Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odkud ta radiace je? hledali před 30 lety v Dukovanech zdroj záření

  8:29aktualizováno  8:29
V dukovanské jaderné elektrárně se v roce 1986 dozvěděli o havárii v Černobylu, od níž v úterý uplynulo 30 let, až 30. dubna. Přístroje jim začaly signalizovat zvýšenou úroveň radiace. Pracovníci mysleli, že je problém u nich a hledali důvod úniku. Pak přišli na to, že venku je radioaktivita vyšší než uvnitř a do provozu ji nasává ventilace.

Letecký pohled na vybuchlý reaktor jaderné elektrárny Černobyl v dubnu 1986. | foto: AP

V ten den dorazil radioaktivní mrak nad Česko. Dukovanští později vysvětlovali, že dávka v roce havárie byla v regionu zhruba deseti procenty toho, co lidé „dostávají“ od radonu, který se vyskytuje v některých budovách. A že ozáření při jednom rentgenování v nemocnici je zhruba stejné jako ozáření z Černobylu na Vysočině v roce 1986.

Bránil se do poslední chvíle

Kdyby tehdy v Černobylu nechala obsluha reaktor udělat to, na co byl naprojektován, tak se podle Dany Drábové nic nestalo.

„Bránil se lidským chybám do poslední chvíle. Nejméně třikrát mu lidi zabránili v automatickém odstavení. Ale život si nehraje na kdyby,“ uvedla.

Současná šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která do Dukovan často jezdí, se o černobylském výbuchu dozvěděla 29. dubna 1986 od kolegů v práci. Ti měli informace ze zahraničního vysílání rozhlasu. Ještě dva dny poté se o tom oficiálně mlčelo.

Drábová se občas potkává s jedním bývalým zaměstnancem černobylské elektrárny, který kritického dne na čtvrtém bloku sloužil. Je to její kolega z ukrajinského jaderného dozoru.

„On se počet obětí Černobylu velmi často zveličuje. Čímž nezpochybňuji, že to byla katastrofa,“ říká Drábová, jež mnohokrát v Černobylu byla.

Černobyl může za leukémii synovce, tvrdí krajský šéf zelených

Mezi lidmi nejen na Vysočině ale dodnes zůstávají rozporuplné pocity.

„Samozřejmě nemám důkaz, ale jsem přesvědčen, že leukemie mého synovce, které po chemoboji podlehl ve svých osmi letech, vyvřela z černobylské černé díry. Tahle zrádnost neviditelného zářícího mraku, jeho nerespektování státních hranic a dalekonosnost prostorová i časová je pro nás asi hlavním poznáním. Pochopením, že se to může stát i kousek od nás přes všechna ujišťování o kolikerém jištění,“ uvedl Tomáš Hermann, šéf Strany zelených na Vysočině.

Že se v Černobylu stalo něco vážného, pochopil tehdy z komunistických novin Rudé právo, které vytrvale ujišťovaly, že se nic nestalo.

„Zatímco Černobyl byl do jisté míry zaviněn lidmi, Fukušima se stala hříčkou přírodních živlů. Dukovany mohou být zabezpečeny sebelíp, přesto tu riziko je. Zvlášť v dnešní, značně turbulentní době nevíme, co může přijít,“ upozornil Hermann.

Fakt, že se dnes lidé bez elektřiny z jádra neobejdou, podle něj neznamená, že by se neměli o to víc soustředit na hledání jiných, méně rizikových zdrojů. V tomto pohledu je Strana zelených na Vysočině ojedinělá.

Raději nechodil na houby. Ale Dukovanům bezmezně věří

Hejtmanství i starostové v okolí Dukovan bezpečnosti elektrárny věří (o rozdílu v reaktorech zde). „V žádné lidské činnosti není možno stoprocentní bezpečnost zajistit. To víme. Pokud jde o dukovanskou elektrárnu, jsem stoprocentně přesvědčen o její bezpečnosti a nutnosti jejího rozvoje dostavbou pátého bloku,“ uvedl hejtman Jiří Běhounek (nestraník za ČSSD).

Třebíčský starosta Pavel Janata (KDU-ČSL) řadí Dukovany k nejlépe a nejbezpečněji provozovaným jaderným elektrárnám. „Věřím, že záležitost se sváry byla pouze výjimečným vybočením potvrzujícím pravidlo vysokého bezpečnostního standardu,“ připomněl Janata nedávný problém (o zpackané kontrole zde).

Starosta Náměště nad Oslavou Vladimír Měrka (nestraník) si vzpomíná, že před 30 lety se šířily informace formou „jedna paní povídala“. „Znepokojen jsem byl, ale své chování jsem nijak neměnil, snad jen jsem přestal chodit do lesa na houby,“ vzpomíná.

Bezpečnosti dukovanského areálu důvěřuje. „Mám lehčí pozici, protože jako předseda sdružení, které spojuje obce v pásmu havarijního plánování, mám každodenní informace o provozu,“ uvedl.

Podle něj je potřeba, aby vláda postupovala rychleji při přípravě výstavby pátého bloku. „Ten má nahradit stávající zařízení, které nelze donekonečna provozovat. Je s tím spojena důvěra veřejnosti,“ upozornil.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.