Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kojná rakouského následníka trůnu Rudolfa má stále na Jihlavsku potomky

  7:06aktualizováno  7:06
Začalo to obrazem vystaveným ve vídeňském zámku Schönbrunn na současné výstavě o císaři Františku Josefu I. Malíř zachytil nádhernou kojnou Mariánku. Jak se ukázalo, jde o Marii Řehořovou z Luk nad Jihlavou. Její potomci stále na Jihlavsku žijí. A redakci MF DNES přiblížili další osud rodiny.

Důchodkyně Ludmila Petrová je pravnučkou kojné Marie Řehořové. Ukazuje fotografii syna Mariánky Johanna a jeho ženy. Starší snímky v rodinném archivu nemá. „Že je syn na Marii trochu podobný,“ podotýká Ludmila Petrová. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Že je spjatá s rodem světoznámého císaře Františka Josefa I., to o sobě může říct málokterá rodina. O Petrových z Luk nad Jihlavou to ale platí!

Prababička Ludmily Petrové se jmenovala Marie Řehořová. Na císařském dvoře byla od léta 1858 kojnou korunního prince Rudolfa.

Fotogalerie

Matkou hocha nebyl nikdo jiný než císařovna Alžběta Bavorská, známá pod přezdívkou Sisi. Nejen s miminkem, ale i s jeho slavnými rodiči byla kojná Mariánka, jak jí říkali, v úzkém kontaktu.

„Zpočátku byla pro malého Rudolfa bezpochyby nejbližší osobou jeho kojná,“ uvedl přední rakouský historik Friedrich Weissensteiner. Je autorem celé řady knih o Habsburcích.

Rodina z Luk nad Jihlavou se ozvala MF DNES poté, co začátkem října vyšel článek o obrazu půvabné Mariánky vystaveném na zámku Schönbrunn ve speciální expozici o císaři Františku Josefovi I. u příležitosti sta let od jeho úmrtí (přečíst si ho můžete zde). Panovník zemřel 21. listopadu 1916.

Zdravý kraj a známý lékař. Tak se dostala Mariánka do Vídně

Členka Klubu přátel Luk nad Jihlavou, důchodkyně Ludmila Petrová ani nikdo další z jejich rodiny nevěděl, že se její prababička nechala portrétovat.

Reportérům MF DNES ukázala křestní a rodný list Mariánky. „Rozená byla Höferová, provdaná Řehořová,“ přiblížila.

Fotografii své prababičky nemá. Z rodinného archivu ale vytáhla snímek Mariánčina syna Johanna a jeho manželky. „Trošku je na ní podobný,“ ví Petrová.

Mariánka pocházela z rodiny kováře Franze Höfera. Její manžel Jan Řehoř byl sedlák a také člen louckého výboru.

Že se Mariánka mohla dostat do císařské rodiny, na tom měl zásluhu loucký lékař Moritz Sommer. „Taky se tradovalo, že zde byl zdravý kraj,“ doplňuje Ludmila Petrová.

Podle ní Sommer musel mít zřejmě přes spolužáka ze studií či kamaráda vazbu na vídeňský dvůr.

Vzácný řetízek nejspíš padl na stavbu nového domu

Mariánka měla pět dětí. Nejstarší byla Marie, soukojenka korunního prince Rudolfa. Ta dokonce od následníka trůnu dostala dar v podobě zlatého řetízku s křížkem osázeným drahými kameny - s přáním, aby si ho dala na krk na své vlastní svatbě.

Kdo je kdo

Otec - císař František Josef I. Z porodu syna Rudolfa měl 21. srpna 1858 velikou radost. Své milované ženě při této příležitosti věnoval třířadý perlový náhrdelník v ceně 75 tisíc zlatých. Také zahájil stavbu „Rudolfova špitálu“.

Matka - císařovna Sisi. Ve 20 letech přivedla na svět třetí dítě. Porod to byl těžký. „Císařovna se zotavovala jen pomalu, především protože nesměla dítě kojit, takže trpěla městnáním mléka a horečkou,“ napsala v knize o Sisi spisovatelka Brigitte Hamannová. Zodpovědnost za hocha převzala babička Žofie.

Syn - korunní princ Rudolf. Následník trůnu byl na tuto roli odmala připravován. Už jako pětiletý se dorozuměl ve čtyřech jazycích: německy, maďarsky, česky a francouzsky. Měl živou fantazii, překypující temperament, ale také byl velmi slabý a často stonal, jak připomíná Hamannová. Ve třiceti letech spáchal sebevraždu.

Kojná - Mariánka z Luk. Narodila se 30. června 1839 kováři Franzi Höferovi. Když jí bylo osmnáct, provdala se za o 30 let staršího vdovce Jana Řehoře, sedláka z Luk. Krátce po porodu dcery Marie odchází na císařský dvůr.

Soukojenka - dcera Mariánky. Na svět přišla jen o pět týdnů dřív než Rudolf, 15. července 1858 v Lukách nad Jihlavou. Z matrik lze zjistit, že se 30. května 1876 provdala do Vysokých Studnic.

Matce děvčete měl Rudolf předat značný obnos, aby svou dceru náležitě vybavila. Tak o tom psaly dobové noviny Mährischer Grenzbote.

Na svatbu soukojenky Marie přišlo v roce 1876 více vysloužilých kojných z okolí, které vesměs působily ve velkovévodských domech. „Tam je dosazoval ten doktor Sommer,“ doplňuje Ludmila Petrová.

Kdo ví, kde je tomu řetízku od korunního prince konec? V rodině se traduje, že šperk prodala vnučka Marie Řehořové poté, co její rodině začátkem 20. století vyhořel dům.

Žila ve Vysokých Studnicích, které 17. srpna 1904 postihl velký požár.

„O náhrdelníku se v rodině mluvilo, v té Studnické o něm také vědí. Ale roku 1904 obec vyhořela. Dost toho bylo zničeno. Není divu, vše bylo dřevěné. Ona ten šperk prodala, aby postavila chalupu,“ přiblížila Petrová. Usedlost má ve Vysokých Studnicích číslo popisné 2.

Korunní princ Rudolf zemřel ve třiceti letech. Zastřelil se 30. ledna 1889. Marie Řehořová i její dcera z toho byly smutné. Mariánka v té době už byla vejminkářkou v Lukách a také vdovou.





Hlavní zprávy

Těhotná? Nechte si poradit od zkušených maminek
Těhotná? Nechte si poradit od zkušených maminek

Přihlaste se na eMimino.cz a zeptejte se zkušenějších maminek na cokoliv, co vás zajímá.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.