Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z vrchu čtvrt kilometru vysokého stožáru je vidět přes půl republiky

  16:24aktualizováno  16:24
Kam se hrabou rozhledny a věže kostelů. Nejvyšší novodobá stavba v České republice měří čtvrt kilometru. Jedná se o stožár atmosférické stanice Křešín poblíž Košetic na Pelhřimovsku. Unikátem je vybavená laboratoř 230 metrů nad zemí. Podívejte se, k čemu slouží.

Pohled ze země směrem nahoru ke špici stožáru bere dech. A vyvolává i obavy: Nekýve se to nahoře moc? Nebude mít člověk závrať?

Ale kdepak. Jak prověřili reportéři MF DNES, při pěkném počasí neplatí na atmosférické stanici Křešín, nejvyšší stavbě v Česku zbudované po roce 2000, ani jedno.

Fotogalerie

Výtah s benzinovým pohonem dojede nahoru za 20 minut. Není to žádný rychlík, jeho tempo je poklidné. Zato dostat se do té „klece“, to nejde tak snadno.

Protože u kabiny nejsou klasické dveře, leze se do ní shora po malém žebříčku. Je to trochu gymnastický výkon. Do výtahu se vejdou maximálně čtyři lidé, nosnost je do 320 kilogramů.

Zajímá vás, co všechno je ze stožáru při hezkém počasí vidět? Nejen sousední kopec Strážiště s vysílačem, ale třeba i panelové domy v Pacově, dřevařská firma v Lukavci, část dálnice D1 na Humpolecku nebo lipnický hrad.

Kdyby byla lepší viditelnost, postřehli bychom i observatoř na jihočeské Kleti. Někdy se dá zahlédnout kouř z elektráren v Temelíně či Chvaleticích.

Laboratoř ve výšce 230 metrů nad zemí je evropský unikát

Provozovatelem stožáru je Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Při servisní vyjížďce na vrchol červeno-bílé konstrukce vezl technik a správce stožáru Vlastimil Hanuš nahoru například i tlakovou lahev s argonem. „Ten slouží jako nosný plyn pro analyzátor rtuti,“ vysvětlil.

Nahoře ve výšinách je opravdu taková malá laboratoř. „Kontejner, ve kterém se nachází, je zavěšený ve 230 metrech nad zemí. Vejde se tam stojan s přístroji, dvě tlakové lahve a obsluha. Troufnu si říci, že jsme asi jediný stožár v Evropě, který má v této výšce něco takového,“ zmínil Hanuš.

S sebou nahoru si kromě pití bere základní sadu nářadí i počítač. „Protože se potřebujeme připojit k některým přístrojům,“ vysvětluje.

Jeho kolegyně Gabriela Vítková zase při posledním rutinním servisu přístrojů na stožáru vyměnila filtry v analyzátorech.

Když se něco pokazí na samé špičce stožáru...

Vlastimil Hanuš měl ještě jednu povinnost: úplně nahoře na špičce stožáru musel vyměnit anemometr, který se porouchal. „Tady ta ‚pacička‘ by neměla být tak vystouplá,“ vysvětluje zjednodušeně a laicky. Na oné „pacičce“ je čidlo i zdroj ultrazvuku.

„Něco podobného se nám dříve stalo i ve výšce deseti metrů,“ doplňuje technik. Přístroj je potřeba zdiagnostikovat a podle výše nákladů případně opravit. A tam už se musí po žebříku.

Atmosférická stanice Křešín

  • Jejím provozovatelem je Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Stanice stojí od poloviny roku 2013 v nadmořské výšce 534 metrů. Poblíž jsou obce Křešín a Košetice.
  • Sleduje se tu výskyt a dálkový přenos skleníkových plynů, vybraných znečišťujících látek a základních meteorologických charakteristik. Měří se tu kromě CO2 a metanu například i množství ozonu, rtuti či aerosolů v atmosféře.
  • Stanici tvoří zejména 250 metrů vysoký stožár vybavený meteorologickými senzory, analyzátory plynu a systémem pro odběr vzduchu. Je součástí sítí podobných evropských stanic ICOS, ACTRIS a dalších.
  • Základnu stožáru tvoří trojúhelník o stranách 2,6 metru, celková délka lan je zhruba 2 600 metrů, celková délka trubek zhruba 4 000 metrů, hmotnost přibližně 150 tun. Na stožáru jsou větší plošiny v 50, 125 a 230 metrech nad povrchem.

Časově nejnáročnějším úkonem na stožáru však bývá údržba meteorologických čidel - a paradoxně ne úplně na špici stožáru, ale v jeho průběhu.

