Současníci Arnolda Picka označovali jako inteligentního, zásadového, důstojného a kulturního člověka, který zůstal skromný a přátelský. | foto: archiv Marie Ripperové

Fotku rodného domu psychiatra Picka už chtěli odborníci z Japonska i USA

  • 0
Nejdříve se tomu postižení říkalo Pickova choroba. Název dostala podle psychiatra, který ji poprvé popsal. Až později se skupina obdobných onemocnění souhrnně začala označovat jako frontotemporální demence (FTD). Objevitel nemoci, Arnold Pick, se před 166 lety narodil ve Velkém Meziříčí.

„On nám to snad dělá naschvál,“ zoufají často blízcí těch, u nichž se začíná rozvíjet druh demence, již neuropsychiatr Arnold Pick jako první popsal. Takovým pacientům se brzy, i kolem padesátky, nepříjemně změní osobnost. Poruchy paměti nastupují zpravidla až později.

Frontotemporální demence jsou po Alzheimerově chorobě druhými nejčastějšími degenerativními onemocněními mozku člověka.

Arnold Pick, který základy poznání v této oblasti položil, se narodil 20. července 1851 v domě na nároží Zámecké a Hornoměstské ulice ve Velkém Meziříčí.

„Dům je to dnes trochu omšelý, rodině Picků nepatřil, byli tam v podnájmu,“ říká historička z velkomeziříčského muzea Marie Ripperová.

Kde se Arnold Pick narodil, to ji donutili zjistit z archivních materiálů zvědaví tazatelé ze zahraničí.

„Například psali odbornou práci a chtěli ji ozvláštnit detaily z raných let světově uznávané osobnosti. A tak už moje fotka putovala do Japonska i do Spojených států amerických,“ prozradila.

Arnoldovi židovští strýcové se nechali pokřtít

Jak vypátral velkomeziříčský archivář a historik Martin Štindl, Arnold Pick se narodil do rodiny židovského obchodníka Jindřicha Picka, kterému se říkalo Jáchym.

Maminka Františka, rozená Beerová, pocházela z židovského ghetta z dvacet kilometrů vzdálené Třebíče. Doma se mluvilo německy.

Arnoldovi židovští strýcové z Meziříčí se nechali pokřtít. To jim přineslo snadnější možnost uplatnit se v monarchii, která do roku 1848 židy perzekuovala.

„Strýc Salomon se tak posléze stal zemským školním radou v Salzburgu, strýc Hermann okresním soudcem,“ zjistil Štindl.

Arnoldův tatínek Jindřich měl s Františkou ještě syny Eduarda a Roberta. Po její smrti se znovu oženil s Leontýnou rozenou Franklovou. A rodina se dál utěšeně rozrůstala. Arnoldovi přibyla sestra Karolína a bratr Arnošt, který se později stal továrním ředitelem v Německu.

Po Pickovi je pojmenována cena pro nejlepší publikaci

Arnold vystudoval medicínu na vídeňské univerzitě, kde roku 1875 získal doktorát. Krátce působil v Berlíně, ale pak zakotvil v Praze.

Jeden konkrétní případ FTD

Pacient ve věku kolem padesátky se objevil na oddělení s tím, že se pravděpodobně chová účelově. Maximálně má možná poruchu bez postižení mozku. Muž se v té chvíli nacházel ve svízelné situaci. Žil s partnerkou, ale zároveň byl ženatý. Obě ženy na něj vyvíjely značný tlak.

Muž postupně začal mluvit telegraficky, až přestal mluvit úplně (během 1 roku). Pak ale odstartovaly poruchy chůze (nemohl se rozejít, přešlapoval na místě), výrazně slinil - vytékaly mu sliny z úst, měl poruchy rovnováhy s pády. Na povel nedokázal sám otevřít ústa nebo otevřít/zavřít oči, ale když dával sousto do úst, tak ústa reflexně otevřel a v noci spal se zavřenýma očima.

Velmi rychle se z něho stal pacient upoutaný na lůžko s poruchou polykání a hybnosti, všemu ovšem rozuměl, i když nedokázal vydat ani hlásku. Zvládl jen hlavou zakývat a vyjádřit odpověď formou „ano“ nebo „ne“. Nedokázal psát (zapomněl, jak se píšou písmena). Zemřel do 3 let od počátku nemoci na zápal plic jako ležící pacient.

Byla diagnostikována po smrti při patologickém vyšetření mozku FTD, v tomto případě bez Pickových tělísek. Muži se ukládal v mozku specifický typ bílkoviny.

Irena Rektorová, vedoucí centra pro kognitivní poruchy 1. neurologické kliniky lékařské fakulty Masarykovy univerzity, fakultní nemocnice u sv. Anny Brno.

