Poslanci a senátoři nestihli změnit předpisy týkající se hluku do letošní hlavní festivalové sezony. A tak organizátorům hrozí pokuty. Někteří pořadatelé se rozhodli, že žádné akce za takových podmínek pořádat nebudou. Příkladem je jihlavský pivovar. Ten zatím neobnoví šňůru koncertů ve své zahradě.
„Je to bohužel velká škoda, ale my s tím nic neuděláme. Nemůžeme totiž pokračovat v tom, že nás tu soustavně bude někdo měřit a my budeme soustavně platit stále se zvyšující pokuty. To prostě nejde,“ řekla k současnému stavu legislativy Eva Vařejčková z marketingu jihlavského pivovaru.
„Zrušili jsme úplně všechno od té doby, co s tím tady byly problémy,“ připomněla loňské stížnosti na hluk ze strany podnikatele Libora Formana bydlícího nedaleko pivovaru. „Oslavy 155 let pivovaru jsme slavili spíše tak, že jsme zde měli akce pro děti, exkurze, vycházky po pivovarské naučné stezce a akci Na stojáka,“ uvedla Vařejčková k červnové akci. „Pojali jsme to tak, abychom nehlučili,“ potvrdila.
„Pevně věříme, že se zákon do následujícího léta urovná. Rádi bychom určitě alespoň Den Ježka vrátili do pivovaru,“ sdělila Eva Vařejčková. Poslance a senátory vyzvala k řešení problému už v loňském roce petice. Tu podepsalo po republice celkem zhruba 17 500 lidí. Organizátoři ji předali hlavnímu hygienikovi České republiky v lednu 2015.
Návrh na změnu předpisu ve Sněmovně předložil vysočinský poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Situace je podle něj zatím nerozhodnutá, protože již hotový zákon vrátil Senát zpět do Sněmovny.
Ani dechovka limit nesplní
Novelu zákona o ochraně zdraví by měli poslanci probírat na schůzi ve druhé polovině září. Buď schválí návrh Senátu, či svůj původní. „Třetí možnost je, že nebude schválena ani jedna verze a ten zákon spadne pod stůl,“ podotkl Kaňkovský.
Jak to dopadne, je podle něj těžké předjímat. „Sami hygienici však uznávají, že současná situace, kdy hlukové limity (45 decibelů pro denní dobu a 35 decibelů pro noční dobu u zvuku z veřejné hudby ve venkovním prostoru - pozn. red.) jsou nesplnitelné. Vědí, že i venkovská dechovka se dvěma mikrofony ty hlukové limity i v denní dobu přesáhne,“ pravil poslanec.
Jaký hluk je povolenýHudební produkce se musí v noci vejít pod 35 decibelů a ve dne do 45 decibelů. To je de facto nemožné. Jak to? Podívejte se do tabulky, jaký hluk dělají lidé, zvířata či stroje podle serveru conVERTER:
|
On navrhuje, aby se zvuk z venkovní veřejné hudební produkce nepovažoval za hluk. A aby si o konání akcí mohly rozhodovat samy obce či města udělováním výjimek. Pokyny pro ně, jak postupovat, by stanovilo ministerstvo zdravotnictví.
„Nyní je to tak, že v podstatě všichni organizátoři hlukové limity překračují. Ale postihováni jsou jen někteří, protože na ně někdo na hygieně podá podnět k měření,“ zmínil Vít Kaňkovský. Někdy pokuty nabývají až astronomických částek. „A někdy to znamená, že kulturní akce zanikají,“ dodal.
Jednu z nejvyšších pokut v tuzemsku dostal loni táborský festival Mighty Sounds. Právě jeho pořadatelé a zástupci jihlavského pivovaru byli z těch, kteří iniciovali sepsání petice.
„Většina pořadatelů podle našich informací loni dostávala pokuty v řádu tisíců, maximálně desetitisíců korun. U nás to už začínalo na statisících, minulý rok jsme dostali pokutu půl milionu s tím, že ministerstvo zdravotnictví nám ji snížilo až na 80 tisíc korun,“ zmínil za organizátory akce Mighty Sounds Vít Černík.
