Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prababička kojila císařovu vnučku, své vlastní dítě musela odložit

  11:46aktualizováno  11:46
Z fasády bývalého mlýna v Kostelci u Jihlavy je jasné, jaký rod v tomto místě už od poloviny 18. století žije. Je na ní velký nápis Ohnsorg. Právě odtud pocházela další z vysočinských kojných sloužících u císařské rodiny ve Vídni. Rod žije na okraji obce už téměř 250 let. Známý je nejen mletím mouky.

Jan Ohnsorg ukazuje snímky, jak vypadal mlýn v Kostelci před přestavbou v roce 1934. Ze starožitností doma našel obraz, jejž dostala jeho babička darem. Na prababičku památku nemá. Kočárek, který dostala kojná za své služby, se nedochoval. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Po Mariánce z Luk nad Jihlavou, která se starala po porodu o korunního prince Rudolfa, syna císaře Františka Josefa I. (o její rodině více čtěte zde), se Marie Ohnsorgová dostala k císařově vnučce Alžbětě Marii. Dcerka korunního prince Rudolfa a jeho manželky Štěpánky Belgické přišla na svět 2. září 1883 na zámku Laxenburg u Vídně.

Princezna Alžběta Marie

  • Narodila se 2. září 1883 jako dcera rakousko-uherského korunního prince Rudolfa a jeho manželky Štěpánky Belgické.
  • Její babičkou byla císařovna Sisi, dědou císař Franz Josef.
  • Kojnou princezny byla Marie Ohnsorgová, čtyřiadvacetiletá mlynářka z Kostelce.
  • Otec Alžběty Marie spáchal sebevraždu, když jeho dceři bylo pouhých pět let. Korunní princ Rudolf se zastřelil, současně zemřela i jeho milenka Mary Vetserová.
  • Alžběta Marie se dožila 80 let. Po vzniku Rakouské republiky byla známá jako „rudá vévodkyně“.

Marie Ohnsorgová si vzala s sebou do Rakous i svého syna Toníka narozeného 11. června 1883. Jenže s tím, aby mladá mlynářka z Kostelce kojila obě děti zároveň, císařská rodina nesouhlasila.

„První den a první noc zůstalo dítě v pokoji své matky (korunní princezny Štěpánky Belgické, manželky korunního prince Rudolfa - pozn. redakce). Ráno 3. září pak bylo předáno do dětského pokoje do péče kojné, paní Ohnsorgové, a chůvy Tomorové. Odpoledne byl odeslán manželovi paní Ohnsorgové telegram do Jihlavy se sdělením, že si má přijet pro dítě své ženy, protože ta se musí starat výhradně o malou princeznu,“ uvedla Ghislaine Windisch-Graetzová v knize o Alžbětě Marii.

Za německou rodinu se po válce místní postavili

Rod Ohnsorgových žije v někdejším mlýně na okraji Kostelce dodnes. Současný majitel Jan Ohnsorg našel v rodinném archivu snímky, jak mlýn vypadal před přestavbou v roce 1934. Ale kojnou Marii (svou prababičku), ani jejího syna Toníka na fotografiích nemá. Našel „jen“ obraz, který dostala jeho babička ke svatbě.

Fotogalerie

Ohnsorgovi, to byla německá rodina. Po válce ale odsunuti nebyli. Místní obyvatelé se za ně postavili.

„Obilí mleli i načerno za války, vozili ho do Jihlavy, do pekárny v ulici Matky Boží. Pomáhali, byli to féroví lidé,“ poznamenal Jan Ohnsorg.

Za komunismu připadl mlýn zemědělskému družstvu. Nyní už má rodina své vlastnictví zpět, budova slouží jako sklad obilí. Také se zde šrotuje.

Nahrávka se vzpomínkami vnuka na svou babičku

Kořeny rodu sahají rovněž do Batelova. Tam žije Jan Pelikán, který schraňuje nahrávku se vzpomínkami svého otce. Ten na konci 80. let minulého století povyprávěl o osudu své babičky z matčiny strany, což není nikdo jiný než kojná Marie Ohnsorgová.

Podle jeho slov kojnou pro princeznu Alžbětu Marii vybírali asi z 80 mladých matek, které měly děti zhruba ve věku do jednoho měsíce. Preferovali ty ze zdravého Jihlavska. „Mou babičku vybrali jako nejlepší. Nemusela to přijmout, ale na velké prosby se tomu podvolila,“ uvedl Jan Pelikán starší.

Malému Antonínovi pak Ohnsorgovi obstarali a zaplatili jinou kojnou. Jeho matka byla u císařského dvora asi deset měsíců. Pohybovala se jak v Laxenburgu, kde se princezna narodila, tak i ve vídeňském Hofburgu a na zámku Schönbrunn.

