„Společně s ostatními přečerpávacími elektrárnami dokrýváme těžko předvídatelné kolísání dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě. Poslední dobou máme s každým přibývajícím rokem další nový rekord ve výrobě. Hodně to souvisí s tím, jak moc kde nesvítí slunce a nefouká vítr,“ říká šéf Přečerpávací vodní elektrárny Dalešice Josef Blaha.
Loňský rekordní rok už přinesl do statistik výroby elektřiny k položce Dalešice cifru 0,48 miliardy kilowatthodin. A rekordy se mohly pochlubit i další dvě přečerpávací vodní elektrárny, které jsou v Česku v provozu v rámci energetického polostátního gigantu ČEZ: Dlouhé Stráně I a Štěchovice II.
Obrovské soustrojí v útrobách dalešické hráze dokáže najet na plný výkon 480 megawattů do jedné minuty a srovnat výkyv v elektrizační soustavě. Kdyby ho energetici rychle neřešili, mohl by nastat úplný výpadek proudu - blackout.
„Párkrát k tomu nebylo daleko. To by se pak jindy ucelená síť roztrhala do ostrovů. Dalešice jsou schopné fungovat, ať se kolem děje, co se děje. Existuje přesný plán, jak by to při blackoutu vypadalo. Náš ostrov by dodávkami elektřiny zásoboval Dalešice, dukovanskou jadernou elektrárnu i Brno,“ konstatuje Blaha.
Stačí, když dispečer na dálku klikne myší
Každé všední ráno do jeho kanceláře pod hrází začne doléhat hukot strojů nabíhajících do provozu. To právě začínají fungovat úřady a školy, je potřeba víc elektřiny.
Stačí, aby dispečer ve vzdálené pražské Duhové ulici klikl myší na obrazovku, a na dálku si přidá do soustavy tolik energie, kolik je právě potřeba. I to je další položka, která se promítla v posledním rekordu.
Provoz závislý na vodě ovlivňují i aktuálně suché roky. Řeka Jihlava, kterou Dalešice přehrazují soustavou dvou hrází a elektráren, má v některých měsících mizivý průtok. Neohrožuje to nejdůležitější funkci, kvůli níž bylo vodní dílo postaveno - dodávky vody pro chlazení Jaderné elektrárny Dukovany?
„Dívali jsme se s hrázným do záznamů a za posledních 15 let už byla takováto situace čtyřikrát, takže nejde o extrémní období. Vždy jsme se se suchem dokázali vyrovnat. Roky se dost liší. Před deseti lety jsme převáděli obrovskou povodeň, nejhorší, co Dalešice zažily. Na Vysočině odtála naráz velká zásoba sněhu. Ten je mimochodem pro množství vody v horním jezeře každoročně zásadní,“ vysvětluje Blaha.
Suché roky jsou podle dlouhodobých dat u konce
Jaká je ale prognóza do budoucna? Postačí voda v Jihlavě pro chlazení Dukovan? Ty se zřejmě rozrostou o jeden výrobní blok, který nahradí stávající čtyři o celkovém výkonu přes 2 000 megawattů (doslouží po roce 2030). Nový blok má mít instalovaný výkon mezi 1 200 a 1 700 megawatty a je jisté, že krátce nastane souběh posledních odstavovaných bloků a toho nového. Bude tou dobou řeka Jihlava dost vydatná?
„Průtok a srážky se v lokalitě Dukovany měří denně už od roku 1932, dat je tedy opravdu dostatek. Bylo potvrzeno, že dlouhodobý průměr průtoku ani srážek nemá ani rostoucí, ani klesající charakter,“ říká mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk.
Dlouhodobý monitoring průtoků a srážek vypovídá o pravidelných dvaceti- a pětiletých cyklech, střídajících se vysokých a nízkých průtoků.
„Podle těchto dat by mělo v následujících letech končit suché období,“ podotýká Bezděk. Pokud jedou všechny čtyři dukovanské bloky na plný výkon, mizí v chladicím systému průměrně kubík vody za sekundu.
Podle Blahy mělo loňské časté přečerpávání jeden pozitivní efekt. Ani ve vedrech se tolik nekazila voda v horním jezeře, které je rybářskou a rekreační oblastí. Promíchávala se totiž spodní studená s prohřátou u hladiny. Když se soustrojí uvnitř hráze točí na plné obrátky, klesá hladina o 70 centimetrů za hodinu.
