Obec Polná podpoří Brzkov, kde mají o obnově těžby uranu jasno.

Obec Polná podpoří Brzkov, kde mají o obnově těžby uranu jasno. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Také Polná stojí na uranu, proto se přidá na stranu Brzkova

  • 9
Přestože těžba uranu v Brzkově nedaleko Světlé nad Sázavou obyvatele Polné na Jihlavsku nijak přímo neohrožuje, vedení města se připojilo k obcím, které znovuotevření dolu zásadně odmítají.

Celou dobu stála tak trochu stranou. A na první pohled zcela logicky. Polné na Jihlavsku se případné obnovení těžby uranu v nedalekém Brzkově přímo nedotkne.

Přesto zástupci Brzkova směřovali před časem svoji výzvu i na tamní radnici: „Pojďme postupovat společně proti uranovému dolu.“

A polenští zastupitelé kývli. Zároveň svolili poslat do společné kasy uskupení čtyř obcí, jehož členy jsou i Brzkov, Věžnice a Přibyslav, 25 tisíc korun – na právní služby.

„Žádné indicie, že by se nás případné obnovení těžby uranu dotklo, nemáme. Nicméně všichni víme, že Polná je také z velké části na uranu. Proto neznamená, že když se nás to netýká dnes, že se nás tento problém nebude týkat třeba za patnáct let,“ zdůvodňuje rozhodnutí místostarosta Polné Luboš Kousal (Nezávislí pro Polnou).

A podpora zaznívá i z opozičních řad. „Nejde o přímý vliv na Polnou, ale celkově na Polensko. A jako Poleňák můžu ovlivnit, zda se v Brzkově otevře důl. A já si myslím, že to není dobře, důl není potřeba otvírat,“ tvrdí Roman Vařejčka (Společně pro Polnou).

Zůstávají zatím čtyři

Obce v uskupení se skládají na právníka, který by je zastupoval. Zároveň se zavazují k tomu, že společně zadají analýzu schvalovacích procesů otvírky ložiska Brzkov a budou hledat možnosti, jak tomuto znovuotevření dolu zabránit.

Analýzy by měly obsahovat možnosti zastavení jednotlivých úkonů ze strany obcí i jejich pravděpodobnou úspěšnost.

Uranový důl Brzkov

Uranový důl v Brzkově fungoval v 80. letech minulého století a byl uzavřen v roce 1991, rekultivace skončila před deseti lety. Ministerstvo průmyslu a obchodu usiluje o znovuzprovoznění dolu a vytěžení ložiska. Tvrdí, že to přinese práci zhruba pro 400 lidí a jen na mzdách do regionu stát pošle desítky milionů korun. Pokud svůj návrh prosadí, důl by se měl začít otevírat už v roce 2019.

„Momentálně ovšem čekáme, až dohodu schválí zastupitelé v Přibyslavi, která by měla být hlavním tahounem. Teprve potom budeme společnými silami vybírat právníka, s nímž pak budeme připravovat další kroky,“ popsal současnou situaci Aleš Bořil, starosta Brzkova.

Podle něj se v budoucnu může stát, že se čtyřčlenné uskupení časem rozšíří a vstoupí do něj další obce. Dojde k tomu však až tehdy, kdy se termín případné těžby bude víc blížit.

„Zatím obcím v okolí předáváme všechny informace, které máme k dispozici. Ty jsou pro nás nejdůležitější,“ říká Bořil.

Obce společně chtějí konzultovat také kroky vedoucí k možnému vyhlášení referenda. „Otázka by měla být ve všech čtyřech obcích stejná a velice dobře formulovaná. Obyčejný dotaz, zda jsou lidé pro těžbu, nebo ne, rozhodně neobstojí,“ myslí si starosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Na dosah a účinnost případného plebiscitu však někteří momentálně nahlížejí spíše skepticky. „Referendum vypsat můžeme, ale nevím, zda by něco řešilo,“ tvrdí místostarosta Polné Kousal.