Poloautomatické zařízení připomínající pavouka pomáhá technikům čistit vnitřní stěnu chladicí věže dukovanské elektrárny. Pohybuje se po ní pomocí dvou navijáků a čtyř elektromotorů. | foto: Jaderná elektrárna Dukovany

S opravou chladicích věží dukovanské elektrárny pomáhá i „pavouk“

  • 1
Po vnitřních stěnách chladicí věže dukovanské jaderné elektrárny leze obří „pavouk“. Tak technici nazývají speciální poloautomatické zařízení, které jim výrazně pomáhá s čištěním stěn. Práce s ním je bezpečnější a rychlejší, než kdyby ji měli provádět horolezci.

Speciálně vyvinuté a funkčně upravené zařízení s označením Beta 01 v Dukovanech použili poprvé od roku 1997. „Leze“ po vnitřní stěně opravované věže číslo sedm a odstraňuje z ní řasy a mechanické nečistoty.

Pavouk na vnitřní stěně chladící věže.

„Práci, kterou by prováděly desítky lidí ze závěsných plošin ve výškách mezi 20 a 125 metry po dobu jednoho měsíce, zvládlo toto zařízení za týden. Vedle časové úspory je tento způsob bezpečnější pro obsluhu a vykazuje velmi dobré výsledky,“ pochvaluje si přístroj Bohdan Zronek, ředitel divize Jaderná energetika a člen představenstva společnosti ČEZ.

Zařízení je třetím prototypem vyvinutým konstruktérem Karlem Englišem. Pro použití na stěnách chladicích věží ho funkčně upravil Zdeněk Kosina, revizní technik společnosti, která rekonstrukci věže provádí.

„Konstrukce připomíná pavouka, který má tři rotační talíře s tryskami. Do nich je prostřednictvím vysokotlakých hadic připojených k agregátu s vysokotlakým čerpadlem přiváděna voda o tlaku 600 až 800 barů,“ popsal mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk.

Chladicí věže dukovanské elektrárny

Chladicí věže slouží elektrárně od zahájení provozu v roce 1985 k odvedení zbytkového tepla, které nelze dále využít. U paty měří v průměru 90 metrů, v nejužší části 56 metrů a v horní části 60 metrů. Celkem se v elektrárně k chlazení používá 8 těchto věží, které byly v uplynulém roce doplněny o dvoje nové seizmicky odolné ventilátorové věže.

Stroj je zavěšený na dvou ocelových lanech o průměru 6 milimetrů. Přesun po ploše zajišťují celkem čtyři elektromotory a dva navijáky. „Při práci se zařízení pohybuje rychlostí 5 až 12 metrů za minutu,“ dodává Bezděk.

Ve srovnání s čištěním stěn pomocí závěsných plošin, je tato varianta výrazně bezpečnější. Pavouka ovládá pouze jeden člověk ze země a dva horolezci kontrolují chod zařízení z koruny věže.

Na opravě pláště sedmé chladicí věže pracuje přibližně pět desítek lidí z firmy specializované na výškové práce již od března. Práce běží nepřetržitě, tedy i v noci. Vnitřní část bude hotova v září, celá chladicí věž pak bude do provozu opět uvedena na konci roku. Náklady na opravu jsou vyčísleny na několik desítek milionů korun.

Pavouk zastane ale jen část prací. Pracovníci musí ručně odstranit nesourodé betonové části, ošetřit ocelové armatury pláště, nanést novou vrstvu speciální směsi i šedý nátěr. To celé pak musí uzavřít finálním nanesením ochrany proti UV záření (více se o opravě chladící věže dočtete zde).