"Ahoj, jsem Patrik. Společně s Káťou (sociální pracovnicí) vás provedu," zdraví usměvavý hoch z Integračního centra. Patrik by správně měl být v keramické dílně. Radši je ale ve společnosti. A nebo u koní. "I ty vám ukážu," říká.
Společnost totiž někteří autisté naopak moc nevyhledávají. Mají potíže s komunikací, někdy se řeč nenaučí vůbec a orientují se podle obrázků.
Když je autistům věnována péče odmalička, mohou zapadnout do společnosti a klidně i studovat na školách – s individuální pomocí učitelů.
Klienti pomáhají i na biofarmě
Autisté nemají v pořádku "chemii mozku". Kdo neví, o jaké postižení jde, může se podívat na americký film Rain Man. Centrum na Sasově sousedí bezprostředně s biofarmou. I tam někteří klienti chodí pomáhat. Objekt slouží jako stacionář, rehabilitační i poradenské centrum. Je tam patnáct stálých klientů. Poradenské služby využívá až 300 osob nebo rodin z Vysočiny.
Na stěně v jídelně Integračního centra visí srdíčko. "Podle něj poznáme, kdo má ten který měsíc narozeniny," říká Páťa a ukazuje na dílo s fotografiemi jednotlivých pracovníků centra. V tělocvičně zase ukazuje, že si tu může zaskákat na gymnastickém míči, protáhnout se nebo si zaboxovat. V herně se hraje třeba pexeso nebo Člověče, nezlob se. V suterénu je k dispozici vířivka.
V jiné místnosti je dílna, ve které klient Martin plete košík. Jeho kamarádi také vyrábějí svíčky, keramiku nebo textilie. Výrobky autistů by měly být ke koupi na jihlavském vánočním trhu.
