Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prvního českého starostu Jihlavy volili Němci. Zažil úspěch i zatčení

  11:09aktualizováno  11:09
Před devadesáti lety začal řídit Jihlavu první český starosta Rudolf Veverka. Syn četnického strážmistra studoval ve Vídni a měl velké sociální cítění. Běžně bral na oběd až osm lidí, kteří na tom zrovna nebyli finančně dobře.

Svatba nejstarší dcery jihlavského starosty Rudolfa Veverky v roce 1927. Druhý zleva stojící je Otto Veverka, dědeček Martina Laštovičky. Čtvrtá zleva je manželka starosty Rudolfa, pátý zleva starosta Rudolf Veverka. | foto: archiv Otty Veverky

Byla to zvláštní chvilka. V gotické síni jihlavské radnice před časem koncertoval přední český hobojista Vilém Veverka s vynikající harfenistkou Kateřinou Englichovou. Oba spolu vystupují po celém světě.

Jihlavské zastavení ale bylo pro Viléma Veverku jiné. Zvláštní. Na radnici se totiž podíval do očí svému pradědovi Rudolfu Veverkovi, jehož obraz visí na čestném místě v zasedací místnosti radních – byl prvním českým starostou Jihlavy.

„Spíš než první český starosta mi přijde výstižnější první neněmecký starosta. Byl to na svoji dobu velmi osvícený a štědrý člověk se sociálním cítěním. Potěšilo mě, že ho dodnes v Jihlavě vnímají jako významnou ikonu,“ říká Vilém Veverka, který jako sólista vystupuje s věhlasnými orchestry. Účinkoval třeba v proslulé Berlínské filharmonii či v Japonsku.

Ještě víc se o prvním českém starostovi rozpovídá Vilémův otec. Jmenuje se také Rudolf. To jméno se u Veverků předávalo po generace. Až u hobojisty Viléma tradici přerušili. „Dědečka jsem zažil jen čtyři roky. Jsem ročník 1945 a on zemřel v roce 1949,“ začíná s vyprávěním Rudolf Veverka, starostův vnuk. Přesto má dědův život zmapovaný do detailů.

Osudné tři schůdky

Popisuje třeba, co se stalo na třech schůdcích u domu pod jihlavským gymnáziem. Tam, na začátku třídy Legionářů, měl starosta velký byt a kancelář v prvním patře. Bydlel na křižovatce, kde se dodnes střetává pět ulic.

A na těch třech schůdcích tento 190 centimetrů vysoký právník v roce 1949 uklouzl a zlomil si nohu v krčku. V nemocnici se ke všemu přidal infarkt a někdejší starosta zemřel. „Ty tři schůdky jsou tam dodnes,“ popisuje vnuk, který celý život pracuje ve stavebnictví.

První český starosta Jihlavy se narodil v roce 1880 ve Velkém Meziříčí jako syn četnického strážmistra. Vystudoval práva a filozofii ve Vídni. Chtěl do soudní služby, kam ho však nepustili kvůli sociálnímu smýšlení a volební agitaci. Proto se věnoval advokacii. Byl sociální demokrat.

Fotogalerie

Za první světové války byl v Josefově, Haliči, Vídni a na italské frontě jako setník. V roce 1920 pracoval v kanceláři vůdce jihlavských Čechů Ludvíka Chluma. Poté si zařídil vlastní advokátní kancelář a v roce 1925 se stal starostou Jihlavy.

„Politicky je velmi zajímavé, že většina hlasů, která ho zvolila v roce 1925 za starostu, byla německých,“ upozorňuje architekt Martin Laštovička. Tento současný jihlavský zastupitel za KDU-ČSL je dalším příbuzným starosty Veverky. Byl to bratr jeho pradědečka Gerharda.

„Za komunistů se o starostovi Rudolfu Veverkovi psalo velmi špatně – byl prý buržoazní politik, který byl proti dělnické třídě a komunistům. Jako kluk si pamatuji, že babička se kvůli tomu hodně rozčilovala a říkala, že místo takových článků by se po Rudolfovi měla v Jihlavě jmenovat ulice,“ vzpomíná.

A zaráží ho, že prvního českého starostu ve městě už jen málokdo zná. Ani se moc neví, kde je na hřbitově pochovaný.

