Pravoslavní v Jihlavě slavili Svátek narození Ježíše Krista.

Pravoslavní v Jihlavě slavili Svátek narození Ježíše Krista. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Stromeček v lednu a tříhodinová mše. Pravoslavní v Jihlavě slavili Vánoce

  • 2
Slavnostními bohoslužbami si pravoslavní věřící v Jihlavě připomněli Svátek narození Ježíše Krista. Ženy se zahalenými vlasy, muži prostovlasí. Při příchodu do kaple na bohoslužbu však uctívají ikony stejným způsobem - tím, že je políbí. V kapli stojí muži většinou na pravé straně a ženy na levé.

Jihlavská kaple Svatých Václava a Ludmily se nachází v upraveném druhém patře historického obytného domu na Masarykově náměstí. V čase Svátku narození Ježíše Krista ji zdobí také tradiční vánoční stromeček. „Liturgie Sv. Basila Velikého patří k nejstarším obřadům, které se ve světě v křesťanských církvích slouží. Trvá tři až tři a půl hodiny a slouží se desetkrát ročně,“ vysvětluje jihlavský pravoslavný duchovní správce protojerej Jan Baudiš.

Pravoslavní slaví Vánoce 6. a 7. ledna. Je to kvůli juliánskému kalendáři, používanému stále ve východních církvích, kde připadá 24. prosinec občanského (gregoriánského) kalendáře na 6. leden. Vrcholem pravoslavného církevního roku je předjarní pascha, čili Velikonoce: Vzkříšení Kristovo, kdy se také obřadů účastní nejvíce věřících.

Zvuk z kaple je při bohoslužbách reproduktory přenášen rovněž do dalších částí domu, například vstupního schodiště a chodby, protože do kaple se při větší účasti všichni věřící nevejdou.

Na Vysočině se konají bohoslužby Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku kromě Jihlavy i v Třebíči, v Havlíčkově Brodě, ve Žďáru nad Sázavou a nepravidelně i v Pelhřimově. Malou pravoslavnou komunitu lze najít také v Opatově na Třebíčsku. Počty pravoslavných věřících v tuzemsku během roku silně kolísají, jelikož jejich největší část tvoří Ukrajinci.

Už šestadvacet let mají stejného duchovního správce

Jihlavská pravoslavná farnost byla formálně založena 23. prosince 1946, věřící se zde však scházeli už za první republiky. Tehdy je zde navštěvoval biskup Gorazd, který byl za podíl na ukrývání atentátníků na Heydricha, mučen a popraven nacisty.

Po druhé světové válce nejprve spadala jihlavská pravoslavná obec pod třebíčskou farnost, ovšem na konci čtyřicátých let potom získala dům, v němž věřící jednu místnost upravili na pravoslavnou kapli. Vznikl zde ale také byt pro faráře. Vůbec prvním jihlavským pravoslavným farářem byl Bohuslav Sigmund, který však v padesátých letech církevní služby opustil. Do Jihlavy potom zajížděl pastor Miroslav Mužík z Třebíče a v roce 1989 přišel její současný pravoslavný duchovní správce Jan Baudiš.

V regionu působí rovněž Řecká pravoslavná starostylní církev, která má obec u kaple Sv. Jana Sanfranciského v Jezdovicích a od loňského roku také u nově zřízené malé kaple sv. Cyrila a Metoděje ve Velkém Meziříčí. Věřící této církve se na rozdíl od prvně jmenované odmítají účastnit na ekumenickém hnutí, čili procesu sbližování se s ostatními křesťanskými církvemi.