Odsouhlasili mu bezmála 14 tisíc korun na protihluková skla do oken. "Situace je taková, že bohužel lidé psy opouštějí a město útulek potřebuje. Na přestěhování nemáme prostory ani peníze. A tak jsme majiteli vyšli vstříc takto," sdělil meziříčský starosta Radovan Necid.
Útulek leží na pozemku Heleny Krátké, která se o čtyřnohé nalezence stará už patnáct let. Krátká pracuje v expedici a o opuštěnce se stará po práci.
"Mívala jsem tu i dvanáct zvířat, teď jich je sedm, osmý labrador je momentálně zapůjčený ve Velké Bíteši v rodině s postiženým chlapcem. Výhodou je, že když v zimě mrzne až praští, můžu nalezená štěňata mít v krabici v kuchyni," popisuje Krátká.
Do její péče putují opuštění psi, které v ulicích města odchytí policie. "Je jasné, že když sem přijde zvíře, které bylo zvyklé na gauč a rohlík se sýrem a najednou má být v kotci o granulích, nota bene ve společnosti jiných psů, tak první dva tři dny není ve své kůži. Zvyká si a štěká. Pak ale bývá klid," vysvětluje.
Tamní pitbul zase například nevypadá vůbec agresivně. "Ten? Ten je naprosto hodný. Párkrát už mě psi rafli, ale nikdy vlčák nebo právě pitbul. Vždycky to byl nějaký neklidný voříšek, pouliční směs, jak se říká," říká ošetřovatelka.
Před časem s radnicí probírala variantu, že by se začalo hledat místo pro útulek jinde, nejlépe někde na konci města. "Jenže se ještě starám o nemocného tátu. Jezdit k tomu čtyři kilometry denně za psy bych už nejspíš nezvládla," krčí rameny Helena Krátká. Útulek se tak zatím stěhovat nebude.
