Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za Československo nasazoval život, místo vděku se pak dočkal vězení

  16:33aktualizováno  16:33
Před 105 lety se v Třebíči narodil parašutista Jan Bartejs. Za druhé světové války se aktivně podílel na odboji, mimo jiné velel výsadku Potash. Jako u mnoha jiných jeho spolubojovníků se i jemu komunistický režim odvděčil vězením. Plné rehabilitace se nedožil on, ani jeho žena.

Výsadkář z desantu Potash Jan Bartejs. Komunisté se mu odvděčili prací kopáče. | foto: Archiv MAFRA

Jan Bartejs byl velitelem parašutistického výsadku Potash, který byl vysazen 5. května 1944 u obce Ostrata nedaleko Slušovic.

Jan Bartejs na vězeňském snímku z konce roku 1950.

Jan Bartejs na vězeňském snímku z konce roku 1950.

Ze stejného letadla byla také vysazena skupina Spelter - ta měla operační rádius na Třebíčsku. „Na rozdíl od Spelteru měla skupina Potash od začátku velkou smůlu. Hned 6. května byla rozprášena německými vojáky poté, co byli výsadkáři zrazeni místním udavačem. Bartejs se spolu s četařem Machovským dostal na Slovensko, kde se oba skrývali až do léta. Jakmile se vrátili, pokusili se vyzvednout ukrytou radiostanici,“ napsal historik Jaroslav Bašta, který se Bartejsovým životem zabýval.

Jan Bartejs po návratu navázal kontakt s jiným výsadkářem, s nímž se podílel na sabotážích na železnici u Uherského Brodu. „Třebaže hlavní úkol jeho odbojové skupiny byl zmařen nepřítelem, přesto se stal Jan Bartejs aktivním účastníkem protiněmeckého boje v posledním roce války a mohl se se ctí vrátit do rodné Třebíče,“ napsal Bašta ve studii o Bartejsovi do vlastivědného sborníku Naším krajem.

Po přestřelce s německými vojáky odešel do Polska

Další údaje doplnila Bartejsova manželka Jarmila, která se s nastávajícím seznámila během společných studií na gymnáziu v Třebíči. Tam byl Bartejs členem školního volejbalového družstva. „Pak jsme se sešli až v roce 1954 a po půlroční známosti se vzali,“ napsala ve vzpomínkách Jarmila Bartejsová.

Její manžel se narodil v Třebíči 24. listopadu 1912. Vojenskou službu nastoupil v roce 1933 v Uherském Hradišti, pak byl jmenován podporučíkem a přemístěn k polnímu pluku do Místku. Tam byl do 15. března 1939 velitelem roty.

„Protože se o den dříve účastnil přestřelky s německou armádou v Czajankových kasárnách, tak během dubna toho roku odešel do Polska, kde se začala zakládat vojenská skupina u československého konzulátu v Krakově,“ zapsala v pamětech Bartejsová.

Za houbařením režim viděl cesty za skrytou vysílačkou

Po válce byl začleněn do hlavního štábu ministerstva národní obrany, pak byl cvičitelem padákových jednotek, jmenován štábním kapitánem a nakonec 31. října 1946 z armády bez udání důvodu propuštěn.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Nemohl najít trvalou práci, vypomáhal jako pomocník řezníka. „Po válce mu z jeho zálib zůstaly šachy, které napomohly i našemu sblížení. On byl výborný hráč, já už méně. Také se stal vášnivým houbařem. Jeho cesty za houbami prý vedly k podezření, že tam má ukrytou vysílačku. Byla to jen záminka k jeho pozdějšímu zatčení dne 6. října 1949,“ napsala Bartejsová.

Byl obžalován a vězněn na Borech a v Jáchymově. Obžaloby byl zproštěn 20. května 1952, mezitím však v kriminálech strávil téměř tři roky, na které byl v prosinci 1950 odsouzen. Pak až do své smrti pracoval jako dělník na silnicích nebo v lomu.

Zemřel 11. března 1963. První rehabilitace se dočkal posmrtně v roce 1968, plné rehabilitace však až v roce 1991. Jeho žena Jarmila se očištění jména svého manžela nedožila - zemřela toho roku 5. ledna.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.