana třeba zachránce stovek židovských dětí Nicholas Winton. Firma Triga - K pracuje i pro Akademii věd, Ministerstvo kultury nebo Nadaci Vize 97.

V Třebíči mají řetěz i trikoloru

Řetězy nosí občas na krku i někteří další starostové měst na Vysočině. V Třebíči mají obě varianty - řetěz se státním znakem i trikoloru se státním znakem v podobě medaile.

„Řetěz jsem zdědil po předchozím starostovi Ivo Uhrovi. Co vím, byly firmy, které to nabízely, a tak si to město za jeho starostování zakoupilo. Já používám řetěz, a to při příležitostech, kdy prezentuji veřejnou moc, což jsou například svatby nebo příjezd prezidenta. Někteří kolegové dávají přednost medaili na trikoloře,“ řekl starosta Pavel Heřman.

A doplnil, že ani řetěz ani trikolora neobsahují městské insignie. Řetěz se státním znakem používá i starosta Polné.