Na pražské německé univerzitě se stal nejdříve docentem psychiatrie a neurologie (1878), v roce 1886 pak byl jmenován profesorem psychiatrie a přednostou psychiatrické kliniky.

„Současně byl v letech 1880 až 1886 ředitelem nového zemského ústavu pro choromyslné v Dobřanech,“ uvádí Marie Ripperová.

Napsal mnoho odborných článků a knih. Ve svém výzkumu se zabýval především demencí a popsal některá onemocnění. Vybudoval si takové renomé, že je dodnes považován za nejvýznamnějšího neuropsychiatra, který žil v našich zemích.

V té době existovala v celosvětovém měřítku dvě nejlepší pracoviště, která se na nejvyšší úrovni věnovala výzkumu ve stejné oblasti - Pickovo u nás a Alzheimerovo v Německu.

Po Pickovi je pojmenovaná cena, která se u nás každoročně uděluje za nejlepší prakticky zaměřenou publikaci v oblasti neurologie.

Jejím držitelem je i profesor Ivan Rektor, emeritní přednosta 1. neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Což je jedno z nejprestižnějších pracovišť svého druhu ve Střední Evropě.

Rodina dala světu skvělého neuropsychiatra i výrobce uheráku

Ivan Rektor, i v Americe uznávaný odborník, se ke svému krajanovi Arnoldu Pickovi hrdě hlásí. Při pátrání po jeho rodinných kořenech objevil další zajímavou linku.

„Potěšilo mne, že Arnold nebyl jediný slavný Pick z Velkého Meziříčí. V generaci jeho dědečka Izáka se rozhodl jeden mladý muž z rodu meziříčských Picků k vystěhování. Usadil se v maďarském Szegedu (Segedíně), založil tam velkouzenářství, které vyrábělo a stále vyrábí velmi úspěšný artikl - Pickův salám. U nás známý pod názvem uherák. Dá se tedy říci, že rodina Picků dala světu dva velikány, byť oba působili na zcela odlišných polích,“ glosoval před časem Ivan Rektor v úvodníku odborného časopisu Neurologie pro praxi.

Co to je FTD a Pickova choroba a jak se projevují

Nejvýznamnější český „dementolog“ Arnold Pick popsal v roce 1892 demenci s poruchami chování, která posléze dostala jméno po něm: Pickova nemoc. Tělíska, která jsou specifická pro toto onemocnění a potvrzují diagnózu, jsou nacházena po smrti při pitvě nemocného. Je zajímavé, že objev těchto tělísek si připsal Alois Alzheimer v roce 1911 a nazval je po Arnoldu Pickovi.

Nemoc dodnes není léčitelná, lékaři se snaží tlumit příznaky.

Nyní patří Pickova nemoc mezi spektrum degenerativních onemocnění mozku s demencí, které se nazývá frontotemporální demence (FTD). FTD je třetí nejčastější degenerativní demencí po Alzheimerově nemoci a demenci s Lewyho tělísky.

Typicky se vyskytuje v časnějším věku a často se jedná o geneticky vázané onemocnění. Nakonec - vlastní Pickova nemoc je v rámci FTD spektra poměrně vzácná.

FTD se projevují poruchou chování - nejčastěji je to odbržděné, neadekvátní a společensky nepřístojné chování nebo naopak apatie bez náhledu na poruchu. A také poruchou řeči, kdy nemocní ztrácejí schopnost se vyjádřit nebo porozumět řeči nebo obojí. Bývají i hybné projevy - nejčastěji ztuhlost, zpomalenost, porucha chůze a rovnováhy. Vyskytují se i další poruchy hybnosti doprovázené zhoršenou výslovnosti, polykáním a obrnami (tzv. syndrom amyotrofické laterální sklerózy).

FTD onemocnění jsou často přehlížena při určování diagnózy vzhledem k počátečním psychiatrickým příznakům a časnému věku nástupu chorob (odborníci se setkávají i s třicetiletými pacienty).

FTD se ale mohou vyskytovat i později - ve vyšším věku, klidně kolem 70 let, kdy se zároveň vyskytuje nejčastěji i Alzheimerova nemoc nebo demence s Lewyho tělísky nebo demence cévního původu. V tomto věku se často jedná o smíšený typ demence (jednotlivé typy se kombinují).

Na naší klinice pacienty s FTD diagnostikujeme poměrně často, ale jsme centrum, proto slůvko často. Obecně vzato je to vzácnější typ demence, většinou s postupnou pomalejší progresí, ale někdy i s rychlou progresí a úmrtím do 3 let věku do počátku onemocnění.

Irena Rektorová, vedoucí centra pro kognitivní poruchy 1. neurologické kliniky lékařské fakulty Masarykovy univerzity, fakultní nemocnice u sv. Anny Brno