Barokní sloup je jednou z dominant Jaroměřic nad Rokytnou. Původně se uvnitř...

Barokní sloup je jednou z dominant Jaroměřic nad Rokytnou. Původně se uvnitř sloupu před třemi stoletími svítilo svícemi. | foto: Hana Jakubcová, MF DNES

Barokní sloup se ukryl pod lešení. Restaurátoři ho vracejí o 300 let zpět

  • 0
Jednu z dominant náměstí v Jaroměřicích nad Rokytnou zakrylo lešení. Sloup Nejsvětější Trojice notně pošramotil zub času od doby, kdy ho zruční mistři svého řemesla v letech 1713 až 1716 vystavěli. Kdysi se z okýnek v podstavci sloupu linula zář svící, která za tmy osvěcovala okolí.

Současní mistři restaurátoři dělají, co můžou, aby vrátili původní krásu nejen podstavci, sloupům a hornímu sousoší Nejsvětější Trojice, ale také níže umístěným sochám svatých - Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána.

„Moc času nám nezbývá, práce musíme stihnout do začátku srpna,“ říká restaurátor a sochař Jan Vodáček z Žirovnice.

Až se spolupracovníky odstraní lešení, v celé své nádheře se ukáže ceněná barokní stavba na trojúhelníkovém půdorysu. Novinkou bude návrat zlacení plátkovým zlatem na hlavice, které nesou nebesa s horním sousoším.

Sochařská výzdoba je z vápence, sloupy z pískovce. „Každý materiál chce své. Vždy nejdřív odstraníme to, co už je narušené, pak podklad navlhčíme a místo domodelujeme speciálním tmelem. Nakonec povrch sochy či sloupu fixujeme speciálním nátěrem, který odolává počasí,“ popsal Jan Vodáček.

Tmel je malta namíchaná podle prověřené receptury. Dobrý restaurátor si vyhraje s každým detailem, aby se výsledek co nejvíc blížil původní podobě.

Není to jen romantika na lešení, tlačí nás čas, říká restaurátor

Vodáček přiznává, že má profesionální deformaci. Když spatří někde ve veřejném prostoru zrestaurovanou sochu, prohlédne si ji.

„Někdy vidím na pěkných místech opravy soch, které ale nejsou úplně povedené. A z toho v krajině narazím na venkovský křížek, s nímž si někdo vyhrál, zaměřil se na každý detail, což mě vždy potěší,“ říká.

Miliardové dotace na památky působí obavy. Nejsou lidé, hrozí břídilství

Za nedotaženou prací ale nemusí být vždy šlendrián. „Prostě tlačí čas kvůli dotacím na opravu. To je novodobé zaklínadlo. Naše práce není jen letní romantika, jak to někdy vypadá. Všechno má své termíny a schvalovací procesy. A když se odborníci konečně dostanou na lešení, mají co dělat, aby všechno stihli,“ říká restaurátor sloupu v Jaroměřicích, který kamenosochařinu studoval nejprve na střední škole v Českém Krumlově, restaurátorství pak na vysoké škole v Praze.

Dokáže opravit sochy, ale i fasády starých domů - jeho rukama prošly některé na hlavním telčském náměstí. Rád vzpomíná taky na opravu sochy svatého Václava v Pacově.

Hrabě sloup stavěl, aby podpořil zbožnost svých poddaných

Ale vraťme se k jaroměřickému sloupu Nejsvětější Trojice. Nechal ho postavit hrabě Jan Adam z Questenberka, oblíbený pán, který dal definitivní podobu zdejšímu monumentálnímu zámku se zahradou.

Jan Adam chtěl stavbou sloupu podpořit zbožnost svých poddaných. Výrazným restaurátorským zásahem sloup prošel na konci 19. století, kdy byly zhotoveny kopie původních soch.

„A troufám si tvrdit, že náš zásah je už poslední. Bylo by dobré začít plánovat, kdy zadat výrobu nových kopií,“ uzavřel Jan Vodáček.