Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Antisemita Bartoš řečnil v Polné. Nácci ne, vítaly ho transparenty

  20:17aktualizováno  20:17
Pravicoví radikálové v čele s Adamem B. Bartošem si v sobotu v Polné na Jihlavsku připomněli 117 let od vraždy Anežky Hrůzové. Shromáždění se jim snažili narušit jejich odpůrci, došlo i na drobné slovní přestřelky. Za loňský vzkaz u hrobu Hrůzové byl Bartoš nepravomocně odsouzen.

Na konec března připadá výročí smrti devatenáctileté švadleny Anežky Hrůzové. První dubnový den roku 1899 našli její tělo v lesíku Březina zhruba kilometr za Polnou. Z vraždy byl obviněn a odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proces ve své době plnil stránky novin a mobilizoval antisemity, kteří Hilsnera vinili z rituální vraždy

Extremisté počátek dubna využívají k setkání nad hrobem a u pomníku na místě vraždy. Předseda ultrapravicové Národní demokracie Adam B. Bartoš na obě místa položil květiny a pronesl řeč. Na hřbitově došlo i na krátkou modlitbu. Akce se účastnilo asi patnáct jeho příznivců.

Fotogalerie

Za loňské výroky na dresu Židů nad hrobem Hrůzové si Bartoš vysloužil obvinění (jaký vzkaz u hrobu zanechal, čtěte zde) a před několika týdny byl i nepravomocně odsouzen (o rozsudku se dočtete zde). Při projevu letošním to neopomněl zdůraznit. „Celá kauza je politicky motivovaná mající za úkol nás vystrašit a umlčet, zvláště před blížícími se volbami,“ prohlásil.

Na Židy zaútočil i ve své letošní řeči. Označil je mimo jiné za původce současné migrační krize. „Ačkoliv Židé sami uprchlíky nepřijímají, nám říkají, že bychom je přijímat měli a když tak nečiníme, označují nás za xenofoby. Židovská komunita u nás i v Evropě se až příliš angažuje v migrační vlně, a to na opačné straně barikády, než stojí valná většina našeho národa,“ prohlásil.

Kriticky zmínil i televizní film Zločin v Polné, který se na přelomu ledna a února objevil v televizi. „V dnešní době se nehodí, aby takové filmy vznikaly,“ řekl. Snímek podle něj překrucuje historii. Bartoš plně stojí za tehdejšími rozhodnutími soudů, které za pachatele vraždy označily Hilsnera. Mnozí historikové to však už mnoho desítek let zpochybňují.

Po skončení akce oddělili oba tábory policisté

Bartoše a jeho přívržence v Polné po svém přivítali jejich odpůrci. Čekali na ně na autobusovém nádraží s píšťalkami a transparenty. „Nácci ne!“, „Stop předsudkům“ nebo „Čechy náckům?“ objevilo se na nich. Nakonec radikály po téměř celou první část akce, která se odehrála v centru města a na hřbitově, doprovázeli, hlasitě skandovali a pískali.

Vražda Anežky Hrůzové

Anežka Hrůzová byla devatenáctiletá dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnička nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. 29. března 1899 odešla z práce, vracela se po pěšině do Věžničky, domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel. Příčinou smrti bylo vykrvácení.

Na základě nepřímých svědectví byl z vraždy obviněn dvaadvacetiletý nepříliš inteligentní příslušník polenského ghetta Leopold Hilsner. Byl židovského vyznání, pocházel z chudé rodiny a živil se především jako tulák a žebrák.

Na základě nepřímých důkazů byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě k trestu smrti. Sám Hilsner se jednou pod nátlakem spoluvězňů ve vazební věznici k vraždě přiznal. Na Hilsnerovu obranu se postavil profesor Tomáš G. Masaryk. V novém procesu u krajského soudu však byl Hilsner opět uznán vinným. Císař František Josef I. mu císařskou milostí trest smrti zmírnil na doživotí. Z vězení se dostal s podlomeným zdravím po 17 letech díky milosti Karla I.

„Snažíme se dodržovat zákonné mantinely a nic jiného než pískat, troubit a skandovat nám nezbývá. Dáváme najevo, že společnost není tak prohnilá, aby, když přijedou radikálové, nic nedělala,“ vysvětloval jeden z odpůrců extremismu Roman Vařejčka.

„Pískání a průvod za nimi byla spontánní reakce. Náš původní plán byl přivítat je u autobusového nádraží transparenty, což byla taková neutrální zóna. Nechtěli jsme vůbec jít ke hřbitovu, protože to by bylo spíše zneuctění památky Anežky Hrůzové,“ dodal jeho kamarád Ivo Topič.

Odpůrců extremismu bylo v ulicích Polné nakonec víc, než příznivců Adama B. Bartoše, všichni byli místní. „Možná si říkají, že uctí památku, ale pro nikoho z Polné to žádné uctění není. Nikdo je tady nevítá,“ nechal se slyšet Topič. On i jeho kolegové měli na hrudi nalepenou symbolickou žlutou židovskou hvězdu.

K drobným potyčkám a slovním přestřelkám mezi oběma skupinami došlo i po skončení akce. Odpůrci extremismu si pronajali louku kousek od pietního místa. Když radikálové odcházeli, hlasitě na ně pokřikovali. Ostré výrazy se nesly i z druhé strany. Obě skupinky pak raději preventivně oddělili policisté.

„Měli jsme tam několik policejních hlídek, které situaci monitorovaly. Účastníci akce se rozešli bez narušení veřejného pořádku,“ informoval později policejní mluvčí Tomáš Procházka. Policisty se přímo na místě setkání obou skupin snažil k zásahu přimět jeden z přívrženců pravice, který se cítil být ohrožen a chtěl sepsat oznámení.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.