Portrét už vybledl

Pomník na jeho hrobě má podobu balvanu se špatně čitelným jménem a již vybledlou podobenkou. V září u tohoto hrobu končili svoji poznávací vycházku členové a příznivci Spolku pro starou Jihlavu. „S dalšími účastníky jsme se shodli, že by bylo dobré podobenku obnovit,“ popsal předseda spolku Vilém Wodák.

O významném politikovi města psal ve své diplomové práci Lukáš Chaloupka, který mapoval činnost politických stran v Jihlavě za první republiky. Uvedl, že Veverka se třeba zasloužil o založení české školy v Heleníně. Angažoval se i v místní a krajské školské politice. Přičítají se mu též zásluhy za stavbu dělnických domků na Kalvárii. To potvrzuje i vnuk Rudolf Veverka.

A neztrácel sociální cítění, běžně třeba bral na oběd až osm různých lidí, kteří byli momentálně ve špatné sociální situaci. „Nezištně pomáhal a měl velmi vyvinutý smysl pro spravedlnost,“ říká jeho vnuk.

Starosta též po roce 1925 dočasně uklidnil rozjitřené národnostní vztahy. Ve funkci skončil začátkem roku 1933. Ještě v lednu 1939 byl zvolen náměstkem starosty, ale funkce se už neujal.

Po okupaci v roce 1939 zatýkali Němci elitu města. Zatkli též Rudolfa Veverku i jeho sedmnáctiletého syna. Věznili je ve Znojmě a po čase oba pustili.

Exstarosta se vrátil do svého bytu, ale neměl tam pěkný výhled. Z oken bylo vidět na protější sídlo gestapa na téže křižovatce. Mimochodem, z Veverkova bytu v rohovém domě směřovala okna s dřevěnými žaluziemi i do dnešní Bezručovy ulice či na současnou třídu Legionářů.

Potrpěli si na jezevčíky

Po konci války se nebál potvrzovat i dobré činy některých Němců, o kterých věděl, že za Hitlera pomáhali utiskovaným Čechům. A po únoru 1948 napsal v posledním roce života svému synovi, že jestli mu může něco doporučit, tak aby vstoupil do komunistické strany. Že je to jediná alternativa.

„Můj tatínek poslechl a v roce 1968 s ním zametli, protože byl v té době velmi aktivní. To na něj vážně dopadlo. Zemřel už v roce 1973 v pouhých jednapadesáti letech,“ dodal starostův vnuk Rudolf Veverka. Jeho předčasně zemřelý otec byl malíř. Měl sestry starší o deset a osmnáct let a jako nejmladší sourozenec byl hýčkaný. U Veverků doma si prý také potrpěli na jezevčíky, které chodili venčit do okolí.

A když letos na radnici koncertoval Vilém Veverka, byly tam k vidění i obrazy jeho dědečka-malíře.

Velký byt starosty zabrali po jeho smrti komunisté, udělali z něj čtyři menší. Jeho příbuznou vystěhovali. Vnuk Rudolf Veverka dodnes do Jihlavy rád jezdí. I proto, že tu měl také druhého dědečka. Ten vlastnil cukrárnu v Palackého ulici, kterou mu nejprve zabrali Němci a pak i komunisté.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Slavnosti tří kápí se konají v Třebíči pravidelně ve druhé půlce srpna....
Ohňostroj i historický průvod během slavností Tří kápí rozzáří Třebíč

Slavnosti Tří kápí, hojně navštěvovaná třebíčská letní akce, od pátku do neděle oživí město. Program zpestří koně, rytíři či muzika. Organizátoři opět...  celý článek

Nehoda dodávky, která narazila do návěsu kamionu na 93,5. kilometru ve směru na...
Řidiči to neubrzdili. Dvě smrtelné nehody na D1 měly stejný scénář

Opět náraz do kamionu, který stál kvůli koloně nebo předchozí nehodě. Na dálnici D1 na Vysočině zemřel tento týden už druhý řidič, který cestou ve směru na...  celý článek

Mazda CX-7 2.2 MZR-CD 4x4
Mazda CX-7 2.2 MZR-CD 4x4

r.v. 2011, naj. 190 649 km, diesel
259 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.