Těžký úraz často lidem převrátí život. Pro třebíčského zpěváka skupiny Matador Pavla Macháta znamenala vážná nehoda restart jeho úspěšné rockové kariéry.
Kde zahraje skupina Matador22. 12. Heraltice 25. 12. Třebíč, bývalý Roxy klub 27. 12. Třebíč, klub B |
Bylo to na podzim roku 1983. Machátovi bylo něco málo přes dvacet a zpíval v kapele Watt 80. Zároveň pracoval jako strojní zámečník v První brněnské strojírně. Právě tam se mu stal těžký úraz, který si nezavinil.
Od té doby o sobě s humorným nadhledem říká, že pracuje, co mu dvě ruce a jedna a 3/4 nohy stačí. Když se po nehodě zotavil, opět se vrátil k muzice. S podkolenní protézou začal naplno bubnovat ve skupině Matador. K tomu zpíval třetinu repertoáru skupiny.
V té době se střídal u mikrofonu Matadoru s dalším zpěvákem Václavem Bartošem. Posledních více než dvacet let už je frontmanem skupiny sám.
Kariéru mohl nastartovat s Červenými ďábly na Václaváku
Fanoušky zvedá Machát spolehlivě ze židlí osvědčenými hity Vzpomeň si na svých sedmnáct či Dilema v deliriu.
Ke zpěvu ho přivedl otec, který si rád doma po válce pouštěl staré "asfaltové" desky. Pavel Machát vystoupil poprvé na veřejnosti ve čtyřech letech. Bylo to v dnešním Národním domě na oslavě Mezinárodního dne žen.
Když poté začal chodit do základní školy, předváděly ho učitelky mnohem starším spolužákům jako obrovský talent. V době dospívání poslouchal Radio Luxembourg, z něhož nasával zahraniční inspiraci. V roce 1975 začal ve Slavicích zkoušet s kapelou Magnet.
Později zpíval se skupinou Dimenze na tancovačkách v třebíčském Hájku. Následovala vojna v Žatci a velká hudební škola v uniformě.
S armádním orchestrem Blesk vystupoval vedle vystudovaných konzervatoristů. Repertoár měli košatý od rocku přes pochody až k dechovce. Zvládali i skladby Moravanky.
Tehdy na vojně zažil křižovatku své kariéry, kdy se mohl poprvé v životě muzikou živit. Na jednom opušťáku dostal šanci zpívat v pražské kavárně Alfa na Václavském náměstí s kapelou Červení ďáblové. O nabídce dlouho přemýšlel, pak ovšem raději odjel domů do Třebíče za kamarády. "Tehdy jsem možná udělal životní chybu. Asi jsem tam měl zůstat a večer zazpívat," přemítá.
Hlas ani po letech nezměnil. I díky čajům a lektvarům
Po vojně nastoupil do kapely Watt 80. Ta však brzy ukončila činnost. Po mnoha letech se dala dohromady a v současnosti občas vystupuje. A znovu s Pavlem Machátem, který si tam čas od času odskočí z Matadoru. U jeho fanoušků mívá největší odezvu píseň Cassiopeia.
Takto si hlavně ti starší fanoušci pamatují Pavla Macháta. Za mikrofonem se objevuje už od 70. let.
"I když mně se to sice moc nelíbí, stal se z toho obrovský fenomén," říká. Cassiopeiu zpívá od sedmdesátých let a dnes ji od něj vyžadují i vnuci těch fanoušků, kterým se líbila už před více než třiceti lety. Matador hraje svoje skladby i převzaté písně.
Dvaapadesátiletý Pavel Machát je hrdý na to, že i po čtrnácti stech vystoupeních v zakouřených sálech i pod širým nebem stále zpívá některé písně ve stejné tónině jako před třiceti lety. O hlas se stará, přestal kouřit a vaří si různé čaje a lektvary.
Mezi jeho oblíbené kapely patří Deep Purple, Led Zeppelin, Uriah Heep i Queen. Největší přízeň fanoušků zažíval v době, kdy ještě nebylo video, internet a v televizi běžely jen dva nepříliš záživné programy. Na taneční zábavy s jeho skupinou chodily stovky lidí.
A když Matador slavil kulaté výročí, bylo na hřišti v Přibyslavicích i víc než tisíc příznivců. Ještě větší účast atakující hranici tří tisíc lidí bývala na přehlídce skupin ve Starči. V současnosti už je zájem posluchačů hodně roztříštěný.
"Kapely jsou teď rády, když na ně přijde 150 lidí," dodává Pavel Machát.