„Čidla tam máme umístěná na výložnících (ramenech - pozn. red.). Podle toho, co se dělá, je musíme buď napřed zasunout a pak se dostat k čidlům, nebo tam musí někdo vylézt po výložníku,“ popisuje Hanuš.

Letos v létě čeká stožár i proces narovnávání. Kontrola v tomto ohledu se dělá jednou ročně. Odborníci z firmy Excon, která ho stavěla, konstrukci prolezou a zkontrolují, jestli je všechno tak, jak má být.

A například i změří, zda je stožár v patřičném stavu, co se týká svislosti. „Podle toho nám doporučí, co s tím udělat,“ zmiňuje správce.

Poprvé se stožár rovnal zhruba po roce jeho provozu, tedy v roce 2014. „Nová lana se používáním malinko natáhla, čímž se prověsila. Tak jsme je nechali zase dopnout. Letos máme naplánovanou podobnou akci,“ uvedl Hanuš.

Vychýlení však bývá jen v jednotkách až desítkách centimetrů.

Počasí umí kouzlit, impozantní byla třeba únorová inverze

Na stožáru u Košetic se dají zažít i příjemná překvapení. Postará se o ně třeba počasí.

Toto může kupříkladu nastat při únorové inverzi: „Když jsme přijeli na stanici, bylo totálně hnusně pod mrakem. Poprchávalo a ze stožáru crčela voda. My jsme potřebovali ale dělat něco nahoře v laboratoři. Přemýšleli jsme, jestli pojedeme, a rozhodli se, že to zkusíme. Zhruba ve 200 metrech jako by střihem skončily mraky a nahoře bylo úplně bez mráčku, skoro na plavky,“ vylíčil Hanuš.

Když se dívali dolů z plošiny ve výšce 230 metrů, bylo všude kolem „bílo“. „Akorát vykukoval vrch Strážiště a dva chocholy kouře - jeden od temelínských věží a druhý od kotelny dřevozpracujícího družstva v Lukavci. A stožár vrhal stíny na tu vrstvu mraků. To bylo pěkné,“ vzpomíná správce.

Úkol vysoké stavby? Zjistit, jak se promíchává vzduch

V létě zase přístroje hezky ukazují, jak se po rozednění prohřívají jednotlivé vrstvy atmosféry, jak se vzduch různě „míchá“ a jak se mění koncentrace ozonu podél celé věže.

Ostatně právě toto - zjistit, co se děje v atmosféře, jaká je koncentrace skleníkových plynů a jak se „mixuje“ vzduch okolo celé planety - je jedním z cílů atmosférické stanice.

Síť takových zařízení je nejen po Evropě, ale i na ostatních kontinentech. „Snažíme se vykouknout nad místa ovlivňovaná místními vlivy, jako jsou třeba lokální kotle na uhlí, doprava nebo průmysl,“ vysvětluje pracovník Akademie věd ČR.

Stavba stožáru stála zhruba 40 milionů korun včetně vybavení. S financováním částečně pomohly evropské fondy.

Stavba postupovala metodou šplhajícího jeřábu. Trubka s krátkým jeřábovým ramenem se posouvala stále výš, jak se na konstrukci navěšovaly další a další dílce. „Takto stíhali za dobrých podmínek postavit až dva díly stožáru za den,“ upřesnil Hanuš.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce hradu Roštejn, který se nachází mezi Telčí a Třeští na Jihlavsku,...
Na Roštejně vystaví kostěnou kostku a vyženou dřevomorku

Projít si jednu prohlídkovou trasu hradu dvakrát? A za cenu jednoho vstupného? Právě to je nyní možné na loveckém hradu Roštejn nedaleko Telče. Neskrývá se...  celý článek

Lukáš Fous zpočátku nebyl žádným velkým filmovým fanouškem, jenže pak se dostal...
Spontánní nápad na letní promítání v Jihlavě narazil, nestihl razítko

Hradební parkán u Brány Matky Boží v Jihlavě je přes léto otevřený veřejnosti. Když tam ale chtěli lidé z kina Dukla promítat v srpnu po setmění zdarma filmy...  celý článek

Ilustrační snímek
Hrozilo, že most spadne. Nečekaně tak zavřel hlavní tah u Ždírce

Nepříjemné překvapení si Ředitelství silnic a dálnic nachystalo řidičům, kteří pro své cesty využívají hlavní silniční tepnu číslo 34 u Ždírce nad Doubravou....  celý článek

Byt 3kk 87 m2 se zahradou
Byt 3kk 87 m2 se zahradou

Liberec XV-Starý Harcov, Liberec(nečleněnéměsto), Jizerská
3 878 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.