Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rodiště slavného fotografa už není v pralese. Majitel ho chce opravit

  17:51aktualizováno  17:51
Rodný dům fotografa světového významu Jaroslava Rösslera v osadě Smilov u Štoků má šanci na záchranu. Jeho vlastník ustoupil od plánů na jeho demolici, místo toho zvažuje rekonstrukci. Poté by svého slavného rodáka mohla budova připomínat třeba i pamětní deskou.

Rodný dům průkopníka světové avantgardní fotografie Jaroslava Rösslera zbavil jeho majitel Jan Štefánek okolních náletových křovin a stromů. Dům je zchátralý, ale vlastník spřádá plány na jeho záchranu. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Majitel zanedbaného smilovského statku Jan Štefánek se rozhodl upustit od zamýšlené demolice. Místo toho plánuje záchranu areálu.

„Ano, je možné, že se to podaří zrekonstruovat,“ řekl berounský veterinární lékař Štefánek s tím, že podrobnosti nechce nyní sdělovat, protože uskutečnění záměru bude trvat řadu let. Majitel už zbavil okolí někdejšího zámečku a pozdějšího statku náletových dřevin.

Takto slavný fotograf v roce 1924 ztvárnil sám sebe. Autoportrét pochází z jeho...

Takto slavný fotograf v roce 1924 ztvárnil sám sebe. Autoportrét pochází z jeho pozůstalosti.

Štefánkův zájem budovu zachránit potvrdil i Pavel Královec, starosta městyse Štoky, jehož je Smilov součástí.

„Pan Štefánek změnil postoj, ještě před rokem chtěl objekty strhnout, ale jeho záměr se změnil, diskutoval o tom se mnou. Takže vím, že by chtěl hlavní objekt areálu zachránit,“ řekl Královec.

Myšlenku záchrany starobylého smilovského statku uvítala Markéta Findeisová, která žije v usedlosti za zdejším rybníkem přímo naproti málo známému rodišti slavného fotografa Jaroslava Rösslera. „Mám z toho velkou radost. Věřím, že panu Štefánkovi jeho záměr vyjde,“ řekla Findeisová.

Kariéru začínal v renomovaném ateliéru Františka Drtikola

Fotograf Jaroslav Rössler se narodil na smilovském zámečku 25. května 1902. Jeho otec Eduard byl ve Smilově v době Jaroslavova narození a dětství nejprve správcem lihovaru, potom hospodářským úředníkem na zdejším panství a následně nájemcem smilovského statku.

Jaroslavovi rodiče se v roce 1917 rozhodli syna po nezdarech na gymnáziu i obchodní škole poslat na učení na fotografa. Jaroslav tedy jako patnáctiletý nastoupil do učení do již tehdy renomovaného pražského ateliéru Františka Drtikola.

Tam se zrodila Rösslerova kariéra předního avantgardního fotografa své doby a později i výrazného výtvarníka. Jeho podnětné malířské a kreslířské dílo bylo přitom objeveno veřejností teprve relativně nedávno. Nejoslnivější část Rösslerovy umělecké dráhy byla totiž krátká. V Drtikolově ateliéru Rössler dozrál, v té době se mladý fotograf stal členem hnutí Devětsil a patřil ke generaci umělců, kteří určovali budoucí fotografické trendy.

Dům by v budoucnu mohl nést i pamětní desku

V roce 1925 se Rössler rozhodl Drtikola opustit a odešel na půl roku do Paříže. Po návratu se stal mimo jiné fotografem Osvobozeného divadla. Roku 1927 odešel s fotografkou Gertrudou Fischerovou do Paříže podruhé. Pracovali pro renomované fotoateliéry, věnovali se volné tvorbě i špičkovým komerčním zakázkám. Plánovali už v Paříži zůstat natrvalo.

Jak vypadá Rösslerův statek

Při fotografování pařížských demonstrací 18. července 1935 byl však Rössler zatčen a vyhoštěn. To ho nadlouho zlomilo a přerušilo i jeho fotografické aktivity, žil s rodinou v ústraní v Praze. Znovu tvořit začal až v šedesátých letech, kdy se o jeho dílo zvedla nová vlna zájmu.

Není vyloučeno, že v budoucnu bude ve Smilově Rösslerovi umístěna pamětní deska či tabule s informacemi o jeho životě a díle. „Zatím jsme to neprojednávali, ale věřím, že taková myšlenka je průchozí. Mohl bych to dát jako podnět na jednání rady, případně zastupitelstva městyse. Určitě by si to náš významný rodák zasloužil,“ řekl štocký starosta Královec.

Zřejmě nejstarší usedlost ve Smilově zruinovalo JZD

Rodiště fotografa Rösslera je usedlostí s velmi starou historií, bylo zřejmě vůbec prvním sídlem v místě Smilova. Ve stěně sklepení hlavní budovy statku, které se ve Smilově říkalo zámeček, je zazděný překladový kámen s letopočtem 1614.

První zmínka o zdejší tvrzi nicméně podle historiků pochází z roku 1594, kdy se dostala do majetku Pavla Mitrovského z Nemyšle a na Jitkově. Během třicetileté války pak tvrz zanikla.

„V roce 1701 vystavěl nový majitel Smilova Augustin Arnošt Schönowetz z Ungarswerthu na místě původní tvrze jednoduchý barokní zámek. Roku 1725 byl Smilov prodán střítežskému panství a jeho novými majiteli se stala hrabata Sinzendorfové,“ napsali Luboš Čermák a E. Horáková na webu hrady.cz.

Po dalším střídání majitelů smilovský zámeček koupil kníže Karel Antonín z Hohenzollern-Sigmaringen. Poté majetek přešel na jeho dědice a v roce 1925 za pozemkové reformy zámek koupil jeho tehdejší nájemce Václav Skřivan.

Po roce 1948 zámek užívalo JZD Štoky. Potomkům někdejších majitelů byl statek vrácen až po roce 1990 v zuboženém stavu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Kraj Vysočina

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Na své cestě z Vídně do Prahy se v jihlavské restauraci Na Růžku pravidelně...
Byla neděle a Na Růžku zavonělo dvaadvacet bábovek

Letos na podzim uplyne 50 let od doby, kdy byla v Jihlavě zbourána restaurace Na Růžku, o níž je další díl seriálu Ta naše hospoda.. Podnik z roku 1916...  celý článek

Voda pro Prahu - Vodní nádrž Želivka
Vodohospodáři chtějí omezit zemědělství kolem Želivky, obyvatelé reptají

U Želivky je krásně, ale téměř se zde nedá žít. To je pocit, kterému často propadají lidé, kteří bydlí v blízkém okolí vodní nádrže Švihov. A možná se ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.