Císař Franz Josef si chodil vnučku pochovat

„Kojení byla jediná její práce, k ošetřování princezny byly chůvy, učitelky, lékař a tak dále. Císař Franz Josef si chodil vnučku pochovat. Mluvit česky neuměl, ale jeho syn - korunní princ a otec dítěte - hovořil s mou babičkou jenom česky. Ona uměla dobře oba jazyky. Plat měla pěkný, ale ne výstřední. Dostala také dosti darů,“ vzpomíná na nahrávce na audiokazetě Jan Pelikán starší.

Za své služby ve Vídni dostala Marie Ohnsorgová mimo jiné stříbrné nádobí od osobního lékaře princezny, také obdržela textilie či kočárek - vše označené císařskou korunou.

„Přístup měla všude volný. I když přijeli mocnáři jiných států, mohla vidět všechno. Třebaže z boku, ale nic jí nebylo odmítnuto,“ zmínil ještě potomek kojné.

Při slavnostním divadle jen kousek od slavné Sisi

Marie Ohnsorgová byla tři dny po porodu na křtinách malé princezny. Konaly se v Laxenburgu. Zámecká jídelna se pro tento účel proměnila v kapli.

„V čele průvodu šla nejvyšší hofmistryně, hraběnka Nosticová, která nesla dítě, vedle ní šla kojná Ohnsorgová ve slušivém národním moravském kroji a dále slečna Tomorová a paní Osanniová. Přistoupily k malému bílému stolu. Císař seděl v krajním křesle vpravo, uprostřed královna belgická a vlevo císařovna Alžběta (přezdívaná Sisi - pozn. redakce). V další řadě seděly arcivévodkyně a vlevo usedli arcivévoda Rudolf a arcivévoda Karel Ludvík,“ vyjmenovala Ghislaine WindischGraetzová.

„Celá Vídeň tehdy byla v Laxenburgu,“ líčil o křtinách mimo jiné dobový vídeňský týdeník Das interessante Blatt. „Bylo to impozantní a slavnostní divadlo,“ potvrdil.

Syn kojné Toník se stal zahradníkem na rakouských zámcích

Ze syna Marie Ohnsorgové Antonína se stal zahradník. Nikoli na Vysočině, ale ve Vídni. Nejprve měl podle toho, co se v rodině traduje, pracovat v Schönbrunnu a pak na jiném zámku – v Schönau. Ten shodou okolností v letech 1909-1928 patřil právě Alžbětě Marii, Toníkově soukojence.

Dohledat však o Ohnsorgovi v Schönau nějaké záznamy, to už není možné. „Bohužel zde nemáme archiv. Vše si vzali dřívější majitelé,“ sdělil Michael Kremser z vedení zámku ležícího přibližně 37 kilometrů od Vídně. „Alžběta Marie tu ale měla zhruba stovku zaměstnanců. A vazba na císařský dvůr zde byla již od roku 1780,“ dodal Kremser.

Antonín se ve Vídni oženil. Se svou manželkou ale žádné děti neměli.

Jan Pelikán mladší si pamatuje, jak z Vídně na Vysočinu chodily od Antonína dopisy. Jako malý kluk chodil s psaními na poštu.

„Vzpomínám si, že babička napsala dopis. Musel být odlepený a já šel na poštu, kde to poštmistr zcenzuroval, dal na obálku známku, zalepil ji a pak teprve dopis mohl odejít,“ popsal muž, který žije v Batelově.

Netají se ani tím, že když se třeba o pouti rodina sešla, tak si hlavně ženy od babičky nechaly vyprávět, jak se její maminka kojná měla ve Vídni a jaké to u císařského dvora bylo. „Mně bylo tenkrát osm deset let, já jsem o to až tak zájem nejevil,“ doplňuje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V havlíčkobrodské Futabě se vyrábí lisované díly pro kolínskou automobilku TPCA...
Nedostatek dělníků chce havlíčkobrodská Futaba řešit zaměstnáním Vietnamců

Přijmout stovku pracovníků z Vietnamu, sedmdesát Ukrajinců a zaměstnat až osm desítek odsouzených žen ze světelské věznice. Takový je plán havlíčkobrodské...  celý článek

kreditní karta, kreditka, platba, pokladna
VIDEO: Muž několikrát platil nalezenou kartou, zachytily ho kamery

Bezpečnostní kamery v jihlavském supermarketu zachytily muže, který na začátku června několikrát platil nalezenou kartou. Patřila ženě, jež ztratila peněženku....  celý článek

Základem výstavy je nikdy nenošená kolekce spodního prádla z přelomu 19. a 20....
Jägerovy drtiče mrazu i korzety. U prádla šlo pohodlí stranou, ukáže muzeum

Sprcha každý den, umyté vlasy i čisté voňavé prádlo. Samozřejmost dnešních dní nebyla vždy zcela běžná. Pelhřimovské Muzeum Vysočiny vrací návštěvníky do doby,...  celý článek

Ovesné košíčky plněné jogurtem
Ovesné košíčky plněné jogurtem

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.