Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nového lékaře sháněli dva roky, i když nabízeli statisíce nebo byt

  11:36aktualizováno  11:36
Malá města na Vysočině jen těžko lákají praktické lékaře. Černovicím na Pelhřimovsku se podařilo zajistit doktora až po více než dvou letech. Ve větších městech je přitom problém opačný: mladí lékaři jen s obtížemi získávají vlastní ordinaci. Na venkov je to však netáhne.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Černovice nabízely čtvrt milionu korun, pozemek pro rodinný dům za korunu nebo pronájem obecního bytu také za korunu. Nic nezabíralo. Praktického lékaře, který by se ujal tamní opuštěné ordinace, se najít nedařilo.

Místní se dočkali až nyní. Od začátku září se do městečka, v němž žijí necelé dva tisíce obyvatel, konečně vrátí doktor. Konkrétně doktorka Kateřina Rubáčková, která žije v nedalekém Pacově a v minulosti působila například u záchranné služby v portugalském Lisabonu.

„Byla to trochu náhoda, že se nám konečně podařilo někoho najít. Viděl jsem inzerát, v němž společnost Všeobecný lékař sháněla volnou ordinaci. A i když ji hledala někde úplně jinde, dohodli jsme se, že to tady pro ně potenciál má,“ přiblížil starosta města Jan Brožek.

„Jsou zde pacienti nejen přímo z Černovic, ale také z okolí, kde praktičtí lékaři chybí,“ nebojí se Barbora Lišková, marketingová ředitelka společnosti Všeobecný lékař, že by se ordinace neuživila.

Pro firmu nebude městečko na okraji Pelhřimovska jediným venkovským obvodem. Své ordinace provozuje právě mimo velká centra, její lékaři ordinují například ve středočeských Čerčanech nebo Netvořicích, které mají méně obyvatel než Černovice - něco málo přes tisíc.

První úkol je jasný: přilákat do ordinace pacienty

I tak to ale nová lékařka nebude mít od září jednoduché. Řada lidí byla totiž v předchozích letech nucena najít si praktického doktora někde jinde. Dojíždějí tak například do Kamenice nad Lipou, Pelhřimova nebo jihočeského Tábora.

Toho si je velmi dobře vědoma i černovická radnice, a proto se rozhodla, že se sháněním pacientů vypomůže. „Věřím, že se povede přilákat lidi zpátky. U lékařů této společnosti jsou třeba běžné návštěvy u pacientů doma, což by se zde mohlo setkat s úspěchem,“ myslí si starosta Brožek.

Pomoc radnice půjde ještě dál. Město momentálně upravuje samotnou ordinaci, bude se finančně podílet i na jejím vybavení. Zároveň se s firmou dohodlo na odpuštění nájemného.

„Nestanovili jsme si žádný časový závazek, že zde musí zajistit lékařskou péči třeba pět let. Obě strany věří, že to bude fungovat dlouhodobě,“ doplňuje Brožek.

Důvodů ke vstřícnosti má mnoho. Moc dobře totiž ví, že nalákat doktora na venkov není jednoduché. A to i přesto, že je řada mladých lékařů, kteří by si rádi zřídili své soukromé praxe. Jenže mimo větší centra se jim většinou nechce. A to nejen kvůli životnímu standardu, ale i z profesního hlediska.

Na venkově chybí doktorům dokonalý servis

„Třeba v Jihlavě nebo Třebíči má doktor plný servis. Když si není stoprocentně jistý diagnózou, pacientovi odebere krev a za chvíli má hotové výsledky. Nebo ho odešle ke specialistovi. Na vsi ho to nutí víc přemýšlet a častěji spoléhat na zkušenosti,“ nabízí svůj pohled na věc doktorka Anna, která si nepřála zveřejnit své plné jméno, ale jejíž totožnost redakce zná.

Sama pracuje v jednom z krajských zdravotnických zařízení. Ráda by však provozovala vlastní praxi, jenže volné většinou bývají jen ty na venkově. Pokud se naskytnou ve větších sídlech, je za ně potřeba leckdy zaplatit.

Zavedená ordinace s kmenem pacientů se pak ve městě se zhruba pěti tisíci obyvateli nabízí za částku pohybující se okolo 1,5 milionu korun. To pro začínajícího doktora není zrovna zanedbatelná suma. S velikostí sídla pak samozřejmě roste i cena.

Další věcí, která komplikuje přístup k praxím, je ta, že řada praktických lékařů odmítá skončit, i když už dosáhla důchodového věku.

„Asi mají pocit, že když vypadnou z dění v medicíně, tak přijdou o podstatnou část svého života. Jsou s tou profesí, která je spíše posláním, srostlí. Neustále je něco pudí starat se o pacienty,“ popsal před časem Jiří Havránek, krajský předseda Sdružení praktických lékařů.

Leckdy je však za delší službou i snaha předat ordinaci následníkovi. Někdy totiž mají rodiče a prarodiče tendenci posílat své potomky studovat lékařské fakulty, aby obvod zůstal v rodině.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pilot Martin Šonka v Otrokovicích předvedl svoji akrobatickou show (1. května...
Jestli se zabiješ, tak mi nechoď domů, říká maminka akrobatu Šonkovi

Jednou z nejoblíbenějších závodních destinací českého leteckého akrobata Martina Šonky je Chotěboř. Na Vysočinu se pokaždé rád vrací. A nic na tom prý nezmění...  celý článek

Po řádění trojice nezletilých útočníků v jihlavské zoo musel být jeden z...
Po měsících čekání přišla jihlavské zoo první splátka za ubité plameňáky

Rodiče malých výrostků, kteří v jihlavské zoo v březnu ubili plameňáka, poslali na účet zahrady první peníze. Od činu přitom uběhlo už několik měsíců. Zatímco...  celý článek

(ilustrační snímek)
Technoparty se v Ledči nikdy nekonala, přesto ji město omezilo vyhláškou

Zvláštní vyhlášku namířenou proti pořádání technoparty schválili ledečští zastupitelé. Stanovují v ní přísné podmínky, které by žádný pořadatel podobné akce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.