Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední uranový důl končí bez nostalgie, dělníci řeší ryby a rajčata

  11:39aktualizováno  11:39
V souvislosti s útlumem těžby uranu v Rožné na Žďársku skončily další desítky zaměstnanců. K prvnímu dubnu se jejich počet snížil na 545. Ti by se měli podílet na likvidaci důlního zařízení. Sociální kolaps v regionu nenastal. Většina propuštěných si už dopředu sehnala novou práci.

Důl Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku (1. dubna 2011) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Tatrovky stále jezdí jedna za druhou. Vozí zbytky uranové rudy do blízké chemické úpravny. Důl Rožná končí svou šedesátiletou historii těžby strategické suroviny už tak nějak bez nostalgie.

Důl Rožná

  • Těžit se tu začalo na podzim roku 1957. Do roku 2016 zde bylo vytěženo 20 494 tun uranu.
  • Od roku 1968 je v lokalitě v provozu chemická úpravna a dvě odkaliště.
  • Ložisko v oblasti Dolní Rožínky bylo otevřeno jedenácti jámami, v podzemí je nyní asi 580 kilometrů důlních chodeb. Hloubka dobývání se pohybovala v intervalu 950 až 1 100 metrů pod povrchem.
  • Těžba na ložisku Rožná byla ukončena vzhledem ke stavu zásob a vývoji cen uranu na světových trzích.
Zdroj: státní podnik Diamo

V poslední březnový den si výpověď vyzvedla padesátka zaměstnanců. Dělníci s tím byli dopředu smíření. Při poslední směně řešili spíš to, kam půjdou na ryby a jestli už sázet do skleníku rajčata.

„Ti, co dostali výpověď, už tu stejně nejsou, vybírají dovolenou. Věděli to dopředu. Naprostá většina z nich má sehnanou práci jinde,“ shodla se při pátečním příchodu do práce trojice zaměstnanců.

Sociální kolaps podle nich zdejší region nepostihl. Odhadují, že likvidace důlního zařízení potrvá sedm let. Přesně to netuší, prý jim to vedení podniku v předstihu nejspíš neřekne.

Čtyřicetiletý Petr Fiala ze Zvole má na dole odfáráno jedenáct let, teď už nějaký čas pracuje na povrchu jako revizní technik elektrických zařízení.

„Práci mám zatím nadřeknutou do konce roku. Dokud tu stojí stavby, je na nich třeba dělat revize. Pak se uvidí. Nastoupil jsem v polovině 90. let a od té doby se stále říká: Důl se bude zavírat. Takže jsem na to tak nějak připravený,“ říká muž. Finančně mu to plány nekříží, je zvyklý šetřit, hypotéku nemá.

To sedmadvacetiletý Miloš Prášil z Bystřice nad Pernštejnem už na dole od prvního března nedělá. Je mezi těmi horníky, co odešli. Hlavu si s tím zatím neláme.

„Dostal jsem odstupné - šestinásobek platu. Dávám si chvíli oraz, pak začnu shánět novou práci. Kdo chce, teď ji najde,“ vysvětluje.

Dotřiďuje se, komerční těžba skončila na konci loňského roku

Při likvidaci důlního zařízení se ještě odtěžuje minimální množství horniny. „Dotřiďuje se, ale komerční těžba to není. Skončila na konci roku 2016,“ uvedl generální ředitel podniku Diamo Tomáš Rychtařík.

V zavíraném dole Rožná na Žďársku si posledního března vyzvedlo doklad o ukončení pracovního poměru 51 lidí. Státní podnik Diamo sice k tomuto datu avizoval hromadné propuštění 154 zaměstnanců, ale část z nich využila možnosti dřívějšího odchodu. Uvedla to Pavlína Sachová z ředitelství podniku. K prvnímu dubnu bylo v těžebním závodě Geam zaměstnáno 545 lidí.

Rožná byla posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Geam je odštěpným závodem Diama. V letošním roce zde nastanou organizační změny, hromadné propouštění už se ale nechystá.

Státní podnik spolupracoval s ministerstvem průmyslu, krajem i okolními obcemi na přípravě projektů, v nichž mohou bývalí horníci najít uplatnění. Podle vyjádření odborářů ze závodu Geam a starostů nejbližších obcí dopad propouštění v dole zmírňuje současná poptávka firem po zaměstnancích.

Počty lidí v těžebním závodě klesají delší čas. Před rokem měl Geam asi 800 zaměstnanců. Padesátka aktuálně propuštěných se nijak zásadně na míře nezaměstnanosti v regionu neodrazí.

Ať nedopadneme jako OKD, varovalo Bystřicko

V Bystřici nad Pernštejnem se slavnostně otevřelo nové turistické centrum Eden,...

Starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

Těžba uranu v oblasti Dolní Rožínka na Bystřicku skončila. Takový sociální průšvih jako na severu Moravy, kde s velkými emocemi zavírají černouhelný Důl Paskov, se zde ale nekoná.

„Je na místě pochválit českou vládu, reagovala dlouhodobě dopředu. My jsme jim říkali: Hlavně, ať nedopadneme jako OKD. To se nám naštěstí nepřihodilo,“ říká starosta nedaleké Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podle jeho slov zadalo CzechInvestu úkol vyhledat pro bystřickou průmyslovou zónu investory.

A do konce tohoto roku bude celých 24 hektarů zóny zaplněných.

Největší firmou je výrobce autodílů Cooper Standard, který působí i ve Žďáru nad Sázavou. V Bystřici staví haly pro 500 zaměstnanců. Jedna bude hotová v létě, druhá do jara příštího roku.

„Důležitým faktorem je i skutečnost, že horníci, kteří dosáhli 55 let a mají odfáráno 2 100 směn, můžou jít do předčasného důchodu. Aktuálně je na Bystřicku nezaměstnanost 6,5 procenta, už na tom nejsme nejhůř na Žďársku, předstihli jsme Novoměstsko,“ podotýká starosta Karel Pačiska.

A doufá, že situace se bude po malých krocích dál zlepšovat s tím, jak firmy rozšíří výrobu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pilot Martin Šonka v Otrokovicích předvedl svoji akrobatickou show (1. května...
Jestli se zabiješ, tak mi nechoď domů, říká maminka akrobatu Šonkovi

Jednou z nejoblíbenějších závodních destinací českého leteckého akrobata Martina Šonky je Chotěboř. Na Vysočinu se pokaždé rád vrací. A nic na tom prý nezmění...  celý článek

Otevření muzea RAF na zámku v Polici.
Letěli, za svobodu i za krále. O pilotech RAF vypráví nové muzeum

Na zámku v Polici na samém jihu Vysočiny se otevřelo nové muzeum. Popisuje život i nasazení pilotů bojujících v barvách britské Royal Air Force a ukazuje i...  celý článek

Městská hromadná doprava ve Žďáře nad Sázavou.
Žďárská MHD se promění na začátku prázdnin. Lidé od zámku si stěžují

Žďár nad Sázavou čekají největší změny v MHD za posledních dvacet let. Zbývá už jen pár dní, aby se lidé připravili na to, že místo šesti linek, které ovšem s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.