Podle něj jsou patrné tendence, že se ministerstvo i hygienici také chtějí z „nesmyslného kolotoče“ sankcí vymanit.
Studenti se museli skládat na pokutu za majáles
Měření na letošním Mighty Sounds také proběhlo. „Čekáme další pokuty,“ říká Černík. Předpisy by podle něj nesplnil ani politik, který byl mluvil na předvolebním mítinku. „A pokutované mohou být také všechny majálesy i městské či obecní slavnosti a tak dále,“ řekl organizátor táborského festivalu.
Přitom sankce bývá tak vysoká, aby minimálně pokryla náklady vzniklé měřením hluku.
Pokuta už prý postihla i budějovický majáles. „Slyšel jsem, že se na pokutu studenti sami mezi sebou museli skládat. Přitom to vše jsou akce pro lidi, aby se vůbec něco dělo ve městech,“ zmínil Černík.
Organizátoři koncertů a festivalů namítají, že jednorázové akce nemohou lidem psychicky ani fyzicky ublížit. Za nesmyslné považuje Vít Černík z Mighty Sounds také odůvodnění při navyšujících se pokutách: „Aby měly výchovný efekt.“
Přípravu novely zákona sleduje i jihlavský radní, organizátor akcí a muzikant v jedné osobě Vítězslav Schrek (ODS). „Někteří kolegové to vidí poměrně kriticky, že to dlouho trvá, ale já osobně jsem rád, že se to dostatečně vyhodnotí a prodiskutuje. Aby nově přijatá zákonná norma skutečně pomohla kulturnímu životu ve městech a obcích a nedala do rukou zbraň těm, kteří ji budou bezohledně zneužívat ve svůj prospěch,“ řekl Schrek.
„Představa, že dnes nějaký zvukař pouští hudbu schválně nahlas, je poměrně naivní,“ upozornil však zároveň. Každý pořadatel, který dnes staví hudební scénu pro koncert nebo festival, chce podle něj dosáhnout kvalitního zvuku s dostatečnou intenzitou pro daný prostor a předpokládaný počet lidí.
„Live koncert si chtějí lidé užít a tomu většinou odpovídá intenzita. Pokud se někde pouští reprodukovaná hudba jako kulisa - třeba koledy na vánočních trzích, určitě to bude jiná síla než koncert AC/DC,“ podotkl Vítězslav Schrek.
Pořídí si města a obce měřící přístroje?
Také Pavel Vlašín z jihlavského festivalu Vysočina Fest říká, že ovlivňovat kapely a jejich zvukaře moc dobře nejde. „Hygiena nás požádala o ústupky a my se snažili vyjít vstříc. Ve čtvrtek jsme skončili o půlnoci. A afterparty ve stanu od jedné do tří hodin v noci jsme se snažili utlumit, aby to tam tak neřvalo,“ uvedl Vlašín.
Hygienici jsou povinni měřit, když dostanou včas podnět. Loni v kraji udělili pokuty za nadlimitní hluk pořadatelům Loučení s prázdninami v letním kině v Moravských Budějovicích, organizátorům technoparty u Humpolce, Dne Ježka, Vysočina Festu a Bítešských slavností. Přesnou výši sankcí hygienik Milan Brychta MF DNES nesdělil.
V Senátu měla k vznikající novele zákona mimo jiné připomínky politička Jitka Seitlová (nezávislí). Chce například, aby v předpisu zůstalo právo lidí proti hluku se bránit a právo si stěžovat. Také nechce, aby se s výjimkou pro kulturní akce „svezly“ i zahrádky hospod.
Také už padl protiargument, že by si každá obec či město musely pořídit měřicí přístroje.
Podle Vítězslava Schreka by měly nakonec vyhrát rozum, slušnost, tolerance a ochota hledat řešení a domluvit se. Je podle něj také potřeba odlišovat jednorázové akce od trvalejší hlukové zátěže - typově třeba nějaké denně dusající diskotéky sousedící s domem plným bytů.
