Rekreační zařízení Geofond u Chotěboře je zavřené. Stát ho nabízí k prodeji za...

Rekreační zařízení Geofond u Chotěboře je zavřené. Stát ho nabízí k prodeji za více než šest milionů korun. Areálem se zatím prohání pouze hlídací pes. | foto: Martin Vokáč, iDNES.cz

Stát se marně snaží prodat rekreační středisko ležící na uranové jámě

  • 4
Během desítek let provozu se v něm vystřídaly tisíce rekreantů. Bylo to oblíbené místo pro pořádání táborů, srazů, workshopů, kurzů nebo školení, sloužilo i pro chotěbořské spolky. Rekreační zařízení Geofond je však už dva roky uzavřené. Stát, jehož organizaci patří, ho nabízí na prodej. Marně.

Téměř šest milionů a dvě stě tisíc korun. To je cena, kterou Česká geologická služba inzeruje. Tolik by měl zájemce zaplatit, aby získal rozlehlé rekreační středisko v nádherné přírodě jen kousek za východním okrajem města v blízkosti údolí Doubravy.

„Za takové peníze se to nikdy prodat nepodaří,“ tvrdí přesvědčivě chotěbořský starosta Tomáš Škaryd. „Možná za poloviční cenu. Ale více než šest milionů, to je opravdu přehnané,“ dodává.

Oplocený areál s vyasfaltovanými cestami má rozlohu více než 22 tisíc metrů čtverečních. Nachází se v něm celkem čtrnáct staveb. Šest z nich je malých dřevěných turistických chatek, další je ubytovna pro třicet lidí. V další stavbě je kuchyň a jídelna, jsou tu i větší zděné chaty, garáž, vrátnice i dva kovové sklady. V areálu je i starý vyzděný venkovní bazén.

Státní instituce jít s cenou hluboko pod znalecký odhad nemůže

Současným majitelem je Česká geologická služba (ČGS), státní příspěvková organizace. „Areál jsme před asi pěti lety vyženili po sloučení s Geofondem,“ poznamenal vedoucí oddělení majetku a investic ČGS Ivan Kroupa.

Česká geologická služba

Posláním České geologické služby, jejíž historie sahá až do roku 1919, je výkon státní geologické služby v České republice.

Česká geologická služba sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Poskytuje všem zájemcům regionální geologické informace.

Je to příspěvková organizace státu.

„Když jsme se spojili, Geofond využíval jednu halu jako sklad geologického materiálu. Jenže je to daleko od Prahy a nepotřebujeme ho. Navíc, Česká geologická služba není zrovna organizace, která by měla vlastnit a provozovat rekreační areál,“ dodal náměstek ČGS pro ekonomiku Zdeněk Cilc.

Rekreační areál pochází z let 1950 až 1978. Činnost ukončil na podzim roku 2014. Od té doby se ho ČGS snaží prodat. Zatím však marně. Nejprve to zkoušela nájemci, pak i úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale ani jeden ho nechtěl. A přestože ČGS srazila cenu téměř o milion, nenašel se ani žádný jiný zájemce.

„Bohužel, jsme státní organizace a nemůžeme jít níž než patnáct procent pod znalecký odhad. Musíme postupovat podle zákonů, které nám takový postup stanovují,“ poznamenal Cilc.

Celé rekreační středisko, které k tomu účelu bylo zkolaudováno a které by zde podle územního plánu města mělo i nadále zůstat, potřebuje další nutné investice. „Něco jsme se snažili poopravovat, ale jako státní organizace nemáme na správu a vylepšení areálu moc peněz,“ přiznává Ivan Kroupa.

Nové majitele omezí CHKO i poddolování celého areálu

Chotěbořský starosta další výdaje odhadl na jednotky, ale možná i desítky milionů korun. Řadu budov je potřeba zateplit, na některých by se hodila nová okna, střechy i vnitřní rozvody.

„Navíc poslední nájemce rozprodal prakticky veškeré vybavení chat, kuchyně a jídelny. To by nový majitel musel nakoupit znovu,“ upozornil Škaryd. Areál je zarostlý a sešlý.

A ještě s jedním podstatným omezením by se musel nový majitel vypořádat. V celém areálu platí stavební uzávěra. Nemohl by tedy postavit nic nového, komplikovaná by byla i radikální rekonstrukce. Rekreační zařízení totiž leží jednak v chráněné krajinné oblasti. A navíc je celý poddolovaný.

V padesátých letech minulého století se totiž v oblasti dnešního zařízení Geofondu těžil uran. Mezi roky 1956 až 1958 byly u Chotěboře v provozu dvě těžební jámy - Ladislav a Karel Havlíček Borovský.

„Jak se na povrchu kopaly průzkumné rýhy, tak ze tří metrů se vyhazovala ruda, jenže zrudnění bylo asi jen do sta metrů,“ popisoval před čtyřmi lety pro závodní časopis firmy Diamo pamětník Karel Zahrádka.

„Celé území je poddolované. I pod samotným areálem rekreačního střediska jsou chodby, kolem jsem cedule, které na nebezpečí upozorňují,“ říká Zdeněk Cilc.

Brali bychom ho za milion a půl, hlásí se radnice

I přes to o něho existuje řada zájemců. Jedním z nich je třeba chotěbořská radnice. Jenže naráží na cenu. „Brali bychom to za milion a půl, maximálně za dva miliony,“ podotkl starosta města.

On sám ví i o instituci, která by zde chtěla zřídit školu v přírodě, zájem projevily i některé místní spolky a organizace. „Jenže za symbolickou cenu to předat nelze a takové miliony do toho nikdo z nich nedá,“ pokrčil rameny Tomáš Škaryd.

Zda se zájemce, který bude ochoten rekreační areál koupit a investovat do něj, najde, se uvidí na samém konci roku. Česká geologická služba nabídky přijímá do 30. prosince.