Kdysi na jižní Moravě nebyla žádná práce. A tak se člověk musel věnovat zemědělství. Stanislavu Mádlovi se to vyplatilo. Získal titul Král vín a stal se jedním z nejúspěšnějších vinařů. | foto: Archiv Stanislava Mádla, MAFRA

Po dobrém vínu musí být ráno chuť na sex nebo do práce, říká Král vín

  • 0
Stanislav Mádl získal ocenění Král vín, má kontakty na britském velvyslanectví a pomáhal se scénářem filmu Bobule. Přímo jeho pak ve filmu ztvárnil Václav Postránecký. "Víno se má pít vždy s jídlem," říká Mádl. O tom všem vyprávěl zájemcům o víno na setkání v Bystřici nad Pernštejnem.

Král vín Stanislav Mádl představil své vinařství na 43. Ochutnávce vín v Bystřici nad Pernštejnem. Muž, jehož citace zazněly ve známém českém filmu Bobule a inspirovaly filmaře i k vytvoření postavy, kterou ztvárnil Václav Postránecký, vyprávěl svůj životní příběh.

Stanislav Mádl

Je mu jednapadesát let, narodil se a dodnes žije ve Velkých Bílovicích, které jsou známým vinařským krajem.

Je ženatý, má dvě děti - dceru a syna. Oba rovněž pracují ve vinařství.

Své vinařství založil v únoru roku 1993

Od Stanislava Mádla už si koupily víno desetitisíce lidí.

Říká si Váš vinař a jeho mottem je: Víno dělám proto, aby se pilo.

Mádl našel cestu k vínu už jako malý kluk. "Narodil jsem se ve vinařském kraji, tak to bylo jasný, čím se budu živit. To jsem třeba hledal fotku s mým bratrancem Františkem a zjistil jsem, že na všech společných snímcích jsme s demižonem," říká s úsměvem rodák z Velkých Bílovic.

"Kdysi tady nebyla žádná práce. Když člověk zůstal doma, tak musel dělat zemědělství," konstatuje jednapadesátiletý Mádl.

Vystudoval valtickou vinařskou školu, která se kdysi nazývala Střední zemědělská technická škola. "Tam se ještě zvýšil můj vztah k vínu a vinařství a zájem o něj. Začal jsem to dělat po revoluci," doplnil.

Mádl se angažoval ve známém českém filmu Bobule. "Lidi se mě na to často ptají, ale já jsem tam strávil nejvíc času s pomáháním Rudovi Merknerovi se scénářem. Použili tam hodně věcí, které jsem vypustil z pusy, a oni to opisovali," popsal Mádl.

Hercem může být každý, kdo dokáže hodiny čekat

Ve filmu například zaznělo Mádlovo "vlašák je pašák" nebo povídání o víně, když do vinařství přijeli na "čumendu" Pražáci. Pro ty, co film neviděli nebo si nevzpomínají, scéna vypadala asi takto.

Kryštof Hádek třímá v ruce sklenici s vínem a povídá: "U vína napřed zkoumáme vůni, pak barvu a nakonec chuť (přičichne k vínu). Vůně není tak explozivní, takže prokroužíme (krouží sklenicí). Je to vlašský ryzlink, teď se nám trochu otevřel a zakulatil," říká mimo jiné ve scéně s Pražáky Hádek na základě rad vinaře Mádla.

Své vinařství založil Mádl roku 1993. Podnik, který prodal desetitisíce vín, se mimo jiné stal zázemím pro natáčení filmu Bobule.

Filmařům vysvětloval, jak se v Bílovicích, z jejichž scenérie je v Bobulích často vidět tamní kaplička, žije s vínem. Rovněž plnil funkci odborného konzultanta. "Pochopil jsem z toho, že hercem může být každý, kdo dokáže hodiny čekat, až na něj dojde řada," usmívá se filmový poradce.

V Mádlově vinařství se herci z Bobulí stravovali, připravovali a čekali na scény. "Měl jsem tu také catering na dvoře, takže se samozřejmě koštovalo víno, i když se nesmělo pít moc, protože museli na plac. Nedokážu si představit, že by tam někdo šel opilý," podotkl.

"Ale musím říct, že jsem poznal díky tomu hodně správných lidí," dodal.

Víno se má pít vždycky s jídlem, radí vinař

"Jsem zastáncem, že víno má svou duši, a já tak vlastně prodávám sebe. Moje vína nejsou prestižnější než jiná, akorát mají tvář, protože mě zná hodně lidí. Oni rádi vidí vína, kdy ví, od koho kupují, a není to tak anonymní jako v obchodě, kde se však určitě kvalitní vína dají také nalézt," konstatoval bílovický rodák.

Podle Mádla se kvalitní víno pozná jednoduše - člověk musí mít po jeho předchozí konzumaci ráno chuť do práce nebo na sex, nesmí ho bolet hlava nebo tělo. Může ho přitom pít, jak dlouho chce.

"Zdůrazňuji, že víno se má pít vždycky s jídlem. A nesmí se zapomínat na dotváření krajiny, ve které se pěstuje, tak aby byla kultivovaná," vyzdvihnul.

S anglickou Češkou lady Milenou se potkal v Londýně

Stanislav Mádl, který se pyšní oceněním Král vín za své Rulandské modré, neupřednostňuje žádné konkrétní ze svých vín. "Všechno to jsou moje děti, všechna jsou výborná," říká.

Zná se i s významnou Češkou žijící v Anglii, lady Milenou přezdívanou Remoska. "Potkali jsme se v Londýně, seznámila mě s lidmi na ambasádě a oni měli zájem o má vína. Bylo to jako rozjetý vlak po celé Anglii. Absolvoval jsem slavnostní večery. Na každém z nich bývá kolem tří stovek lidí. Dostal jsem se i do Bruselu přes našeho bývalého velvyslance. Když už se na takový večírek dostanete, poznáte tam mraky zajímavých lidí. Pak už je to nezastavitelný řetězec," popsal.

"Mám v mobilu skoro osmnáct tisíc lidí a jsou to kamarádi. I přes víno se dají dělat kamarádi, ale to víno jich má víc," říká s nadsázkou Mádl, který dává přednost bílému suchému a čas od času se setkává s ostatními vinaři.