Termín pohřbu i detaily o uložení Toufarových ostatků oznámil Petráček při nedělní vzpomínkové akci v Číhošti na Havlíčkobrodsku. Zhruba pět stovek lidí si do kostela přišlo připomenout pětašedesátileté výročí Toufarova úmrtí. Mši sloužil kardinál Dominik Duka.
Josef Toufar zemřel 25. února 1950 po mučení příslušníky StB. Ti se ho snažili násilím přimět k doznání, že v kostele při kázání zinscenoval pohyb kříže na oltáři. Úkaz známý jako Číhošťský zázrak spatřily desítky lidí a dodnes se ho nepodařilo spolehlivě vysvětlit.
Spojit pohřeb s poutí se podle Petráčka nabízelo. „Doufáme, že se to všechno stihne. V rámci téhle slavnosti bychom chtěli uložit jeho ostatky dovnitř kostela v Číhošti,“ řekl k termínu pohřbu, stanoveném na 12. července. Jen o dva dny později by navíc měl Toufar narozeniny.
Ostatky budou umístěny ve zvláštní schráně o velikosti zhruba půl metru na čtvrt metru. „Nebude to žádná velká tomba, v jaké je třeba pohřbený kardinál Špidlík na Velehradě. Bude to opravdu malá schrána. Budeme muset vymyslet i umístění, které vzhled kostela nenaruší,“ konstatoval Petráček.
Pohřeb i závisí na testech DNA
Pohřeb by se konal až podle toho, zda se identifikace ostatků vyzvednutých loni v listopadu ze společného hrobu na pražském ďáblickém hřbitově potvrdí. Nyní je zkoumají antropologové, pak bude následovat analýza DNA a porovnání vzorků s žijícími příbuznými.
„Pokud by ostatky byly převezeny do Číhoště, bylo by to v pořádku. Hodilo by se to,“ míní Luděk Toufar, prasynovec umučeného pátera. Jeho rodina žije na severní Moravě na Opavsku. Josef Toufar se narodil v Arnolci nedaleko Polné na Jihlavsku a svou kariéru strávil na Vysočině, nejvíce na Ledečsku.
„Budeme dávat vzorky DNA,“ uvedl Luděk Toufar. Jeho vzorek bude jedním z těch vůbec nejdůležitější. „Odborníci potřebují raději mužské vzorky než ženské a já jsem jediný žijící mužský člen rodiny,“ říká.
Identifikace ostatků je jednou z částí procesu blahořečení Josefa Toufara. Kardinál Dominik Duka věří, že proces bude zdárně dotažen do konce, i když to může trvat i několik let. „Určitě se dočkám toho, že sem budeme jezdit k blahoslavenému Josefu Toufarovi,“ řekl v Číhošti.
Pátera Toufara Duka označil za mučednickou ikonu násilné kolektivizace zemědělství v 50. letech 20. století. „Tak, jako máme pro léta okupace v roce 68 a pak následující Jana Palacha, tak máme také i pátera Toufara,“ prohlásil.
Naděje na blahořečení je i bez ostatků
Pokud se identifikace nepotvrdí, nebude to podle Tomáše Poláčka nutně znamenat přerušení procesu blahořečení. „Povinnost existence tělesných ostatků byla zavedena v 18. století, když se pochybovalo o existenci některých světců z křesťanského starověku. V případě pátera Toufara není žádná pochybnost, že existoval,“ vysvětlil.„Ale každopádně by to bylo zklamání pro všechny, kteří se snažili,“ doplnil.
Úmrtí Josefa Toufara si v neděli do Číhoště přijelo připomenout zhruba 500 lidí z celé republiky. V obci se třemi stovkami obyvatel zaparkoval na 220 aut, další přijeli autobusy nebo přišli pěšky z Ledče nad Sázavou. Při bohoslužbě, kterou sloužil kardinál Duka, se ani všichni do kostela nevešli. Návštěvníci si kromě toho mohli na faře prohlédnout výstavu o Toufarovi a zúčastnit se diskuse s kardinálem i historikem Milošem Doležalem, který je autorem Toufarova životopisu.
Takzvaný číhošťský zázrak se odehrál na třetí adventní neděli 11. prosince 1949. Při mši se podle svědků několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Dosud neobjasněný úkaz se měl později ještě opakovat. Toufar byl zatčen 28. ledna 1950, k přiznání se ho StB snažila přinutit ve valdické věznici. Ztýraný sedmačtyřicetiletý kněz zemřel v nemocnici v Praze, kam jej převezli z vězení. Příbuzným jeho smrt oznámili až v roce 1954.
