Kukuřici budou humpolečtí farmáři sít podle vzoru rakouských sousedů - do žita.

Kukuřici budou humpolečtí farmáři sít podle vzoru rakouských sousedů - do žita. | foto: MF DNES

Farmáři na Vysočině zkouší vyhrát nad erozí, kukuřici zasejí do žita

  • 8
Humpolečtí zemědělci se rozhodli vyřešit problém půdy ohrožené erozí i nedostatek krmné kukuřice potřebné pro skot chovaný na Vysočině. Budou ji sít podle rakouských sousedů tak, aby se jim při deštích neodplavovala do Želivky. Nový způsob vyzkoušejí na polích u školního statku v Humpolci, pomohou jim studenti tamní zemědělské akademie.

"Máme v plánu uskutečnit pokus zatím na ploše jednoho hektaru. Pokud vše vyjde, ukážeme, že i na půdách mírně ohrožených erozí je možné pěstovat kukuřici a řepku ozimou. Na podzim bychom chtěli záměr uskutečnit na větší výměře podle toho, zda dostaneme dotaci," uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast zemědělství Josef Matějek.

A proč zrovna kukuřice? "Vysočina je známá zejména chovem skotu a pro ten je kukuřice jako zdroj potravy nepostradatelná," podotýká. Když se kukuřice zaseje a přijdou deště, může dojít k erozi. To je běžný problém farmářů nejen na Vysočině.

"Tomu chceme předejít jiným způsobem setí, než je obvyklé. Do půdy zasejeme prvně žito a do něj pak dáme kukuřici. Navíc provedeme setí speciálním strojem. Tím by se tomuto problému mělo předejít. V srpnu pak podobný pokus uděláme s řepkou," řekl ředitel školního statku v Humpolci Jan Mácha.

Studenti trénovali ve Francii

Na projektu se budou podílet rovněž studenti z humpolecké zemědělské akademie. "Budou vyměřovat porost, kde plánujeme setí. Celý pokus mají za úkol bedlivě sledovat, během realizace si také vyzkoušejí práci s kombajnem a traktorem. Ono nám jde také o to, aby tyto postupy do budoucna používali i na svých farmách," uvedl Mácha.

"Co jsem tak zaslechl, zatím se na to všichni těší. Hodně si chválili i intenzivní výcvik ve Francii, který v rámci přípravy na náš záměr nedávno absolvovali," dodal Mácha.

Podle Matějka je využití zmiňovaných ploch správným krokem. "Chceme našim zemědělcům, široké veřejnosti, ale i politikům ukázat, že i v ochranných pásmech velkých vodních zdrojů a na mírně erozně ohrožených půdách se dá hospodařit šetrně a zemědělsky efektivním způsobem. A navíc také to, že ne vždy je zatravnění nejlepším řešením," poukázal na fakt, na nějž někteří agropodnikatelé zapomínají.