Účast v jednotných přijímacích školách měla přitom být pro školy zatím dobrovolná. Opoziční občanští demokraté a lidovci toto rozhodnutí rady kraje zkritizovali.
Co bude v praxi rozhodnutí Vysočiny znamenat? Například to, že už na jaře 2015 budou na stejné otázky při přijímacím řízení odpovídat jak budoucí strojaři, tak i ekonomové nebo zdravotní sestry.
„Chceme, aby na školy chodili žáci, kteří budou mít schopnost zvládnout maturitu, a aby tam byla zajištěna nějaká úroveň vzdělání. Z tohoto pohledu mají univerzální zkoušky logiku,“ připustil senátor a zastupitel za ODS Miloš Vystrčil.
Na druhou stranu ale hned vyjádřil i své pochybnosti. „Člověk, který se hlásí třeba na obchodní akademii, má pravděpodobně jiné zájmy, schopnosti a typ nadání než žák, který jde na střední školu strojní. V tomto směru není úplně dobré zkoušet všechny unifikovaným testem. Spíše by to mělo směřovat k výstupním zkouškám, které by se dělaly už na základní škole,“ uvedl Vystrčil. Také uznal, že celostátní rozhodnutí ohledně jednotných zkoušek nepochází z dílny krajů, ale Ministerstva školství.
Zlomky i Matějův džbán
„Komunikovali jsme s řediteli. Standardní výstup z 9. třídy by byl velmi dobrý. S tím souhlasím. Bohužel, ministerstvo jej nedoporučilo,“ pravila radní pro školství Jana Fialová (ČSSD). Podle ní se pilotního testu zúčastní kromě 100 procent krajských středních škol i polovina soukromých z Vysočiny.
„Jedná se o dobrovolný program,“ upozornil Ota Benc z ODS s tím, že Vysočina neměla ředitelům co diktovat. „Koncept jednotné zkoušky je zatím ve velice nepřipraveném stavu,“ varoval.
Jaké otázky by například mohly čekat na žáky, kteří chtějí na školu s maturitním oborem či gymnázium? V matematice třeba výpočet zlomků, základny trojúhelníku nebo tento úkol: „Matěj nasbírá za 45 minut půl džbánu malin. Vypočítejte, za jak dlouho by tři děti naplnily celý džbán, kdyby každé z nich pracovalo stejným tempem jako Matěj?“
A co v češtině? I tady zveřejňuje typové otázky instituce CERMAT na webu. Docela rychle by žáci mohli být hotoví například se zadáním týkajícím se správného doplnění slov panské, panické, panenské, panovačné a panovnické do několika různých vět.
„CERMAT sice navrhne minimální nepodkročitelnou hranici pro splnění přijímací zkoušky na střední školu. Ale při tomto pilotním ověřování na jaře 2015 nebude povinné, aby ji střední školy dodržovaly. Není tedy riziko z hlediska případného poklesu počtu přijímaných žáků. Tento test také není jediným kritériem. Ředitel může udělat i specifickou zkoušku a zohledňovat výsledky žáků ze základních škol,“ řekl vedoucí krajského odboru školství Kamil Ubr.
„Můžeme například přijít o kvalitní zdravotníky, protože nezvládnou matematiku,“ upozornil Miloš Vystrčil.
Hejtman Jiří Běhounek (nezávislý za ČSSD) po této reakci zkritizoval nynější režim tuzemského středního školství, kdy prioritou každého ředitele je nabrat co nejvíce studentů. „Nebudu komentovat úroveň kvality, protože se nechci nikoho dotknout. Jsme v kvadratuře kruhu, aspoň co mám celou dobu možnost sledovat,“ řekl.
Pilotní test je užitečný „Když pak v roce 2016 mají být tyto jednotné zkoušky povinné, tak je rozhodnutí, aby se minimálně gymnázia a maturitní obory zúčastnily pilotního ověřování, správné. Můžeme nastavit kritéria a to, kde bude laťka nepodkročitelnosti,“ pravil ředitel jihlavské SŠ průmyslové, technické a automobilní Miroslav Vítů.
„Děti si test aspoň zkusí, základní školy budou vědět, co se na těch přijímačkách chce, a budou moci lépe připravit děti v devátých třídách,“ uvedl Vítů.
Souhlasí ale s názorem, že srovnávací zkoušky měly zůstat na základních školách. „Střední školy mohly pak jejich výsledek použít jako jedno z kritérií pro přijímání studentů. To by bylo smysluplnější,“ sdělil Vítů. Jihlavská průmyslová škola bude kromě testu zohledňovat i známky ze základní školy v relevantních předmětech jako matematika, fyzika a cizí jazyk.
Ředitel třebíčské stavební školy Alois Novák počítá s tím, že plusové body budou i za účast na odborných olympiádách.
Podle Romana Křivánka z organizace Vysočina Education by měly být přijímací zkoušky pro jednotlivé typy středních škol rozlišené. „Měly by vymezit kvalitu. Jsou školy, na které by se měly dostávat děti více nadané a motivované. A fungují i školy, které takové ambice úplně nemají. Přijímací zkoušky by měly ředitelům pomoci vybrat vhodný typ žáků,“ řekl Křivánek.
Soukromé školy se do jednotné přijímací zkoušky zapojit nemusí. Některé už o tom začaly informovat. „Přijetí ke studiu u nás nebude obnášet mnohdy stresující přijímací zkoušky, od kterých máme jako soukromá škola od státu ještě v příštím roce úlevu, takže ji využijeme,“ uvedl ředitel pelhřimovské hotelové školy Libor Capák.
